Manželský zákon

8 - Příměří

Když se Hermiona vrátila později v noci do své nové ložnice, Draco tam k jejímu překvapení ještě nebyl. Docela se jí ulevilo, protože si nebyla jistá, jak se k němu má chovat. Od té hádky spolu prakticky nemluvili a ačkoli ona již měla hádání plné zuby, rozhodně by se od něj nenechala urážet bez odezvy.

Veškeré její věci za ní pluly vzduchem, oblečení a drobnosti v kufru, knihy volně. Ty se do kufru již opravdu nevešly. Hermiona mávla hůlkou, načež se kufr otevřel a všechen její majetek se přenesl na svá nová místa. Oblečení zamířilo do skříně u zdi vlevo, knihy se přemístily ke knihovně, která Hermionu mile překvapila, protože si jí při první obhlídce pokoje s McGonagallovou nevšimla. Byla vedle krbu, akorát na dosah z pohodlně vypadajícího křesla.

Kosmetika spolu s osuškou zamířily do koupelny a Hermiona je tam následovala. Byla po celém dni opravdu unavená a už se nemohla dočkat, až si konečně lehne.

Dala si rychlou sprchu a téměř již v polospánku si vyčistila zuby. Jen v ručníku, jak byla zvyklá, pak zamířila do ložnice k posteli.

„Teda Grangerová... Nepřestáváš mě překvapovat," prohodil uznaně a trochu posměšně Malfoy. Chystal se po jejím vzoru zabydlet, ale dočista zapomněl na cokoli, co snad chtěl udělat, když se mu naskytl pohled na téměř nahou Hermionu.

Odpovědí mu bylo vysoké zapištění, načež se Hermiona nadpozemskou rychlostí vrátila zpět do koupelny a zprudka oddechovala, teď již dokonale probuzená.

„Co tu sakra děláš, Malfoyi?!" křikla popuzeně.

„Bydlím tu," odvětil pobaveně Draco. „Ne že by ti ten ručník neslušel, ale bez něj by to bylo pro příště lepší," prohodil s úšklebkem a čekal, jestli se mu ji ještě podaří znova zahlédnout, až vyjde ven.

„Škubni si," zahuhlala Hermiona a tichým Accio si přivolala pyžamo. Když si uvědomila, že vlastně spává ve svém starém tílku a kalhotkách, zamžilo se jí před očima. Už tak byla rudá jak rak, to se před ním bude ještě producírovat takto?

„Čekám, Grangerová," ozvalo se z ložnice.

„Čekej si na co chceš, Malfoyi! Nevím jak ty, ale já jdu spát," odsekla, zhluboka se nadechla a vrátila se do ložnice. Než se Draco vzpamatoval, skočila Hermiona do postele a zachumlala se pod peřinu až po bradu.

„To taky ušlo," ušklíbl se na nic. „Že by se mi tu s tebou nakonec začalo líbit?"

„To určitě!" Hermioně se blýsklo vzteky v očích a otočila se od něj na druhou stranu.

„Musím uznat, že zatím se mi tu vlastně překvapivě líbí," zasmál se Draco a odešel se raději rychle umýt, než po něm nebelvírka vrhne nějakou kletbu. Odpovědí mu bylo jen zaskřípání zubů.

Ač se Hermiona snažila ze všech sil usnout, stále se nemohla vzpamatovat z předchozího zážitku. V duchu si nadávala, jak mohla být tak hloupá a zapomenout, že tu možná Malfoy bude. Několikrát sama sobě slíbila, že už se nebude chovat hloupě a bude si dávat pozor. Po pár minutách se dveře od koupelny otevřely a Hermiona se, ač se tomu usilovně bránila, nenápadně na Malfoye podívala. Všechny její vnitřní sliby v tu chvíli jakoby vzaly za své.

„Nečum tak očividně, Grangerko," protáhl po chvíli zálibně Malfoy, když z jeho vypracovaného těla jen v boxerkách nemohla odtrhnout zrak. Hermiona, pokud to vůbec bylo možné, zrudla víc než nebelvírské polštáře, na kterých ležela a rychle zachumlala hlavu po deku.

Tak tohle bude ještě hodně zajímavé, pomyslel si Draco a na Hermionu, ze které viděl jen chumel vlasů vyčuhující zpod peřiny, ještě rozverně zavolal: „Tak dobrou noc a... krásné sny třeba se mnou!"