Manželský zákon

28 - Pro Draca

„Tak povídej!" přiřítila se k Hermioně Ginny, sotva si kudrnatá čarodějka sedla před krb v Nebelvírské společenské místnosti.

„Můžu si aspoň vydechnout?" zasmála se na rudovlasou kamarádku a odložila si věci na stolek před sebou.

Ginny předvedla velmi hlasitý nádech a výdech, po kterém rychle dodala: „Tak, právě jsem si vydechla za nás obě. Šup, hořím nedočkavostí!"

Hermiona jen nevěřícně zavrtěla hlavou. Sotva se vrátí z Prasinek a čeká tu na ni tento zvědavý postrach? „Co bys chtěla slyšet?" zeptala se nakonec rezignovaně.

„Přece všechno! Jak to šlo s tvými rodiči? Vzali to v pohodě?"

Hermiona se zamyslela, chvíli hledala vhodná slova. Dnes se toho událo tolik, že jí den připadal nejméně třikrát tak dlouhý. „Nakonec to asi vzali tak v pohodě, jak se jen dalo," řekla. „Sice taťka nejdřív nevypadal nijak nadšeně, ale pak jsem ho našla, jak s Dracem sleduje fotbal," dodala stále ještě nevěřícně.

„Cože?" vyprskla Ginny smíchy.

„No, nejdřív to vypadalo, že Dracovi jednu vrazí," zamračila se Hermiona nad tou vzpomínkou. „Ale pak jsme je tam nechaly s mamkou chvilku samotné. Když jsme se vrátily, sledovali oba televizi a taťka mu vysvětloval, jak se hraje fotbal."

„To si děláš prdel," zachechtala se Ginny. Roky se staršími bratry zanechaly na jejím slovníku nemalou stopu.

„Mluvím vážně," přidala se Hermiona k jejímu smíchu. „Vrcholem všeho mu pak Draco vysvětloval, jak se hraje famfrpál. Věřila bys tomu, že mě taťka obvinil, že jsem mu tak úžasný sport zatajovala? Já mu o famfrpálu říkala, jen mi nikdy nepřišel natolik zajímavý, abych ho popsala víc."

„Tak to jsem jakože neslyšela," nafoukla Ginny tváře, ale v očích jí plály veselé ohníčky.

„Tak promiň, ale skupina bláznů na košťatech, která se chce nechat zabít vražednými míči... To prostě nemůžeš být normální, abys něco takového hrála dobrovolně," popíchla ji Hermiona.

To už Ginny varovně přivřela oči. „Pouštíš se na tenký led, Grangerová!" Ale hned se zase zatvářila zvědavě. „Jak to, že se vlastně vracíš tak pozdě? Neříkala jsi, že u rodičů nebudete nijak dlouho?"

„Byli jsme ještě v Prasinkách. Zašli jsme na poštu poslat to potvrzení. A taky na máslový ležák." Hermiona chvíli váhala, jestli pokračovat. „Draco tam měl menší... konflikt s jedním kouzelníkem," rozhodla se nakonec pro diplomatickou verzi události.

„Menší konflikt?" chtěla Ginny znát více informací. „Porval se?"

„Ne, to ne," vyvracela to hned Hermiona. „Ale chvíli to k tomu nemělo daleko. Zdá se, že většina kouzelníků nemá rod Malfoyů moc v lásce."

Ginny trochu pozvedla obočí. „A ty se tomu jako divíš?"

„Nedivím, jenže Draco je jiný!" hájila ho zase Hermiona. „Netušila jsem, že se k němu bude někdo chovat tak, jako ten chlap v Prasinkách."

„Hermiono, nechci ti kazit iluze," začala její kamarádka trochu opatrně, „ale Malfoy zatím neměl moc příležitostí předvést veřejnosti, že je jiný. To, že ho tak vnímáš ty a částečně i my neznamená, že to tak vnímají všichni."

Hermiona si ztěžka povzdechla. „To já přece vím. Jen mě to mrzí, víš?"

Chvíli ani jedna nepromluvila. Nakonec se Ginny rozhodla pozměnit téma. „Co vůbec Malfoyova matka?"