Manželský zákon

14 - Dopis

Narcissa seděla sama ve svém salónku a dopřávala si svůj pravidelný odpolední čaj. Ačkoli se tvářila poměrně klidně, uvnitř ní to vřelo. Myšlenkami stále zabíhala ke včerejšímu setkání se svým synem a jeho budoucí ženou.

Trochu se ušklíbla. Že by měla být jeho ženou zrovna Hermiona Grangerová si stále odmítala připustit. Nic proti ní osobně neměla, jen... Jen s Luciusem vždy věřili, že si jejich syn vezme čistokrevnou dívku z vážené rodiny a bude v jejich rodu pokračovat i nadále. Nejen věřili, věděli! Dokonce už měli v plánu oženit jej s Astorií Greengrassovou, dcerou svých dlouholetých známých. K Dracovi by se přece perfektně hodila! Ale pak do toho všeho vstoupí nějaký ministerský zákon a všechny jejich plány smete pryč.

Paní domu trochu pevněji sevřela ouško svého hrnku čaje a zamračila se. Jediný zákon a dokázal zničit životy a úsilí tolika lidí! Narcissa si dokázala živě představit hrůzu a zoufalství těch mladých, když jim bylo jen tak oznámeno, že si budou muset do roka vzít přiděleného partnera. Sama prožívala něco podobného, když jí bylo částečně domluveno manželství s Luciusem, ovšem když jej blíže poznala, nikdy nelitovala. Svého muže stále, i přes to všechno, co prožili a co se jim stalo, milovala.

Co ji ale na celé záležitosti Draco – Grangerová vyděsilo nejvíc byla skutečnost, jak se Draco na Grangerovou díval. Poznala ten pohled. Její syn se do ní zamiloval. To celou situaci velmi komplikovalo. Na jednu stranu ji jako jeho matku hřálo vědomí, že by si měl její syn vzít dívku, kterou miluje. Ale na druhou stranu ji neopouštěla myšlenka na staletí čistokrevný rod, který by tímto svazkem zaniknul.

Povzdechla si a vstala z křesla. Včera ji zjištění jejich bližšího vztahu na chvíli tak rozhodilo a potěšilo, že byla skoro i ochotná zahodit myšlenku čistokrevného rodu jen proto, aby byl její syn skutečně šťastný. Když se však vrátila domů, uvědomila si, že by šťastný nejspíš nebyl. Stále je to sňatek z donucení. A slečna Grangerová, ať už je jakkoli úžasná, je stále mudlovského původu.

Ne, musí se pokusit situaci změnit. Jméno Malfoy sice již po válce neznamená tolik jako dřív, ale stále mají pár přátel. Pár vlivných přátel. A pro Dracovo dobro bude nejlepší, když si bude moci vybrat někoho jiného.

Lehce pokývala hlavou a s novým elánem v žilách vyšla ze salónku. Dnes musí ještě zařídit spoustu věcí.

***

Bylo úterý pozdě v noci a Draco nemohl spát. Hermiona už nějakou dobu tiše oddechovala v posteli, na kterou stále neměl přístup. Tato skutečnost mu sice pomalu začínala vadit, ale nestěžoval si. Pokud je to tak Hermioně příjemnější, zůstane klidně na pohovce.

Ušklíbl se do noční tmy. Chová se jako sentimentální blázen. A to on přece není!

Zavrtěl se na posteli, než si povzdechl a pokusy usnout vzdal. Potuchu se zvedl, přehodil si přes sebe plášť a vyšel z ložnice. Automaticky zamířil do Zmijozelské společenské místnosti, kde se posadil na pohovku u krbu. Nikde nebylo ani živáčka, celý hrad očividně spal.

Zahleděl se do plamenů, které v chladném sklepení hořely i v létě, ne tak teď v listopadu. Neustále přemýšlel nad sobotním setkáním s matkou. S Hermionou o tom od návratu nemluvil, ale on nad tím nepřestával uvažovat. Jeho matka se chovala velmi netypicky.

Samozřejmě ho nijak nepotěšilo chladné uvítání Hermiony, ale zpětně připouštěl, že ho asi měl očekávat. Jeho rodiče se nikdy netajily pohrdáním, které k čarodějům mudlovského původu cítili. A i když měl pocit, že jeho matka po válce byla trochu otevřenější, zřejmě to nestačilo k tomu, aby se vyrovnala s nastalou situací.