Manželský zákon

23 - Samá překvapení

Když se Draco dostal do Bradavic, bylo již pozdě večer. Nemohl se však donutit k tomu, aby se vrátil dřív. Setkání s matkou jej, aniž by to komukoli připustil, rozrušilo. Jen s velkým sebezapřením jí řekl, co si myslel již delší dobu. Musela si ale uvědomit, že její plánování s otcem rozhodně není v pořádku.

Nechápal to. Byl již dospělý, poslední roky si kvůli otcovým špatným rozhodnutím procházel peklem. I přes to všechno však Narcissa nebyla schopná otce opustit a žít si vlastní život.

Draco se s povzdechem vydal prázdnými chodbami do své ložnice. Stěny sklepení ozařovalo jen pár loučí, ale on za ty roky znal cestu i poslepu.

Jakmile vstoupil do své a Hermioniny ložnice, zarazilo jej, jak prázdná mu bez čarodějky připadá. Zatřásl však nad takovými myšlenkami hlavou a raději si šel hned lehnout. Měl za sebou náročný den.

Druhý den ráno se vydal na snídani. Nečekal na nikoho ze svých přátel ze Zmijozelu, ale raději se prošel sám.

Při vstupu do Velké síně ho zarazilo, že kolejní stoly zmizely a nahradil je jeden, u nějž společně hodovali slavnostně oblečení učitelé spolu s pár studenty převážně posledních ročníků. Skutečnost, že na Vánoce poprvé není doma s rodinou, mu opět vytanula na mysli, ale rychle takové myšlenky odsunul někam do pozadí.

S povděkem zaznamenal, že u stolu už sedí Pansy, ale již méně nadšeně zaregistroval i Weasleyho sedícího vedle ní. S úšklebkem si přisedl ke své kamarádce a zrzka se snažil nevšímat.

Kdo si jej ale rozhodně všímal byl Potter a zmiňovaný Weasley. Oba se na něj jako jeden muž otočili s nepříliš přátelskými výrazy. „Kde je Hermiona?" vypálil brýlatý chlapec.

„Do toho ti nic není," houkl Draco a chtěl se věnovat jídlu, ale Nebelvíři mu nedali pokoj.

„Tak kde je," dorážel na něj i zrzek.

Draco si s nelibostí uvědomil, že na sebe takto jen přivolává pozornost více lidí, a tak raději polohlasně sykl: „Je se svými rodiči. Ještě nějaké otázky?"

„Hermionini rodiče jsou přece v Austrálii," zapojila se do hovoru zaskočeně i nejmladší Weasleyová, která na Draca zahlížela zpoza Harryho ramene.

Draco se na ni jen ušklíbl. „Jak vidíš, tak už nejsou. A já bych se docela rád najedl, takže..." větu nechal vyznít do ztracena a odvrátil se od nich.

Všiml si, jak si všichni tři Nebelvíři vyměnili znepokojené pohledy, ale k jeho úlevě se již na nic nevyptávali.

„Takže všechno proběhlo v pořádku?" zeptala se jej tiše Pansy tak, aby je nikdo jiný neslyšel.

„Víceméně," přikývl.

Pansy mu pomáhala s výběrem kavárny. Původně ji do svých plánů nechtěl nijak zatahovat, ale jeho dlouholetá kamarádka si velmi rychle uvědomila, že Draco něco připravuje a nedala pokoj, dokud jí nevysvětlil, o co jde.

„A jak Grangerová reagovala?" vyzvídala dál.

Draco jen pokrčil rameny. „Asi normálně," zamluvil to. „Rozhodně se o tom nebudeme bavit tady," přejel znechuceným pohledem bodře se smějícího Křiklana, který si naléval již několikátou skleničku brandy.

„Jak myslíš," pokrčila Pansy rameny a sama se zase pustila do jídla.

***

V Nebelvírské společenské místnosti nebyl krom Harryho, Rona a Ginny jediný student. Ne že by ze své koleje zůstali ve škole jediní, ale Dean a Seamus byli někde s dvojčaty Patilovými a Nevilla vytáhla na procházku Hannah.