Pohlcena vodou

3.

Gerberia již netrpělivě několik hodin vysedávala za stromy u lesní cesty a vyčkávala příjezd šlechticů. Pár již už přijelo, avšak neměla možnost zasáhnout. Poprvé jel kočár, u kterého bylo až přespříliš stráží, podruhé to byl nějaký lord, kterého bylo zbytečné přepadávat, jelikož na ples s pozvánkou, na které bylo mužské jméno, nemohla, a tak vyčkávala dál. Byla ráda za svou trpělivost, jelikož kdyby ji neměla, už dávno by to vzdala. Slunce pomalu stoupalo výše a oznamovalo poledne. Jak ráda by si dívka zašla do jeskyňky pro jídlo, avšak nemohla si dovolit odejít, dokud nebude mít pozvánku. Byla zabraná do svých myšlenek, když uslyšela vzdálený kočár, ze kterého se ozýval písklavý hlas dvou dam.
„Já už to nesnesu, okamžitě zastavte!" uslyší Gerberia a sama pro sebe se usměje. Kočár zastaví kousek od ní a ona má možnost si všimnout, že s kočárem jedou jen dva vojáci. To by mělo být lehké. Pomyslí si Gerberia a pomalu se přiblíží ke kočáru tak, aby ji nikdo nespatřil. Dveře kočáru se najednou otevřou a vystoupí mladá dívka v honosných šatech.
„Vidíš to? Ty jsi úplně k ničemu! Kvůli tobě mám zničené šaty! Takto přeci před krále přistoupit nemohu!" mladá dívka začne rozhazovat rukama a z kočáru nyní vystoupí i druhá dívka. Jsou si velice podobné, z čehož Gerberia usoudí, že jsou sestry.
„Ani před něj předstoupit nemusíte." V tu chvíli se ozve Gerberia a vyjde ze svého úkrytu. Dívky se leknou a uskočí na stranu, za to dva vojáci se dají do pozoru a na dívku namíří meči.
„Ach, to je jenom nějaká žebračka. Kliď se z cesty, ať už tě tu nevidíme." Řekne dívka se zničenými šaty a povýšeně si Gerberii prohlédne.
„Ne, dokud nezískám, co chci." Odpoví Gerberia a dívky se zamračí.
„Stráže! Zbavte se jí, klidně ji i zabijte. Co je mi po jedné otrhané holce." Odfrkne si dívka a Gerberia zvedne pobaveně obočí. V tu chvíli se na ni stráže vrhnou a ona stačí jen tak tak odskočit a vytáhnout svou dlouhou dýku. Jeden ze stráží se na ni vrhne a ona šikovně odvrátí jeho zbraň a volnou rukou jej zasáhne do ohryzku, čímž způsobí, že se muž začne dusit. Druhý ze strážců na ni zaútočí hned, co uvidí svého společníka kácejícího se k zemi. Dívka jeho ránu odvrátí, ale vojáka to nijak nezastaví, opakovaně útočí a dívka se snaží jeho pokusy odkrýt. Podaří se jí muže zasáhnout do ruky, což jej jen vyprovokuje a útočí s větší vervou. V jedné chvíli dívce vytrhne dýku zkušeným chvatem a ta odletí o tři metry dozadu. Dívka je zaskočená a začne trochu couvat. Její útočník však jde pomalým krokem k ní. Gerberia vytáhne lovecký nůž, který měla u boku a schová si jej za záda.
„Vzdáváš se?" zasměje se muž a Gerberia zavrtí hlavou.
„To ani náhodou." Odpoví a vrhne po muži nůž. Byl to riskantní krok, ale vyšel, čímž si dívka oddechla. Nůž se zabodl muži do hrudi a ten se zděšením pohlédl na dívku a skácel se k zemi. Dvě šlechtické dívky mezitím vykřikly a schovaly se do kočáru. Gerberia si otřela pot z čela a přešla k muži. Byl mrtvý. Nebyl první, ani poslední, kterého dívka zabila v obraně, neměla však jinou možnost. Otřela lovecký nůž do oděvu muže a schovala jej do pouzdra, pak zkontrolovala druhého muže, který však byl také mrtev, jelikož se udusil. Jen si povzdechla a přešla ke dveřím kočáru, ve kterém hlasitě vzlykaly dívky. Nesměle zaklepala a pak je otevřela. Přeci jen byla slušně vychovaná, tak alespoň zaklepala.
„Co po nás chceš?" zeptá se jedna s dívek a ustrašeně vzhlíží ke Gerberii.
„Vaši pozvánku." Řekne ledabyle a dívky na ni nevěřícně koukají.
„Cože? To ne, my musíme za králem!" začne protestovat dívka se zničenými šaty a Gerberia na ni namíří dýkou, kterou stihla vzít ze země.
„Dobře, tady jsou." Odpoví druhá a podá Gerberii pozvánky.
„Stačí mi jedna, děkuji. Být vámi, jedu zase zpátky domů." Zasměje se Gerberia jednu pozvánku vrátí dívce, která byla mnohem sympatičtější než ta druhá a vydá se ke koním, které kopne do slabin, a ti se rozeběhnou. Gerberia věděla, že se dívky stejně vrátí domů, a tak se spokojeně vydala k jeskyňce se připravit. Před třemi týdny si koupila tmavě modré šaty od jedné švadleny, kterou znala díky Dragana. Byla opravdu šikovná a její práci si dokonce vychvaloval sám král.