Pohlcena vodou

20.

Brzy měli dorazit k hlavnímu městu, ovšem museli být nadmíru opatrní. Pokud by se král dozvěděl, byť jen o jediném špehu, poslal by mnoho vojáků, aby jej dopadl.

„Vy jste říkali, že jste z Thorensonu?" přiběhne ke Gerberii Felix a králi jdoucímu po boku dívky nevěnuje pozornost. Dívka jen přikývne a věnuje princi úsměv.
„Pověz, jaká je země a král?" zeptá se se zájmem a dívka se ušklíbne, přičemž se také podívá na Matyese, který zmatený přeskakuje zrakem z dívky na Felixe.
„No, co bych ti povídala. Je to vskutku nádherná země s krásným lesem, jenž byl dlouho mým domovem. Lidé jsou zde milí a nikdo nežije bídou. I ti nejchudší lidé mají alespoň střechu nad hlavou a teplou večeři. Měl bys někdy přijet na návštěvu, sám budeš ohromen," usmála se dívka a viděla v princových očích, jak se zaleskly ohromením. Sám nikdy nebyl v jiné zemi než je Esteopolis, tudíž byl zvyklý jen na utrpení svého lidu a bídu, jež byla následkem otcových špatných rozhodnutí.
„A co král? Je pravda, co se povídá?" zeptá se opět princ a Matyes překvapeně zvedne obočí.
„Co se u vás vypráví o našem králi?" zeptá se se zájmem a pohlédne na dívku, která se snaží udusit smích.
„Povídá se, že král je mrzutý a nikdy neprojevuje emoce, ale že je výborným vladařem a spravedlivým člověkem," pokrčí Felix rameny a Matyes se ušklíbne. Těšilo jej, že i zde je známý a lidé si jej váží.
„To se vážně povídá?" zeptá se ohromeně dívka a oba muži na ni zmateně pohlédnou.
„Nu, řekla bych, že je to jinak," podotkne a tím si vyslouží královu pozornost.
„Ano? A jak tedy?" zeptá se a sám je zvědav, co dívka řekne.
„Náš král je sice dobrým vládcem, ale jen díky svým rádcům, jelikož je značně zaostalý. Kdo by se taky divil, tak mladý a nezkušený nastoupil na trůn," kroutila Gerberia hlavou a lehce se zamračila. Král moc dobře prokoukl dívku a nechtěl ji nechat vyhrát.
„Ano, velice mladý, ovšem vše velmi rychle dohnal díky své milující matce. Rádcové jsou jen formalita," pohodí Matyes rukama a Gerberia se ušklíbne.
„A opravdu je zcela bezcitný, na tváři má dennodenně kamenný výraz a s nikým nemluví. Slyšela jsem od služebnic ze zámku, že koktá a má ošklivou tvář. Proto jej prý nikdo nevídá ve městě a nikdo s ním nemluví," povzdechla si dívka a král na ni ohromeně hleděl, zatímco Felix byl stále více zmatený.
„Ošklivý? To nikoliv. Já zase slyšel, že ne jedna dívka před ním smekla, aby mu vzdala hold za jeho krásu a vznešenost," narovnal se Matyes a na tváři mu pohrával spokojený úsměv.
„Ano, ovšem to byla stará baronka, která si zapomněla brýle," zasmála se Ria a teď už i ostatní muži naslouchali dohadování krále s dívkou.
„To vůbec ne. Vždyť jsi jej nikdy neviděla, tak jej nemůžeš soudit. Král je jistě velice pohledný a šarmantní muž. Lidé jej ve městě nepotkávají, jelikož chodí v přestrojení za obyčejného sedláka," zamračil se Matyes a dívka se rozesmála naplno. Za trojicí šlo slyšet také uchechtávání Diega a Rikka, ovšem nedovolovali si vstupovat do rozhovoru.
„Abych řekl pravdu, tak jsem teď opravdu zmatený," ozve se princ a promne si rukama unavenou tvář.
„To jistě nejsi jediný. Ať je král jakýkoliv. Ošklivý pobuda, který se bojí vyjít mezi lidi, stejně bych ho nechtěla potkat. Jistě by to bylo velice děsivé, mnohem horší, než napadení žoldáky," dala si dívka ruku na srdce, aby tím utvrdila svá slova a pak pohlédla na zamračenou tvář krále, jehož koutky cukaly od zadržovaného smíchu.

„Pozor!" uslyšena náhle celá skupina a zmateně se rozhlédli kolem.
„Míří tudy skupina vojáků," upozornil mladý muž z Felixovi skupiny.
„Kterým směrem?" zeptá se král a bystře sleduje okolí.
„Severozápad. Za chvíli jsou zde," odpoví pokorně muž a král se mírně zamračí.
„Všichni se schovejte. Nejlépe vysoko do korun stromů," přikáže a všichni bez protestů udělají, jak mají. Koruny stromů byly husté a momentálně představovaly největší možné bezpečí. Okolí se již nadále nepodobalo mokřadům, ovšem močály zde byly stále, čehož využila dívka a skočila do vod.