Jeho anděl ||Dramione, FF ✅

46. Kapitola

Šest členů skupiny sedělo v obývacím pokoji. Ron seděl na kraji první pohovky a každou chvíli probodával pohledem Blaise. Harry pro změnu pokukoval po Ronovi, vedle kterého seděl, neb ty jeho ostré pohledy směrem k čokoládovému chlapci nechápal. Ne, Ronald se mu nezmínil o tom, co předešlý den viděl. Tedy spíš neviděl, jen si to myslel. Vedle Vyvoleného seděl Theo, který si povídal s Pansy, která seděla na konci pohovky druhé, ale blíž k němu. Sem tam sebou škubl, když se mu vybavil obrázek Hermiony v předklonu a Blaise za ní. Byl to vždy jen kratičký záblesk, ale s tím rozdílem, že je viděl nahé. Viděl, jak Blaise strká svoje nádobíčko tam, kam nemá. A děsilo ho to. Divil se, že vůbec dokázal usnout. Kousek od Pansy se rozvaloval Blaise a vedle něj seděla Hermiona, se kterou si povídal a která tam byla jen na povolení právě čokoládového chlapce. Draco s nimi nebyl, neb byl už od rána zalezlý ve svém pokoji jak myš v díře a nasával ohnivou whisky. Možná, že to bude nakonec on, kdo první skončí na odvykačce. Nicméně, nevystrčil z pokoje ani špičku nosu.

Až do teď.

„Drákula nám vstal z rakve?" ušklíbl se na něj Blaise, když se objevil ve dveřích, načež se ostatní uchechtli. Kromě blonďáka, který mu věnoval výhružný pohled. Chlapec s tmavou pletí mu samozřejmě řekl, že se mezi ním a Hermionou nic nestalo, ale ten blonďatý smeták ho odbyl se slovy, že ho to vůbec nezajímá a ať si dělá co chce, načež Blaise provokativně odvětil, že to teda na kudrnatou čarodějku zkusí a Draco se div vzteky nevyvrátil, jak strom při vichřici. Poté na něj cosi nesrozumitelného zahulákal a zabouchl mu dveře před nosem takovou silou, že je málem vyhodil z pantů. Toť k tomu, jak moc to je Dracovi jedno.

„Buď pojď dovnitř nebo vycouvej ven," zamračila se na něj Pansy, jelikož ji to jeho postávání ve dveřích rozčilovalo. Draco, který byl nasáklý jak houba na nádobí, se lehce houpavým krokem rozešel k pohovce, na které hadí královna seděla. Blaise se posadil, jako normální člověk a uvolnil mu tak místo mezi ním a Pansy.

„Co děláš, ty pitomče?" vyhrkl čokoládový chlapec, když se Draco procpal kolem něj a na drzo se vtěsnal mezi něj a Hermionu. Na oba se ušklíbl a pohodlněji se uvelebil. Blaise, Theo, Pansy a Hermiona jej pozorovali s nakrčenými nosy a Harry s Ronem se tvářili nadmíru nechápavě, neb oni nevěděli to, co věděli ostatní.

„Merline, táhne to z tebe jako ze sudu," zašklebil se Blaise, když si Draco povzdechl.

„Nejsem Merlin," zamumlal blonďák a se zavřenýma očima zaklonil hlavu. „Ten už je dávno, dávno pod kytkama."

Všichni pozvedli obočí, jako by to měli nacvičené. Většina z nich Malfoye v takovém stavu viděla poprvé, neb on se prostě neopíjel do stavu, kdy by mlel hovadiny. Tedy, stalo se to snad jen dvakrát a od té doby byl klid. Až do teď.

„Jo, jasně," uchechtl se Blaise a odpovědí mu bylo blonďákovo zachrápání. „Ten idiot prostě usnul," vydechl nevěřícně a prstem ho dloubl do žeber. Nic. Žádná reakce. V očích mu nebezpečně zablýskalo. „Hermiono?"

„Ano?"

„Máš tady tu svou zázračnou kabelku?" zeptal se s šibalským úsměvem na rtech. Hermiona přikývla a věnovala mu tázavý pohled. „Máš tam nějakou rtěnku nebo co to vy holky používáte?"

Kudrnatá čarodějka zamyšleně svraštila obočí, vzala svou kabelku, kterou měla položenou na zemi vedle pohovky a ponořila do ní celou paži až po rameno. Nastaly téměř tři minuty ticha, které sem tam narušilo Dracovo zachrápání. Ostatní během toho na členku Zlatého tria jen tupě zírali a čekali, co z kabelky vytasí.

„Tady to je," řekla a vytáhla rudou rtěnku, kterou podala Blaisovi. Ten se zlomyslně zachechtal a nakreslil Dracovi pod nos knírek. Pak okolo očí brýle a na čelo hvězdičku, neb blesk už byl zabraný nebo co. Na nos mu pak udělal pár teček, které měly být nejspíš pihami, ale spíš to vypadalo jako nějaká vyrážka. Když byl se svým dílem hotový, vrátil rtěnku Hermioně, která si ji schovala zpět do kabelky. Tedy spíš ji tam hodila, načež se ozvalo podivné cinknutí. Ostatní si mohli jen domýšlet, co tam kudrnatá čarodějka všechno ukrývala. Beztak tam měla celou bradavickou knihovnu i s madam Pinceovou, která jí tam srovnávala knihy.