4.

331 20 2
                                    

« hailey's pov »

,,A jak šlo výročí?" Zeptal se Lucas s úsměvem a já sklopila pohled na své skoro dopité kafe. ,,Nemyslím si že si na to vzpomněl." Řekla jsem a on se trochu zamračil.

Ví že na to Justin nikdy nezapomíná, takže chápu že ho to trochu udivuje.

,,Co tím myslíš?" Zeptal se a já pokrčila rameny. To co říkám..

,,Přišel domů pozdě večer a hned šel spát... a včera jsme se v noci hodně pohádali." Řekla jsem tiše a zbytek kafe dopila.

Zmateně mě sledoval. Neví o všech problémech které s Justinem mám, takže ho tohle překvapuje.

Justin na takové věci opravdu nezapomíná a hádali jsme se jen výjimečně, jen se všechno poslední dobou očividně hodně mění k horšímu.

Podívala jsem se na hodinky a do ruky si vzala kabelku když jsem si uvědomila kolik je.

,,Budu muset jít." Řekla jsem a on ke mně zmateně zvedl pohled. ,,Kam?" Zeptal se a já si oblékla kabát. Zpod něj jsem si vyndala vlasy a nepatrně si oklepala ruku když mi na ní několik z nich zůstalo.

Posledních pár týdnů se to stává víc než často a nevím co si o tom myslet. Pravděpodobně je to stresem.

,,Domů, udělat oběd, za chvíli musím vyzvednout kluky a potom jdu k doktorovi." Řekla jsem a on chápavě pokýval hlavou. Vstal ze židle a vtáhl mě do objetí. ,,Nijak se jím nezatěžuj. Určitě se brzy vrátí do normálu." Řekl a já zavřela oči. Doufám v to.

,,Zase se brzy musíme potkat." Řekla jsem když jsme se odtáhli a on se usmál. ,,To je samozřejmé." Řekl a já se pousmála. Nevím co bych bez něj dělala. Jediný můj kamarád který se mnou drží už několik let.

Znovu jsme se rozloučili a já potom vyjela k našemu domu.

Otevřela jsem vchodové dveře a vešla dovnitř. Vyzula jsem si boty a kabát pověsila na věšák v předsíni.

Tašku s nákupem jsem donesla do kuchyně a všechno vyklidila.

Na linku jsem si vyskládala potřebné věci a unaveně si protřela oči předtím než jsem se vůbec vrhla do vaření.

Skoro nic jsem nenaspala. Spala jsem u kluků a není úplně nepříjemnější když každou chvílí dostanete rukou do obličeje.

Znovu jsem zkontrolovala hodinky a v duchu si zanadávala. Tohle nestíhám. Za dvacet minut mám být ve školce a cesta tam trvá patnáct.

,,Do háje." Zašeptala jsem a všechny věci naskládala zpátky do lednice. Nemám na to čas. Budu jim muset něco koupit cestou.

Malými kroky jsem doběhla do předsíně a znovu se oblékla. Z botníku jsem si vzala klíče a telefon a odstranila si vlasy z obličeje. Zase dnes budu muset luxovat s tím jak mi vypadávají.

Zamkla jsem za sebou dům a rozjela se směrem ke školce. Tam jsem zaparkovala a rychle šla ke vchodovým dveřím.

,,Mamíí!" Vykřikl nadšeně Gabi a hned ke mně běžel s nataženýma ručičkama. Vždycky mi vykouzlí úsměv na tváři.

,,Ahoj." Řekla jsem s úsměvem a zvedla ho do náruče. ,,Jamie ještě spí. Byl hodně unavený." Řekla mi učitelka a já pozvedla obočí. Z čeho by byl unavený? V noci spal úplně v pořádku a šli spát v rozumný čas.

,,Mohla byste mi ho donést prosím?" Zeptala jsem se nejistým hlasem a ona s úsměvem přikývla. Ještě že mají tak hodné učitelky.

,,Jak jsi se měl?" Zeptala jsem se Gabea a on se usmál. ,,Dobře, ale chtěl bych tu být déle." Řekl a já ho položila na zem. Už je taky celkem dost těžký a já jsem poslední dobou hodně slabá.

hold on |JAILEY FF|Kde žijí příběhy. Začni objevovat