hold on |JAILEY FF|

17.

Jason's pov
- - - - -

,,Máš to překroucené.." řekla tiše a něžně mi upravila límeček košile s kterým jsem tak bojoval. ,,Děkuji." Řekl jsem a ona mi věnovala malý úsměv. ,,Děkuji za to jak jsi je zklidnil, já bych na to neměla srdce..." řekla a já ji pohladil po tváři. ,,Lee musíš mít. Nesmí si k tobě takové věci dovolovat..." řekl jsem a zhluboka se nadechl. ,,Pokud tu vždy nebudu tak jim musíš ukázat že si tohle prostě nesmí dovolovat. Musíš jim ukázat že ty jsi ten dospělý, ta kterou musí poslouchat, jejich máma." Řekl jsem a něžně jí přiložil dlaň na stranu krku.

,,Jen mi řekni co se děje. Přiznej že mě podvádíš, svěř se s tím co tě trápí, víš že tu zvládnu odpustit Jayi. Miluji tě, chci jen vědět pravdu.." já vím že ano. Vím že by se snažila mi pomoct, ale Addison by to odeslala a potom by mě opustili. ,,Hailey j-já nemůžu..." dostal jsem ze sebe. Mám hrozný strach že o ně přijdu. Což se stane tak i tak jen nevím kdy přesně a to je neskutečně děsivé.

,,Proč?" Zeptala se a mně se nahrnuly slzy do očí. ,,Nechci o vás přijít." Šeptl jsem a ona mi přiložila dlaně na tváře. ,,Jayi, ale proto mi to musíš říct.." řekla jemným hlasem. ,,Lee nechci abys zjistila co se děje. Nechci ti ublížit." Řekl jsem a ona pokroutila hlavou. ,,Tohle mi ubližuje, tohle ubližuje i klukům. Kdybys mi řekl co se děje, proč mě podvádíš, nebo na rovinu že se mnou už nechceš být tak to bude mnohem lepší než tohle. Vím že s ní spíš Jayi, vím že za ní chodíš, proč mi to nemůžeš přiznat?" Zeptal se a mě pohled padl na kluky kteří si hráli v obýváku a čekali až se připravíme. Nemůžu jim to udělat...

,,Cítím se hrozně za to co nám dělám Lee, ale kdybych ti to řekl tak o vás přijdu mnohem rychleji." Řekl jsem a ona se slzami v očích odstoupila trochu dál. Naposledy mi poupravila límeček a dlaněmi sjela po mé hrudi a mém břiše až je svěsila podél těla.

,,Dobře." Řekla tiše a přejela mě pohledem předtím než mi přiložila dlaně na tváře a něžně se mi přitiskla na rty. Polibek jsem jí opětoval a přál si aby to nikdy neskončilo. Líbá mě jemně a procítěně a hlavně na rtech cítím naše slzy a o to víc to bolí.

,,Jsi nádherný, jsem vděčná za to že jsem tě mohla mít." Řekla potichu když se odtáhla a znovu si mě prohlédla. ,,Jsi opravdu nádherný muž. Neříkám to často, ale jsem neskutečně vděčná za to že tě mám, za to že jsi si mě vybral a umožnil mi zažít to nejlepší manželství a přivést na svět dvě úžasné děti, jsem," ,,Lee říkáš to jako bychom už nebyli svoji, neříkej to prosím." Zakňučel jsem a přiložil jí dlaně na pas. Její slova jsou nádherná, ale v naší situaci to zní opravdu bolestivě. ,,Však už mě nechceš Jayi. Spíš s tvou ex.." řekla a já pokroutil hlavou. ,,Miluji tě Lee, nechci nikoho jiného." Řekl jsem a ona si překryla obličej dlaněmi. ,,Jsme pořád v tom stejném kruhu. Jak můžu být jediná kterou chceš a zároveň chodíš za ní?" Zeptala se a já ji jen tiše sledoval a brečel. Nemůžu jí to říct.

,,Jedině že by tě do toho nutila, že by ti ubližovala a nutila tě to dělat proti tvojí vůli, ale na to jsem se ptala tolikrát.. pokaždé jsi mě s výsměchem odbil a udělal ze mě hloupou. Já chápu že by bylo těžké to přiznat, ale říkali jsme si i mnohem citlivější a trapnější věci a-" ,,Znásilnění je podle tebe trapné a necitlivé téma?" Zeptal jsem se tiše a ona pokroutila hlavou. 

,,Ne, tak to vůbec nemělo vyznít, je to moc vážné a citlivé a ani trochu trapné. Já se jen.. jen chci říct že jsi mi řekl tolik věcí, že mě opravdu mrzí že mi s něčím takovým nevěříš." Řekla zoufale. ,,Hailey ale tady není co říct, nic se mi neděje, jsem v pořádku. Nikdo mě nevydírá." Řekl jsem možná s až moc hranou bezstarostí v hlase takže to znělo víc zoufale a křičelo o pomoc víc než bych chtěl.