hold on |JAILEY FF|

41.

Hailey's pov
- - - - -

,,Dobré ráno." Řekla jsem s úsměvem a on unaveně zamrkal. ,,Dobré," nepatrně si odkašlal a trochu se protáhl předtím než dlaně umístil na má stehna a zmateně nakrčil obočí.

,,Lee, co to děláš..?" Zamumlal a já pokrčila rameny. ,,Rhode i kluci jsou u mých rodičů. Včera jsme usnuli, můžeme dokončit co jsme začali. Mám zadělané těsto na lívance, vím co budu dělat k obědu i plán na celý den a chci si z toho vzít co nejvíc, takže... hezký začátek dne..?" Sklonila jsem se k němu pro polibek, ale on odvrátil hlavu na stranu.

,,To zní moc hezky, ale není mi úplně dobře..." vydechl tiše což ve mně jako vždy vzbudilo obavy. Zní trochu nemocně. Jen jsem doufala že to patří k jeho rannímu hlasu.

,,Ukaž." Něžně jsem mu přiložila dlaň na čelo a povzdechla si když jsem ucítila jak hoří. Tak to mi ten dnešek trochu kazí, protože toho mám na plánovaného opravdu dost, ale co už, jeho zdraví je důležitější.

,,Máš horečku." Řekla jsem tiše a on znovu zavřel oči. ,,Jak dlouho jsi byl včera vzhůru?"

,,Jen asi do tří..." Zamumlal a já se zamračila. Do tří..?! ,,Děláš si srandu Jayi? Myslela jsem si že jsi usnul hned se mnou." Posadila jsem se vedle něj a jeho ruku stiskla ve své.

Ještě aby nebyl nemocný s tím jak moc se zanedbává.

,,To ano, ale potom volali z práce a musel jsem něco dělat. Ale jsem v pohodě. Pojď sem." Znovu mě chytl za stehna a vyzvedl si mě na něj obkročmo.

,,Pojď sem," zopakoval jemnějším hlasem a něžně mi přiložil dlaň na zátylek za který si mě přitáhl blíž. ,,Chci dělat vše co jsi měla v plánu." ,,Tohle jsem neměla v plánu, to mě napadlo až když jsem viděla jak roztomilý jsi když spíš." Přiznala jsem tiše a on se pousmál.

,,Jsi roztomilá..." něžně mě pohladil po tváři a natiskl se mi na rty. Je zvláštní pocit ho po tak dlouhé době znovu cítit. Nespali jsme spolu několik měsíců, políbili jsme se, ale vždy to bylo plné slz a výčitek.

Teď jsou to polibky jako na začátku našeho vztahu.

Procítěné, plné lásky a něhy. Možná protože oba víme, že mohou být ty poslední.

,,Justine," začala jsem tiše a odtáhla se tak že jsem se nosem nepatrně dotýkala jeho. Jen abych mohla mluvit. ,,Mhm?" Nepatrně se nadzvedl aby mě znovu políbil a já s malým úsměvem zavřela oči. ,,Miluješ mě..?" Šeptla jsem a on se nepatrně zamračil.

,,Samozřejmě, že tě miluji Lee." Odpověděl a dlaně něžně přiložil na mé tváře. ,,Proč se vůbec ptáš..?" Pokrčila jsem rameny a sklonila se zpátky nad něj.

,,Já tebe také." Řekla jsem a znovu ho políbila. Chci zpět ty chvíle kdy jsme měli každý den jen pro nás. Každé ráno jako tohle. Každý večer jako ten včerejší. Chybí mi chvíle s ním, přestože bych nikdy nevzala zpět naše děti. Je to víc než vyčerpávající.

,,Jsi si jistý, že chceš?" Zeptala jsem se a on pokýval hlavou. ,,Prosím." Vydechl s nedočkavým výrazem a já se mu s úsměvem znovu natiskla na rty. Tak si to ráno trochu osladíme.

-

,,Máme nějaký prášek na bolest hlavy?" Zeptal se tiše a já pokývala hlavou. Něžně jsem ho pohladila po tváři a podala mu tabletku i se sklenicí vody.

,,Jak moc je ti špatně?" Zeptala jsem se a opatrně se mu posadila na klín. Pokrčil rameny a prášek zapil.

,,Jen je mi zvláštně. Možná bys mi neměla být tak blízko. Jen rýma by tě mohla zabít Lee..." řekl a něžně mě od něj odtáhl dál. ,,Ani náhodou," objala jsem ho pevněji a pokroutila hlavou. ,,Vím, že by pro mě bylo nebezpečné onemocnět, ale chci s tebou být takže budu a ty mě nenakazíš." Vtiskla jsem mu polibek na tvář a po druhé ho jemně poplácala.