hold on |JAILEY FF|

18.

Hailey's pov
- - - - -

,,Kde je tatínek?" Zeptal se potichu Gabby a já mu upravila vlásky předtím než jsem si v zrcadle zkontrolovala pravou tvář. Modřina je dobře zakrytá, musela jsem vstávat o hodinu dřív abych všechny zakryla tak aby kluci ani lidé neměli otázky.

,,Jdeme domů." Řekla jsem místo odpovědi a přes rameno si hodila tašku. ,,Pojďte." Řekla jsem a vyzvedla další tašky předtím než jsem zabouchla dveře a mířila k taxíku. Justin se ještě nevrátil a mrzí mě to, ale zároveň jsem se ještě nedostala přes to co udělal. Nechápu proč mě uhodil... nikdy to neudělal a teď? Bránil tím Addie... miluje ji? Asi by to dávalo smysl...

,,Na letiště prosím." Řekla jsem řidiči když byly všechny tašky v kufru a kluci na místech. Nechala jsem mu tam jeho věci a dopis aby neměl strach, ale teď si ani nejsem jistá jestli tam přijede, jestli se bude zajímat, kde jsme...

- - - - -
Jason's pov

Loktem jsem otevřel dveře a se sklopeným pohledem vešel dovnitř. Ruce jsem měl plné tašek s věcmi které jsem koupil jako omluvu a s velkou kyticí. Vím že nechce abych se jí omluvil penězi, ale když to slovy neumím vyjádřit..? Napsal jsem si co jí řeknu, papír mám s sebou, ale bojím se že to stejně nepřijme. Mám strach že jsem tentokrát opravdu překročil čáru. 'Mám strach', vím že jsem ji překročil. Vždyť jsem ji uhodil. Udělal jsem něco co jsem si myslel že bych nikdy nezvládl.

Ani nevím jak se to stalo, mluvila a mluvila a já jsem křičel a byl jsem naštvaný a ublížený a prostě jsem ji uhodil tak že spadla na zem. Nechtěl jsem. Opravdu jsem nechtěl, ale udělal jsem to a to už se nedá vzít zpátky..

Čekal jsem že ke mně přiběhne aspoň Jamie, ale nic jsem si z toho nedělal když se nic nedělo, třeba ještě spí...

Vešel jsem do ložnice, pohled stále sklopený k zemi, a všechno upustil když byl úplně vyklizený pokoj jen můj kufr u mé strany postele a dopis na polštáři. Setřásl jsem z rukou poslední tašky a i přes květiny spěchal k dopisu zatímco se mi do očí nahrnuly slzy.

Je tohle konec? Je tohle to čeho jsem se tak moc bál? Nakonec to nebude kvůli Addison ale mé hlouposti?

Dopis jsem rozklepanýma rukama otevřel a rychle si setřel slzy abych na to viděl.

Nevím jak tenhle dopis začít, ale nemusíš se bát přijet domů, rozvodové papíry na tebe jen kvůli facce čekat nebudou. Nejsem naštvaná, jsem zklamaná.. nemyslela jsem si že jsi něčeho takového schopný, ale láska dělá velké věci, rozumím že citům neporučíš, pokud jsi se znovu zamiloval do ní tak stačí říct, nechci tě držet od štěstí... užij si poslední dny dovolené, odpočiň si a buď na sebe opatrný

S láskou, tvá Hailey

Pokroutil jsem hlavou a obličej si vložil do dlaní zatímco jsem se naplno rozbrečel.

Myslí si že miluji Addison, zklamal jsem ji, selhal jsem, jsem příšerný manžel a otec. Hlavu jsem si opřel o kolena, která jsem si přitáhl k bradě a s pevně zavřenýma očima se v posteli schoulil do klubíčka.

Tohle jsem nikdy nechtěl. Chci zpátky naše manželství. Kéž bych Addison nikdy nepotkal, kéž bych Hailey nikdy nepodvedl. Všechno by bylo krásné jako dříve.

Ozval se domovní zvonek a já si rychle setřel slzy. Ani na pláč nemůžu mít klid, kdo zase co chce? Vstal jsem z postele a pomalým krokem se dostal ke dveřím. Otevřel jsem je a hned litoval že jsem to udělal. Ta mi tu chyběla.