hold on |JAILEY FF|

23.

Justin's pov
- - - - -

,,Ve tři musím do práce." Řekl jsem a ona ke mně zvedla pohled. ,,Proč?" Zeptala se tiše a já se pousmál. ,,Abych vydělával peníze Lee..? Máme hodně důležitou schůzi." Řekl jsem a ona s pokýváním hlavy sklopila pohled. ,,Samozřejmě... mně je zle takže pro sex musíš za ní..." řekla potichu.

,,Ne Hailey to si nemysli prosím, zrovna jsem chtěl říct že pojedeš se mnou." Řekl jsem a ona pokroutila hlavou. ,,Přidat se do trojky? Ne děkuji." Řekla a mně se zalily oči slzami. Sklopil jsem pohled na své jídlo a snažil se zahnat tu tíživou bolest na hrudi, stejně jako pláč, který byl opravdu blízko. Tohle opravdu bolí slyšet. O to víc od ženy kterou miluji víc než kohokoliv na celém světě.

,,Dobře.. um.." odkašlal jsem si a rukou nejistě poklepal na stůl předtím než jsem se postavil. ,,Hodím tě k vašim, nechci abys byla sama." Řekl jsem a do ruky vzal svůj talíř. Slzy byly blíž a blíž a nevěděl jsem co se sebou. Tak moc bych jí o tom chtěl říct. Tak moc bych si přál aby mi z tohohle pekla pomohla...

,,Nejsem dítě." Zamumlala a já se na ni se slzami v očích podíval. Dělá si ze mě srandu? ,,Hailey kurva skoro jsi mi zemřela, zapomeň na to že budeš sama. Na noc budeš mít ten kontrolovač dechu co jsme koupili Gabrielovi, to poslední co chci je o tebe přijít." Řekl jsem a ona se lokty zapřela o stůl. ,,Slovo kontrolovač neexistuje Jay, na to kolik jednání musíš odmluvit nejsi moc spisovný." Zamumlala a já tázavě pozvedl obočí. To myslí vážně? To je to co jí zajímá?

,,Víš jak těžký den za sebou mám? Musel jsem nachystat kluky, kteří dnes byli jak utržení ze řetězu, předat je tvým rodičům, hned jít pracovat, po práci jsem musel jít vařit a potom jsem tě oživoval Hailey. Musel jsem tě resuscitovat. Víš jak strašné je resuscitovat někoho koho miluješ víc než cokoliv?" Vydechl jsem se slzami na kraji a ona mě se stejným pohledem tiše sledovala.

,,Bylo to děsivé, myslel jsem si že tě navždy ztratím a ty do mě od té doby jen kopeš. Chováš se ke mně jako k někomu na kom ti nezáleží víc než na hrozném spolubydlícím s kterým máš shodou náhod stejné jméno a tři děti, ale to tě vůbec nezajímá protože dělám chyby. Já vím že je dělám. Nesnáším se za to. Bolí mě to. A ty mi to pořád předhazuješ. Sakra víš jak mi je?" Zeptal jsem se a na konci se neudržel od pláče. Už nemůžu... jsem z toho psychicky úplně vyřízený, nechci aby to takhle bylo...

,,Ale proč ty chyby opakuješ? Takhle to vůbec nemusí být Justine... jen mě prosím přestaň podvádět.. už pro naše děti." Řekla zlomeným hlasem a já se rozbrečel o něco víc. Rozklepanými dlaněmi jsem si překryl obličej a tiše zavzlykal. ,,Nemám na výběr Lee." Zavzlykal jsem. ,,Podvod je volba. Uděláš to, musíš počítat s následky. Já takhle nemůžu dál. Oba dva jsme z toho v háji a má to špatný dopad i na naše děti.." řekla.

Uděláš to, musíš počítat s následky

Proč mi ta věta hraje v hlavě? Jednou jsem se s Addison vyspal dobrovolně, jen jednou... následky jsou katastrofické. Vždyť já ani nevím co mi ta žena dělá. Znásilňuje mě? Je to normální podvod protože to po jejím vydírání udělám sám od sebe? Sakra já vůbec nevím co se mi děje, natož jak tomu zabránit.

,,Co tím myslíš? Jak, nemůžeš dál? Lee máme ultimátum." Vydechl jsem s panikou v hlase a ona pokrčila rameny. ,,Kašlu na ultimátum Justine. Ty s tím očividně nechceš přestat. Proč bychom se tu měli ještě měsíc trápit?" Zeptala se a já se slzami v očích pokroutil hlavou. ,,Ne, Lee prosím nevzdávej to se mnou, je lepší se trápit dohromady než každý odděleně, nechci o vás přijít prosím tohle mi nedělej." Vydechl jsem s panikou v hlase a přešel k ní. Její dlaně jsem vzal do svých a ubrečeně se jí díval do očí. Nemůže mě opustit. Se vším co se jí děje od ní nechci ani na krok. Miluju ji, nechci od ní pryč.