hold on |JAILEY FF|

19.

Justin's pov
- - - - -

,,Dnes nemám vůbec nic v plánu, takže bych mohla pohlídat kluky a mohli byste si s Hailey někam vyrazit, co ty na to?" Zeptala se máma a já si levou rukou unaveně protřel obličej. Je mi líto že jsme si s Lee nestihli udělat žádný den jen pro sebe. Tahle dovolená stála za hovno. Samé hádky a to s Addison a tolik probrečených nocí..

,,Už nejsme v Itálii." Zamumlal jsem se znovu vrátil ruku na volant. Těžko se mi soustředí, jsem opravdu unavený. ,,Oh... proč jste odjeli předčasně..?" Zeptala se překvapeně. Nemůžu jí říct co se doopravdy děje.

,,Něco jsem podělal, proto Hailey s klukama odjela už včera a teď jedu za nimi, protože je jí špatně.." shrnul jsem v rychlosti a ona byla chvíli potichu. ,,Co jsi pokazil?" Zeptala se a já pokroutil hlavou. Vím jaká je, zvládla by se před médii prořeknout jen pohledem který by jim věnovala a to poslední co chci je aby jim potvrdila nějaké domácí násilí. Tahle facka byla poprvé a naposledy co jsem jí fyzicky ublížil. Psychicky to nemohu slíbit, nemám tušení jak se Addison zbavím... Jsem se sebou opravdu zklamaný.

,,Jak je jí špatně?" Pokračovala když jsem neodpověděl a já si povzdechl. ,,Mami jsem na cestě už hrozně moc hodin a jsem vyřízený, neřeš to prosím, musíme se s tím vypořádat sami." Řekl jsem a trochu se protáhl. Opravdu už chci být doma...

,,Máte nějaké problémy?" Zeptala se a mě ztěžkl dech. Nechci jí o tom říkat. ,,Mami neřeš to." Zopakoval jsem hruběji. ,,Justine taky jsme s tvým tátou měli problémy, můžu ti pomoct." Řekla a já pokroutil hlavou. ,,Opustil tě pro jinou mami protože už jsme pro něj nic neznamenali, tohle je úplně jiné a mnohem složitější."Zamumlal jsem a ona si povzdechla. Rychle jsem zamrkal abych zahnal slzy, které se mi nahnaly do očí hned co jsem si představil jak to stejné třeba bude za několik let říkat Gabe nebo James Hailey.

Nechci abychom skončili jako moji rodiče. Nechci aby se mnou kluci nevcházeli. Nechci rodičovství nechat na Lee. Nechci aby si mysleli že mi na nich nezáleží. Nechci o ně přijít.

,,Chci tu být pro tebe Justine. Jsem tvá máma, chci ti pomoct." Řekla. ,,Až budu chtít pomoct tak si řeknu." Řekl jsem a hned toho litoval když to znělo o něco hruběji než jsem chtěl. Nechci na ni být zlý. Nezaslouží si to. ,,Omlouvám se.. vážím si toho že tě mám a že jsi tu pro mě, ale jsem opravdu unavený a je toho moc." Vydechl jsem a cítil jak ve mně trochu narostla nervozita když jsem spatřil naši příjezdovou cestu. Těším se, ale mám strach.

,,Chápu to Justine, nejsem naštvaná." Řekla s úsměvem v hlase při čemž se mi trochu ulevilo. Nechci si to pokazit i s ní.

,,Děkuji." Řekl jsem a zastavil auto. ,,Už jsem doma. Budu muset končit." Řekl jsem a po rozloučení hovor položil.

Vyšel jsem z auta a z kufru si vyndal věci. Z kapsy jsem vyndal klíče a vešel do domu. Jsou asi čtyři ráno, doufám že nikdo není vzhůru. Kufr a všechno ostatní jsem nechal v předsíni a po zamčení dveří rovnou zamířil do ložnice. Po cestě jsem si svlékl mikinu a triko a unaveně si protřel oči. Jsem vyřízený, celou cestu jsem nespal, nejde mi spát bez ní...

Otevřel jsem dveře od ložnice a zastavil se když mi pohled padl na spící Lee v Lucasově náručí.

Zpomalil se mi dech a na hrudi se mi rozlehla tíživá bolest. Říkala že nemá čas... byl jsem pryč den a stihla mě nahradit. Vypadá spokojeně, mnohem spokojenější než se mnou. Zhluboka jsem vydechl a sklopil pohled.

Rozhodně nebudu dělat scénu uprostřed noci a ani ráno, jen s ním usíná. Už několik let jsou kamarádi, vím že mezi nimi není nic víc, ale tohle bolí.