kapitola 3.

81 5 0
                                    

Domů jsem naštěstí doběhla ještě než přijela mamka a brácha ještě spal. Proplížila jsem se k sobě do pokoje tam hodila věci které mi při odchodu dal strážce a šla jsem se převléct. Vzala jsem si kraťasy a pak mě něco napadlo. Co řeknou mamce o těch ranách. Odkryla jsem jednu z ran. Byl tam šrám který vypadal hluboký. Zase jsem ho zakryla a podívala se na ostatní. Ty vypadaly že když mamce řeknu že jsem spadla tak mi to uvěří. Obvazy jsem vyhodila a jen na tom šrámu na ruce jsem si nechala. Ten na hlavě nebyl pod vlasy vidět. Naštěstí. Převlečená jsem si lehla do postele a usla.

...

Někdo mi začal třást rameny a když jsem otevřela oči hrozně jsem se lekla. Čekala jsem třeba mamku nebo bráchu ale moje spolužačky Kate, Sarah a Jessicu teda rozhodně ne.

Já: ,,Co, co tu děláte?"

Sarah: ,,No víš už před asi hodinou nás sem pustila tvoje mamka a před chvílí nám řekla ať tě jdeme vzbudit. Jo a dole jsou ještě kluci."

Tak to mě vzbudilo úplně. Ne jen že tu jsou moje spolužačky ale i spolužáci? Rychle jsem vylezla z postele a zaběhla s oblečením, co jsem rychle nějaké našla, do koupelny. Převlékla jsem se, učesala se a až pak vylezla. Kolky si to tam zrovna prohlíželi. A jedna z nich držela v ruce mnou píšťalku. Ta píšťalka je z jeleního parohu. Jsem na ní celkem jásavá protože je od mojí babičky. Došla jsem tam a píšťalku si od ní vzala a pověsila na krk. Pak jsem běžela po schodech dolů. Dole seděli na gauči čtyři kluci. Thomas, Peter, Christian a Patrik. Všichni kluci v naší třídě, až na Patera, jsou s nějakou holkou. Thomas chodí s Jane, Christian s Kate a Patrik se Sarah. Když se na mě otočí a mávnou na pozdrav, také jim mávnu a jdu za mamkou do míst kde se myslím že je. Holky se mezitím přidají ke klukům a já mamku najdu hned vedle v kuchyni. Chtěla jsem s mamkou mluvit ale rychle jsem to spolkla protože jsem si pomalu vzpomínala na včerejšek a ráno. Popadla jsme talíř s jednohubkami a šla za ostatními. Postavila jsem to před ne na stolek a posadila se.

Thomas: ,,Teda, máte to tu moc hezký."

Jane: ,,Že jo, moc hezký."

Všichni jsme se rozesmáli. Upřímně, takhle jsem se už alespoň týden nepobavila. Vezmu jednu jednohubku a strčím si ji do pusy.

Já: ,,A proč tu vlastně jste?"

Sarah: ,,No víš tak nás tak napadlo, teda hlavně Petera, že by jsme mohli zajít."

Tak hlavně Petera jo? Nikdy se o mě kluci nezajímali a teď z ničeho nic se o mě zajímá jeden z nejhezčích kluků ze školy?

Já: ,,Aha dobře a už jste to tu viděli celé?"

Kate: ,,Ne, ještě ne."

Já: ,,Tak já vás tu provedu. Mami, jdu provést kamarády po domě a vezmu je na zahradu."

Mamka na mě jen z kuchyně zavolá ,,Jo jo" a já už se zvedám s ostatními v závěsu. Nejdříve je provedu přízemím, pak prvním patrem a nakonec druhým patrem. A nakonec to nejlepší, zahrada. Naše zahrada je poměrně velká. Hned u domu máme bazén, pak jsou různé záhony s okrasnými květinami, keři a stromy a nakonec je v zadu pár ovocných stromů a záhony se zeleninou a velký zahradní domek který používám jako svůj úkryt. Mám tam gauč, stůl a všechny tyhle věci. To všechno jsem jim ukázala. Nikdo ani nedutal. Pak jsme se vrátili k domu. A něco mě napadlo. Podívala jsem se na oblohu a pak na bazén.

Já: ,,Nechcete jít do bazénu? Je celkem horko a nevypadá to že by mělo pršet."

Patrik: ,,No to by bylo super ale potíž je v tom že nemáme ani my ani holky plavky."

Já: ,,Tak vám kluci může půjčit plavky brácha a já půjčím plavky holkám."

Kluci se na sebe podívali s nejistotou v očích. Moc se jim do toho nechtělo. Já jsem se ale jen usmála a už jsem táhla kolky k sobě do pokoje. Tam jsem zamkla a ze skříně vyndala plavky. Jedny, moje nejoblíbenější, jsem si dala stranou a pak dala holkám na výběr. Každá si jedny vybrala a šly jsme se převléct. Jane měla dvoudílné zelené, Kate jednodílné černé, Sarah dvoudílné bílé a já jsem měla dvoudílné maskáčové. Ty byli moje nejoblíbenější. Pak jsme každá přez sebe ještě hodila letní šaty které jsem jim také půjčila a šly k bazénu. Kluci už tam byli. Všichni měli plavky od mého bratra a vypadali dost vtipně ale měli ještě na sobě trička. Došly jsme k bazénu a když si nás kluci všimli jen se dívali. Zřejmě čekali že na sobě budeme mít jen palvky. Jen jsem se pousmála.

Já: ,,Co koukáte, nejdříve vy."

Kluci se na sebe vtipně ušklíbli a začali si sundávat trička. Všichni čtyři měli pěkné svaly a byl to hezký pohled. Pak se jen vyzývavě podívali na nás. My se usmály a začali si sundávat šaty. Upřímně dávala jsem si načas. Když byly holky už jen v plavkách, sundala jsem šaty i já. Ještě nikdy jsem před nikým z mých spolužáků nebyla v plavkách. A upřímně, překvapený pohled kluků byl k nezaplacení. Jen jsem se na ně nevině usmála, došla k Peterovi a shodila ho do bazénu. Nečekal to a tak hodil pěkného placáka. Začala jsem se smát ale ne na dlouho. Ostatní kluci do mě strčili a já byla také ve vodě. Pak tam ještě naházeli ostatní holky a skočili sami. Cákali jsme po sobě vodu a smáli se. Bylo to super, takhle jsme tam byli půl hodiny a já pak musela výlezt abych mohla od mamky převzít sklenice s vodou. Nějak jsem to vzala ale pak mě někdo chytil za ruku. Byl to Peter.

Peter: ,,Ukaž, pomůžu ti."

Vzal si ode mě pár sklenic a odnesl je na stůl. Já odnesla ty zbylé.

Já: ,,Děkuji."

Peter: ,,Není zač. Půjdeme ještě do vody?"

Jen jsem se usmála, rozeběhla se a skočila do vody šipku. Peter se vrhl za mnou a jakmile byl ve vodě chytil mě zezadu za pas. Překvapeně jsem se otočila. Oba jsme se na sebe usmály. Ten jeho úsměv byl úžasný.

Příběh draka Kde žijí příběhy. Začni objevovat