Příběh draka

kapitola 17.

Už jsou to dva dny co jsem vešla do tohoto pokoje. Druhý den ráno mě čekalo překvapení. Po mém pokoji pobýhaly dvě služebné. Už jsem se s nimi seznámila. Jedna se jmenuje Agnes a druhá se jmenuje Mia. Setkali jsme se druhý den ráno. Běhaly po pokoji a uklízely. Jakmile si všimly že jsem vzhůru, ihned všeho zanechaly a začaly se mi klanět. Překvapeně jsem je zastavila a začala se ptát proč se mi klaní. Začaly mi vysvětlovat že zde jsem vážená osoba a že mě teď bude každý oslovovat lady. Pak jsem jim jasně vysvětlila že nechci aby se mi klaněly a zbylé dva dny jsem strávila odpočinkem. Rány se mi díky zdejšímu léčitelství rychle hojily. Ležím v posteli když v tom vejdou Agnes a Mia.

Agnes: ,,Lady Taro, za hodinu přijde krejčí. Má vám navrhnout oblečení. Musíme vám učesat vlasy a musíte se umýt."

Já: ,,Jistě, už jdu."

Vylezla jsem z postele a následovala je do koupelny. Svlékla jsem se vlezla jsem do kádě s teplou vodou. Na tohle si snad nikdy nezvyknu. Agnes a Mia mě začnou mýt vlasy a já si užívám pohody. Za půl hodiny jsem vylezla, osušila se a Agnes s Miou mi daly jen tenkou noční košily aby byli míry od krejčího co nejpřesnější. Šla jsem zpátky do pokoje a posadila se na postel. Asi za pět minut někdo zaklepal. Mia otevřela a vstoupil muž s dvěma ženami. Uklonili se a já jim rukou dala pokyn ke vzpřímení.

Krejčí: ,,Lady Taro, mohu vás prosím požádat aby jste si stoupla zde na tento stupínek."

Přiměji se vstát, dojdu k muži a stoupnu si na stupínek. Ty dvě ženy vyndají různé krejčovské metry. Naměří mi velikosti a dají se do řeči s mužem.

Krejčí: ,,Promiňte lady, ale potřebuji vědět jestli máte raději šaty, či nějaký jiný styl."

Já: ,,Mám raději styl tipu kalhot s nějakou košilí či trikem."

Krejčí: ,,Jistě, takže hlavně styl dračích jezdců. Alespoň si nebudete muset zvyknout. Pár kousků tu mám už hotových tak vám je ukážu."

Kývne na ženy, ty se zvednou a jdou k jakýmsi taškám. Otevřou je a vyndají několik kusů oblečení. Plátěná trika s krátkými rukávy i s dlouhým rukávy jejichž konce se připevňovali malými gumičkami že zhora k prostředkům, kalhoty, různé pásky a spoustu dalších věcí. Všechno před mě vyskládali a já si to začala prohlížet. Několikrát jsem si vše prohlédla a pak se vrátila na místo kde jsem stála. Vyjmenovala jsem oblečení které jsem si vybrala a ženy ho všechno sebraly a mandaly mi do skříně. Někdo zaklepal a na můj pokyn vstoupil. Byl to nějaký kluk. Přiběhl ke krejčímu, něco mu pošeptal a podal mu tašku. Krejčí si ji převzal, kluk se uklonil a odešel. Pak se krejčí otočil směrem ke mě.

Krejčí: ,,Lady, nebyli jsme si jistí zda se vám to bude líbit, ale alespoň v to doufáme."

Z tašky vytáhl šaty. Černé, jednovrstvé šaty z kvalitní látky a dlouhé po kolena. Nahoře byli zdobené zlatými prvky vypadající jako dračí šupiny, rukávy měly dlouhé a na koncích rukávů gumičky na prsty, úzký pás a sukni měly širší a po stranách nebyly sešité až nahoru. Pak vytáhl plátěné černé kalhoty a černé kožené boty.

Krejčí: ,,Pracujeme na tom od té doby co jste přišla. Dnes se prý máte setkat s královskou rodinou a toto jsou společenské šaty dračích jezdců. Udělali jsme je tak aby vám šli k vlasům. A teď jestli mohu poprosit, mohla by jste si je zkusit?"

Jen jsem překvapeně kývla a šla za zástěnu se převléct. Do všeho jsem se nasoukala a upravila se. Padly mi jako ulité. Vyšla jsem z póza zástěny a vydala se za krejčím. Jakmile mě viděl spokojeně se usmál.

Krejčí: ,,Moc vám to sluší lady. Padnou vám dobře?"

Já: ,,Ano padnou. Děkuji."

Krejčí a ženy se s úsměvem uklonili a odešly.

Agnes: ,,Tak a teď ti ještě učesáme vlasy."

Dostrkaly mě k zrcadlu a posadily mě na židli, ale zády k němu. Začaly mi s nimi něco dělat. Různé si tam šeptaly a pak mi Mia začala s nimi něco dělat a Agnes mezitím přinesla jakousi krabičku. Vyndala z ní náhrdelník se zlatým drakem a oči mu dělaly malé zelené kamínky. Jak to že je všechno zlaté a s dračím motivem? Jen jsem to vyhnala z hlavy a nechala si ho nasadit. Byl nádherný. Pak mě najednou Mia otočila k zrcadlu. Měla jsem na hlavě zaplétaný cop který vedl na stranu a poničil mi zepředu na rameni. Bylo tak krásně vidět jak mi vlasy přechází z černé do zlaté. Pak mi nanesly lehké líčení a byla jsem hotová. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. To co bylo předemnou v zrcadle jsem mohla být já? Zatřásla jsem hlavou a otočila jsem se na holky.

Já: ,,Děkuji mnohokrát."

Mia: ,,Za málo lady. Ale teď už musíš jít."

Najednou jsem spadla z obláčku. Právě se mám setkat s královskou rodinou. Královna Nelani je Cassarasova sestra a jestli něco zkazím, totálně se ztrapním. Ale to už mě obě mě služebné strkaly že dveří. Hned jak mě vystrčily na chodbu, zabouchly za mnou dveře. Rozhlédla jsem se tedy po chodbě. Stál tam Cassaras s Neli a Lily. Cassaras měl svůj klasický oděv, ale vypadal jako nový a byl lehce zdobený. Neli měla na sobě plátěné zdobené triko s dlouhým rukávem a zdobené kalhoty. Lily měla ne sobě to samé ale v jiných barvách. Rozešla jsem se k nim. Jakmile jsem se přiblížila, všichni se na mě otočili. A jejich pohled byl dost znervózňující. Tvářili se ohromeně a překvapeně. Tak fajn, hlavně klid. Došla jsem až k nim.

Já: ,,Ahoj, sluší vám to."

Neli: ,,Říká ta které to sluší nejvíc."

Jen jsem na ní nechápavě podívala. Neli a Lily se zasmály mému nechápavému pohledu a objaly mě. Ach jo, v nich se vyznat je fuška. Cassarasovi je jen pobaveně povedly koutky.

Cassaras: ,,Tak pojďte, už je čas."

Rozešel se dlouhou chodbou a nám nezbývalo nic jiného než ho následovala pokud se v tom labyrintu nechceme ztratit. Procházely jsme chodbami a při tom jsem se snažila nacházet co nejvíce záchytných bodů abych jsem se zde zorientovala. Ale po chvíli jsem se ztratila. Pak jsme se ocitli před velkými zdobenými dveřmi. Stráže kteří u nich stáli otevřeli a mě se zastavil dech.