Příběh draka

kapitola 31.

Elizabeth: ,,To si děláš srandu. Vždyť nás mohl klidně odvést a my jsme se nemuseli takhle plahočit do kopce."

Já: ,,Jestli je pro tebe tohle namáhavé, tak hodně štěstí s výcvikem. Cassaras nedává nic zadarmo."

Na to Elizabeth vytřeštila oči. Zrovna jsme kousek od hradu. Šla jsem pěšky aby nebyl Night tak unavený. Ale taky proto aby to ti tři nevzdali. Bylo vidět že si nechtějí připustit že jsem lepší než oni a tak jsem slezla protože kdybych jela na Nightovi tak by měli neustále nějaké keci a nechtěli by jít. Konečně projdeme branami hradu a vydáme se k ubytovně. Bylo vidět jak jsou ti tři šťastní. Cassaras tam už čekal. Když si nás všiml, a viděl Nightovu tlamu od temné krve začal se tvářit trochu překvapeně. Došli jsme před něj a já mu podala pytel. Ten ho otevřel a překvapeně vytáhl hlavu.

Cassaras: ,,Co jste to zas vyváděli."

Já: ,,Ti tři byli v lese. Hyder je napadl a koně jim utekli. Pomohla jsem jim a pro jistotu je ještě doprovodila. A myslím že ta hlava by se mohla na něco hodit."

Cassaras: ,,To ano. Dám ji těm kteří ji prozkoumají. Hlavu Hydera nám vážně ještě nikdo nepřinesl. A kde je zbytek?"

Já: ,,Je v lese. Night vás tam klidně zavede."

Cassaras: ,,Dobře, ale ne že budete mít tím pádem zítra volno. V devět tady jasné?"

Já: ,,Jako vždy."

...

Je půl deváté a já jdu se Stormem do tréninkového areálu. Nighta jsem dneska nechala volně se proběhnout po zahradách a tak dále. Mám sice ještě půl hodiny ale lepší dříve než pozdě. Je tu klid a zatím jsem tu jediná. Posadím se na zem, Storm si lehne za mě a já se o něj opřu. Všude je takové ticho. Až moc velké ticho. To ale přeruší něčí jekot. Ohlédnu se za sebe a vidím Amelii jak vybíhá ven a za ním běží Josh držící v ruce pavouka. Dřív jsem se pavouků také bála ale už jsem si na ně zvykla. Oba se proženou okolo mě a Storma a ani si nás nevšimnou. Pomalu začínají vycházet i další smějící se kluci a pak i holky. Draci vyletí ze stájí a každý se postaví poblíž svého jezdce. Pak konečně přiletí i Cassaras s Greenem. Všichni se shromáždíme okolo něj a čekáme co se bude dít.

Cassaras: ,,Takže, dnešek věnujeme hlavně tomu abych si o vás udělal nějakou představu. Někteří z vás třeba ještě v ruce zbraň nedrželi a jiní zase ano. Postupně si vás vyzkouším ve všech disciplínách. Takže jako první bude boj s mečem, druhá bude boj s noži a třetí bude lukostřelba. Mezi tím se vaši draci odeberou trochu dál a budou se učit bojovat pod vedením Greena. Takže začneme. Jděte si pro zbraně. A časem si budete moci zvolit svojí trvalou zbraň."

Každý z nás si vzal ze stojanu jeden meč a utvořili jsme dvojice. Proti mě si stoupl Nathan. Všichni jsem si stoupli do bojové pozice a pak to začalo. Nathan to s mečem uměl dobře ale já jsem mu se svým výcvikem snadno odolávala. Nakonec jsem mu přiložila ostří ke kerku a on položil meč. Já jsem meč stáhla a uznale kývla. Rozhlédla jsem se a viděla že některé páry ještě bojují. Co jsem také postřehla bylo jak Elizabeth bojuje s Lexi. A nebylo to nic hezkého. Pak se ozvala rána. Lexi spadla na stojan a celkem oslnivě.

Elizabeth: ,,Jseš slabá. Víc toho neumíš?"

A teď mi došla trpělivost. Cassaras tu nebyl jelikož musel jít na chvíli ke králi. Lexi se zvedla a zaujala bojovou pozici. Elizabeth jí hravě vyrazila meč z ruky. Lexi se na Elizabeth podívala trochu vyděšeně. Elizabeth se znovu napřáhla ale já zarazila její meč tím svým.

Já: ,,Nech jí být."

Elizabeth: ,,Ale copak. Někdo se tady stará."

Já: ,,Já totiž narozdíl od tebe nejsem povrchní, nemyslím jen na sebe. A nechávám se jak slepice."

Elizabeth: ,,Tak to jsi přehnala!"

Elizabeth přešla rovnou do útoku. Ten jsem hravě vykryla ale už jsem musela uhýbat dalšímu. Oháněla se tím mečem jako by poslední dva měsíce nedělala nic jiného. Dávala mi zabrat ale já jsem se jí vyhýbala a ani jsem zatím nemusela zaútočit. Pak mě ale sekla do ruky. Z rány mi okamžitě začal téct pramínek krve. Jen jsem si povzdechla a zaútočila jsem. To Elizabeth nečekala. Chvíli mi odolávala ale pak jsem ji vyrazila meč, podkopala nohu a když byla na zemi tak jsem ji dala meč na krk. Elizabeth se na mě podívala vražedným pohledem ale pak se pousmála. Najednou mě odhodil černý dračí ocas. Cream na mě vrčela a tyčila se nad mnou. Pak za mnou přistál Storm.

Storm: ,,(Co to zase vyvádíš?)"

Já: ,,(Já nic, já se jen braním. Ale ať se děje cokoliv tak nic nedělej. Když na mě zaútočí, snadno ji porazím.)"

Storm zůstal stát na místě a já jsem vykročila proti Cream. Ta mě vraždila pohledem a vypadalo to že mě chce ihned spálit na popel. Ale to se jí jen tak nepovede. Udělala jsem ještě krok a pak jsem se zastavila. Jednou jsem se naučila nechat proběhnout svou proměnu jen napůl. Začnou mi zlatě zářit žíly a moje oči získají ještě výraznější zelenou barvu s náznaky zlaté. A tento pohled jsem upřela na Cream. Ta doširoka otevřela oči a přestala vrčet. Ocas jí poklesl k zemi a začala se okolo sebe rozpačitě koukat. Elizabeth na ní upřela pohled a vypadalo to že s ní mluví. Pak se její výraz změnil na překvapený až zděšený. Těkala překvapeně očima mezi mnou a Cream. Ostatní na nás koukali s absolutně nechápajícím výrazem.

Isla: ,,Řekne nám někdo co se vlastně stalo?"

Než někdo stačil něco říct, ozvalo se trochu naštvaný hlas.

Cassaras: ,,Neříkal jsem náhodou že se máte chovat slušně?"

Já: ,,Cassarasi omlouvám se. Přiznávám bylo to moc ale musela jsem."

Cassaras: ,,Jen klid Taro, všechno jsem viděl ale jak jsem říkal, chtěl jsem si o vás udělat představu. Tak jsem jen pozoroval. A aby bylo jasno Elizabeth, za tohle čekej trest. Nikdy se nepouštěj do křížku s někým kdo ti má krýt záda."

Isla: ,,Dobře, ale jak to souvisí s tím co se právě stalo."

Elizabeth: ,,Tara......Tara je královna draků."