Příběh draka

kapitola 24.

Běžím chodbami do zahrad kde se nachází i tréninkový kruh. Už takhle mám zpoždění. Storm se mi snaží nějak udržet na rameni ale občas trochu sklouzne. Vyběhnu že dveří a už u dálky vidím Cassarase jak ne moc nadšeně čeká. Doběhnu k něm a tím jak zabrzdím tak Storm mi spadne z ramene a já ho stačím jen tak tak chytit. Cassaras se na mě podívá jako že to neviděl a povzdechne si.

Cassaras: ,,Takže zaprvé, jdeš pozdě a zadruhé, dneska s obědem nepočítej. Už jsem tě omluvil a něco jsem vzal s sebou."

Já: ,,A co máš v plánu že to zabere celý den?"

Cassaras: ,,To se brzy dozvíš, ale teď se musíme dostat na nějaké místo kde nás nikdo případě hledat nebude."

Do pár sekund vedle nás přistál Green a ještě jeden drak. Byl celý hnědý. Storm se mi schoval pod vlasy ale pak vylezl a spíš byl zvědavý.

Cassaras: ,,Tak nasedni na Greena a já poletím na tom hnědém. Jmenuje se Smrk. Je to drak vojáků. Každý voják se učí létat na dracích ale nemá vlastního. Pokud si ho vybere drak je přeřazen k dračím jezdcům ale tito draci jsou naučeni ne jen na jednoho jezdce. A jelikož neumíš létat na drakovi, tak ti raději nechám Greena. A teď už nasedni."

Jen jsem se mlčky vydala ke Greenovi a nasedla na něj. Bylo to něco jako nasedání na koně ale sedlo bylo mezi křídly a sedělo se trochu jinak. Nohy byly více vzadu protože když se stoupá prudce nahoru, tak aby jezdec nespadl. Cassaras nasedne na Smrka a pobídne ho k letu. Green vzlétne a já si rychle dam Storma do rukou aby náhodou nespadl. Při tom se snažím držet. Jsem celá ztuhlá a vůbec nevím co mám dělat.

Green: ,,(Jen klid Taro, jseš hrozně ztuhlá a nervózní. Uvolni se, buď v klidu nic se ti nestane. A rozhlédni se konečně kolem sebe.)"

Má pravdu. Doteď jsem se zarytě koukala do sedla. Zvednu hlavu a rozhlédnu se.
Ten pohled mi vyrazí dech. Je to nádhera. Nic hezčího jsem snad neviděla. Nemůžu se dočkat až takhle budu létat se Stormem. Letěli jsme přez kopce a lesy až jsme přistáli na jedné louce uprostřed mnoha lesů. Tam jsme přistáli. Já seskočila z Greena a Cassaras ze Smrka.

Cassaras: ,,Dneska ti rozhodně nebudu vkládat o tom jak se starat o svého draka. To ví nejlépe jeho jezdec. Dneska jsme tu z jiného důvodu. Ale to tě nemůžu naučit jen já sám."

Za mnou jsem zaregistrovala pohyb a rychle jsem se otočila. Zpoza stromů nas pozorovala zahalená osoba. Cítila jsem jak Storm na mém rameni se napnul a zavrčel. Postava, nejspíš muž, vyšel ze stínu ale stále si na sobě nechal kápi. Cassaras mi položil ruku na rameno bych se uklidnila. Ten někdo k nám přišel na zhruba metr a pak si sundal kápi. Byl to muž se světlými vlasy po ramena a modrýma očima stejnýma jako má Cassaras. Tak moment.

Cassaras: ,,Taro, je mi ctí představit ti mého otce Mitase. Je to jeden z hlavních vůdců elfů."

Já: ,,Já......moc mě těší."

Mitas: ,,Mě také těší královno draků."

Já: ,,Královna draků?"

Mitas: ,,Tak se ti říká mezi elfy. Kolují různé řeči o tom jak vlastně vypadáš a jak se chováš. Ale co všichni ví je, že máš draka s modrým ohněm."

Podíval se na Storma který se stále netvářil zrovna přátelsky. Zkoumal ho pozorným pohledem ale pak se opět zaměřil na mě.

Mitas: ,,Tvůj drak jednou bude velmi silný, ale kvůli tomu zde nejsem. Můj syn mě poprosil o pomoc. Mám tě prý naučit jak se proměnit v draka."

Já: ,,A jak mě to chcete naučit?"

Mitas: ,,Tak zaprvé, říkej mi normálně Mitasi a zadruhé, existují různé spisy které jsem za ta léta nastudoval. Takže tě to dokážu naučit."

Já: ,,Dobře."

Mitas: ,,Začneme hned, jenom proto jsem tady."

Cassaras ustoupil a Mitas okolo mě začal chodit a skenovat mě pohledem.

Mitas: ,,Tak pro začátek, pošly prosím svého draka stranou."

Kývla jsem a podívala se na malého Storma.

Já: ,,(Storme, prosím mohl by jsi na chvíli stranou?)"

Storm: ,,(Tak jo.)"

Je jako malé dítě co se učí pořádně mluvit. Ale učí se rychle. Počkala jsem až se posadí vedle Greena, který okolo něj stočil ochranářsky ocas a pak jsem svou pozornost opět věnovala Mitasovi.

Mitas: ,,Takže, první co musíš zvládnout je hladká a rychlá proměna. To se ale dá natrénovat časem. Teď se ale zaměříme hlavně na to by jsi se vůbec proměnila a pak se budeš muset naučit létat. To bude mít na starosti Green. Ale teď do práce."

Mitas si sundal plášť s kápí a rozhlédl se.

Mitas: ,,Stoupni si doprostřed louky. A teď zavři oči, vyžeň z hlavy všechny vedlejší myšlenky zároveň ale vnímej vítr okolo sebe, uvolni se."

Mluvil tak klidným hlasem, že jsem se opravdu uvolnila. Vnímala jsem vítr, vnímala jsem svůj tep srdce a z hlavy jsem vytěsnila všechny vedlejší myšlenky.

Mitas: ,,Dobře, velmi dobře a teď si v mysli představ jak asi vypadá tvá druhá podoba."

V hlavě jsem si představila jak asi vypadám ve své druhé podobě. A pak jsem něco ucítila. Takový zvláštní pocit. Pak jsem zahlédla i přez zavřené oči záři a stejně jak rychle to přišlo tak rychle to i zmizelo.

Mitas: ,,Taro, už můžeš otevřít oči."

Pomalu jsem otevřela oči a vyděsila jsem když jsem zjistila jak jsem velká. A pak mi něco došlo. Já jsem drak!

Já: ,,Co se to sakra stalo."

Mitas: ,,Promiň, ale nerozumím ti."

Cassaras: ,,Ptá se co se sakra stalo."

Mitas: ,,No, teď jsi ve své podobě draka. Přeměna byla na to že jsi se měnila poprvé opravdu rychlá to musím uznat. Jakmile se přeměníš jednou, už nikdy nezapomeneš jak na to. Teď tě ale čeká druhá věc. Naučit se létat. O to se postará Green."

Otočila jsem se na Greena který se vydal ke mě.

Green: ,,Takže, fígl je v tom že se musíš odrazit. Roztáhneš křídla, odrazíš se a začneš máchát křídly. Ale ne zběsile nýbrž pomaleji a pořádně zabýrat křídly. Dobře?"

Já: ,,Dobře, tak já to zkusím."

Roztáhla jsem křídla, odrazila se a začala nimi máchat. Ale hned jsem spadla.

Green: ,, Trochu rychleji máchej křídly."

Přikývla jsem a zkusila jsem to znovu. Opět jsem skončila na zemi. Znovu jsem se zvedla. Snad to vyjde. Uklidnila jsem se, roztáhla křídla a pak jsem se odrazila a opět začala máchat křídly. Ale tentokrát jsem neskončila na zemi, ale vznášela se ve vzduchu. Začala jsem máchat křídly ještě víc a prostě jsem začala pomalu kroužit nad loukou.