you're still my favorite crime | j.jk ✔️

10. Kapitola

Maya's pov

Všechny čtyři jsme vešly do hlavní budovy, konkrétně do místnosti, kde se podávaly snídaně, obědy a večeře. Jídelna byla přeorganizovaná tak, že tu bylo pouze pár stolů a židlí, zbytek tvořil taneční parket.

Zahlédla jsem Jungkooka, který se zrovna bavil s Jaesangem. Můj přítel se podíval směrem, kde jsme stály, poté opět na Jaesanga a jakmile mu došlo, že to jsme my (nebo spíš já), se prudce otočil zpět a směřoval svůj pohled na mě.

S pootevřenými rty se na mě zadíval a já se pousmála. Asi mě nikdy v takových šatech neviděl. Ani nemohl, nic takového jsem v šatníku neměla.

Vykročil směrem ke mně a já ho napodobila a šla mu naproti.

„Já zírám. Ty jsi... To je... Páni.“ řekl a já se zasmála nad jeho roztomilou rozpačitostí.

Stoupla jsem si na špičky, položila mu ruce na ramena a políbila ho na rty.

„Sluší ti to. Jsi sexy a nádherná zároveň.“ řekl nakonec a já cítila, jak mé tváře začínají nabírat nachovou barvu.

„Aspoň jeden den v roce,“ zasmála jsem se, „ale tebe bych tak mohla nazývat pořád.“

On zavrtěl hlavou a políbil mě, načež jsme si stoupli stranou od lidí.
Očima jsem vyhledala Soomin a srdce mi poskočilo radostí, když jsem je viděla, jak si povídají a očividně si mají co říct. Pořád se na sebe usmívali a Jaesang nevynechal jedinou příležitost, jak se jí dotknout nebo jí být nablízku. Pořád se dotýkal její ruky, nebo jí zastrkával vlasy za ucho. Byli rozkošní.

„Koukni na ně.“ kývla jsem směrem na tu dvojku, kterou jsem tu se zájmem sledovala.

„Očividně se od sebe nemůžou odtrhnout.“ uchechtl se můj černovlasý společník.

Sledovala jsem, jak se teď něčemu oba smějí a měla jsem pocit, že mě od toho širokého úsměvu už začínají bolet líce, ale nemohla jsem si pomoct. Bylo to kouzelné a já to Soomin neskutečně přála.

„A Soomin to tak sluší. Nedivím se, že se Jaesangovi líbí. Je dokonalá.“ nemohla jsem se na ni vynadívat.

Měla očividně dost nízké sebevědomí, ale neměla k tomu důvod. Byla vysoká, štíhlá a její vlasy byly neskutečně lesklé a dlouhé, sahaly jí až nad zadek. Doufala jsem, že se dají s Jaesangem dohromady a časem si bude sama sebou víc jistá. Tak, jako já, když jsem začala chodit s Jungkookem.

Cítila jsem, jak mě Jungkook zezadu objal kolem pasu, a tak jsem se hlavou opřela o jeho hruď a položila své dlaně na jeho ruce, které měl spojené na mém břiše.

„Promiň, že ti na to nic moc neodpovídám, ale já v téhle místnosti vidím jen tebe.“ zamumlal do mých vlasů.

V břiše mě zašimralo hejno motýlků, když to řekl. Ani si neumí představit, jak moc mě tím potěšil.

„Ty jsi takový moje štěně roztomilý, viď?“ řekla jsem. Přesně jsem věděla, že ho to vytočí, a taky jo.

„Říkal jsem ti, ať o mně neříkáš, že jsem roztomilý!“ zavrčel. S úsměvem jsem se k němu otočila čelem a spojila své ruce za jeho krkem. Ty jeho stále zůstávaly kolem mého pasu.

„Co ti na tom tak vadí?“ zeptala jsem se pobaveně.

„Žádný kluk nechce slyšet od svojí holky, že je roztomilý. Působím pak jak nějaký usmrkánek.“ odfrkl si a já ho s pobaveným výrazem pohladila po tváři.

„Chci, abys mě nazývala nějak normálně, jako já tebe.“ řekl a já nadzvedla obočí.

„Co to znamená, normálně?“ naklonila jsem hlavu na stranu.

„Třeba tak, jak jsem tě nazval před chvílí já, hm?“ řekl a já se snažila vzpomenout si, jak mě nazval. Řekl mi, že jsem sexy a nádherná. Vsadím se, že měl na mysli to první.

„Já to asi nedokážu vyslovit.“ řekla jsem a snažila se vykroutit z jeho sevření, on mě ale držel dost pevně.

„Ale no tak! Co je na tom? Prostě to řekni.“ s úšklebkem mě pozoroval a já nesouhlasně vrtěla hlavou.

„Já nevím, je to trapný.“ povzdechla jsem si.

„Aha, takže jsem trapný, když ti tak říkám?“ nadzvedl obočí.

„Ne, ale ty to umíš vždycky říct tak svůdně. Ode mě to bude znít fakt divně.“ nakrčila jsem nos.

„Nebude. Řekni to, dělej!“ řekl a začal mě lechtat pod žebry. Zmítala jsem se v jeho sevření a snažila se mu utéct, on mě ale vzal za boky a opřel o zeď, která byla před námi.

S rošťáckým výrazem se vpíjel svýma hnědýma očima do těch mých zelených a já zakoulela očima. Přiblížil se svým obličejem k mému a já mu položila své ruce na jeho hrudník.

„Fajn,“ povzdechla jsem si, „jsi sexy, Jeone Jungkooku.“ řekla jsem tiše.

„Tak vidíš, že to jde.“ zamumlal a přitiskl své rty na mé. Vyšla jsem mu vstříc, i když mi přišlo trochu trapné se tu líbat, když všude kolem jsou účastníci tábora, někteří i hodně mladí a k tomu všemu nás můžou vidět i vedoucí, kterým by to s ohledem na mladší děcka mohlo připadat nevhodné.

Začala hrát pomalá hudba, která byla znamením toho, že se jde tancovat ploužák.

„Chceš si zatancovat?“ zeptal se. Přikývla jsem a on mě vzal za ruku, načež jsme spolu zamířili na taneční parket.

Ani jeden z nás nebyl moc dobrý tanečník, a tak mě Jungkook jen držel za pas, já jeho kolem krku a pomaličku jsme se pohupovali do rytmu hudby.

Očima jsem zabloudila k Jaesangovi se Soomin, kteří spolu také tancovali.
Vzájemně se opírali jeden druhému o čelo a usmívali se na sebe. Vypadali vážně šťastně a já byla ráda, že je tento tábor tak hezky zakončený.

<><><>

Zdravím!
Chtěla bych se Vám srdečně omluvit za mou mizernou aktivitu, ale škola mi dává zabrat a toho času bohužel moc není. Doufám, že mi odpustíte a budete se těšit na nové kapitoly, které budou (doufám) vycházet častěji. Jen je toho teď na mě trošku moc 😅
Přeji hezký večer,
Vaše

LittleePotterheaad ❤️