you're still my favorite crime | j.jk ✔️

29. Kapitola

Maya's pov

Nakonec jsem usoudila, že Jungkook tu fotku nejspíš doopravdy viděl, jinak si to neumím vysvětlit.

Mrzelo mě ale, že místo toho, aby mi zavolal, zeptal se mě na to a poprosil o vysvětlení, skočil hned do postele s jinou holkou. Co tím zamýšlel? Chtěl se mi snad pomstít, i když jsem vlastně nic neudělala?

Dobře, možná je chyba z malé části i na mé straně - měla jsem mu o té puse říct. Jee ale měla pravdu, vyšiloval by a jednu Jinovi vrazil při první příležitosti, což jsem rozhodně nechtěla.

Jee na něj v jednom kuse nadávala, že je to nevyspělý kretén, který ani neumí poprosit o vysvětlení a vůbec nepřemýšlí. Říkala jsem jí, ať toho nechá, protože jsem ho logicky stále milovala a nechtěla jsem, aby ho nazývala tak ošklivými jmény, ona ale neposlouchala, prý si to zasloužil.

Zajímá mě, jestli se s tou holkou nakonec vážně vyspal? Těžko říct, ale pouhá myšlenka na to mi přinášela nesnesitelnou bolest a smutek.

Doufala jsem, že mi zavolá, nebo napíše, aby se mi třeba omluvil a poprosil, jestli si nemůžeme promluvit, to se ale nestalo. Já mu sama volat nebudu, protože Jee měla v jednom pravdu - pokud je tak nevyspělý, že nemůže ani napsat a zeptat se na tu fotku, tak bych ho rozhodně neměla kontaktovat první. Jee mi řekla, ať si zachovám nějakou hrdost a v žádném případě se mu neomlouvám.

Už uběhl týden a já vzdala čekání na jakoukoli interakci mezi mnou a mým, teď už bývalým, přítelem. Nebyl den, kdy bych pro něj neuronila slzu. Chyběly mi jeho objetí, jeho polibky, jeho doteky. Chyběl mi on.

Byl a stále je moje první láska a neumím si bez něj představit svůj život. Přeju si, aby vše zase bylo jako dřív. Abychom byli spolu a hlavně šťastní.

„Tak a dost. Chodíš tu jak tělo bez duše, skoro nespíš, nejíš. Pokud to takhle půjde dál, už nebudeš mít sílu na nic. Ani nevím, jakým zázrakem jsi zvládla tu včerejší zkoušku. Já vím, že to bolí, ale je to debil, který si tě nezaslouží.“ řekla Jee, když si všimla, jak sedím u stolu v pokoji a zírám z okna.

Podívala jsem se na ni svýma zelenýma unavenýma očima a pokusila se o úsměv, který se mi nakonec ale moc nevydařil.

„Jsem v pohodě.“ zamumlala jsem.

„Nejsi, Mayo. Jedla jsi něco dneska?“ zeptala se starostlivě. Dřepla si před židli, na které jsem seděla a vzala mé ruce do svých.

Přikývla jsem, poté mi ale začaly slzet oči. Zavrtěla jsem hlavou a popotáhla.

„Nemám chuť k jídlu. Nemám chuť k ničemu.“ zašeptala jsem.

„Musíš jíst. Pojď, zajdeme si na večeři. A potom... Udělej něco, co by mu vadilo. Co by toho kreténa fakt naštvalo, hm?“ zeptala se mě Jee a stoupla si.

„No... Nevím, jestli naštvalo, ale nebyl by z toho nadšený. Má rád moje dlouhé vlasy, vždy se mu hrozně líbily rozpuštěné a když jsem zmínila, že bych se ostříhala, moc se netvářil. A možná by to byla i fajn změna.“ řekla jsem zamyšleně.

„Fajn. Dojdeme ke kadeřnici a ostříháš se.“ bouchla pěstí do stolu Jee.

<><><>

„Já to fakt udělala.“ řekla jsem nevěřícně a sáhla si na konečky svých vlasů, které už nesahaly až nad zadek, ale pouze k ramenům. Nechala jsem se ostříhat na delší mikádo a byla to obrovská změna.
Najednou jsem cítila, jak mám lehčí hlavu.

„Jo, udělala. A vypadáš sakra skvěle.“ řekla Jee a s úsměvem si mě prohlédla.

„Ale je to nezvyk.“ zamumlala jsem. Byla jsem zvyklá si s vlasy hrát, když jsem byla nervózní. Teď, když je mám o dost kratší, to už nebude tak jednoduché.

„To sice ano, ale on by byl naštvaný, že jsi to udělala, a toho jsme přesně chtěly dosáhnout. Jsi nádherná a zasloužíš si nějakého hodného kluka.“ řekla Jee a uznale si mě prohlédla.

Jen jsem sklopila zrak a zastrčila si pramen vlasů za ucho.

„Teď nechci žádného.“ řekla jsem tiše.

„Myslím časem. Jednou přijde ta správná chvíle a najde se někdo, kdo pro tebe bude ten pravý.“ řekla. Jen jsem pokývala hlavou a usmála se. Asi má pravdu.

<><><>

Jungkook's pov

Tiše jsem si povzdechl a zadíval se z okna. Na mysli mi hned vytanul živý obrázek Mayi. Představil jsem si ty její dlouhé zrzavé vlasy a zelené oči, ve kterých jsem často vídal ty krásné jiskřičky a říkal si, jak moc tenhle její pohled miluju.

Nevím, co se se mnou stalo, ale poté, co jsem ji potkal, bylo nejspíš předem předurčené, že k ní budu cítit něco, co ještě nikdy k žádné jiné holce.

Maya byla tak jiná. Byla speciální a žádná holka nebyla jako ona. Ten její hlasitý smích byl vlastně docela roztomilý, i když by jiným lidem mohl připadat otravný. Byla krásná, byla sexy, byla s ní sranda a její srdce bylo plné lásky, která patřila i mně. Teď už to asi ale bylo jinak.

Byl jsem na ni sice naštvaný a mrzelo mě, že mě podvedla, i když mi tvrdila, jak mě miluje, ale i tak mi na ní neskutečně záleželo.

Z myšlenek mě vyrušilo, když se otevřely dveře od mého pokoje.
Otočil jsem se a nadzvedl obočí.

„Tae? Hobi?“ byl jsem překvapený, že své dva kamarády vidím. Každý studoval úplně někde jinde, tak co tu dělají?

„Neptej se, co tu děláme. Všimli jsme si, že jste s Mayou oba smazali vaše společné fotky na vašich instagramových účtech. Vůbec nereaguješ na zprávy, tak co se sakra stalo?“ zeptal se Tae.

Povzdechl jsem si a pustil se do vysvětlování. Tohle bude na dlouho.