you're still my favorite crime | j.jk ✔️

30. Kapitola

Jungkook's pov

„Co mám bez ní dělat?“ zamumlal jsem. Jazyk se mi motal, měl jsem za sebou už několik lahví soju, které jsem dávno přestal počítat.

„Myslím, že byste si měli promluvit. Vždyť ani nevíš, jestli s tím klukem vážně spala, nemůžeš si to prostě odvodit podle fotky, to je kravina. Třeba se jen nechali unést, dali si pusu a někdo je v tu chvíli zrovna vyfotil. Nemůžeš se chovat jako děcko, už dávno jím nejsi.“ řekl Tae. Já si jen povzdechl. Ani jsem už nedokázal vnímat, co říká.

„Co když už mě nemiluje?“ řekl jsem a zadíval se na desku stolu. Byli jsme v tomto baru úplně poslední.

„Ale miluje, láska nezmizí tak snadno. Proto by ses měl sebrat a něco udělat dřív, než ji nadobro ztratíš. Teď tě možná ještě miluje, ale jednou přijde den, kdy se s tím vyrovná a přijde jí do života někdo jiný, to si sakra uvědom.“ Hobi se na mě zamračeně podíval a Tae souhlasně pokýval hlavou.

Očividně vážně stojí o to, abychom se k sobě s Mayou vrátili. Ostatně mám pocit, že se Hobi ještě nedostal z rozchodu s jeho přítelkyní, a proto chtěl, aby to alespoň mně a Maye vydrželo.

„Ale já nevím, co mám dělat. Nevím, jestli jí můžu věřit. Kdyby mě vážně nepodvedla, tak by se mi to určitě snažila vysvětlit, znám ji a nenechala by to být.“ řekl jsem.

„Chci ji zpátky. Miluju ji.“ řekl jsem a vypil zbytek soju. Kdybych byl střízlivý, nikdy bych jim tu nic takového nevyprávěl a nesvěřoval se jim.

„Tak jo, očividně už máš dost. Dojdu to zaplatit a odvedeme tě zpět na kolej.“ řekl Tae, zvedl se od stolu a šel k baru, aby mohl zaplatit.

Hobi ke mně mezitím přiskočil, pomohl mi vstát a podepřel mě. Nejspíš se bál, že sebou někde seknu. Už znal mé stavy, když jsem opilý.

Zanedlouho se k nám připojil i Tae, podepřel mě z druhé strany a vydali se se mnou pryč z baru.

<><><>

Maya's pov

Uplynul další týden a já už si zvykla na svůj nový účes. Vlastně se mi to začalo moc líbit a byla jsem s tím spokojená.

Stále jsem byla naivní a doufala, že se Jungkook ozve, ačkoliv jsem v hloubi duše věděla, že se to nestane. Rozešli jsme se už před dvěma týdny, mně ale připadalo, jako kdybych se s ním neviděla celou věčnost.

S Jinem jsme se opět začali tak nějak bavit, ale už to nebylo jako dřív. Všimla jsem si, že se snažil být často dál ode mě a rád používal nějaké výmluvy, díky kterým se vyhnul času se mnou. Mrzelo mě to, ale vím, že s tím nic nezmůžu. Bylo mi líto, že je nejspíš raněný tím, že neopětuji jeho city, ale nedokázala jsem ho mít ráda nějak víc. Byl to zkrátka kamarád.

Ležela jsem v posteli a četla si, když v tom jsem cítila, že se mi udělalo nevolno. Okamžitě jsem vyskočila na nohy a běžela do koupelny.

Jen tak tak jsem to stihla. Klekla jsem si před záchodovou mísu a celý obsah mého žaludku byl rázem v ní.

Raději jsem nevstávala a zůstala klečet na místě. Měla jsem strach, aby se mi neudělalo špatně znovu. Nechápala jsem, co se to děje. Zvracela jsem už minulý týden, tehdy jsem to ale přisuzovala nudlím, které jsem jedla poměrně pozdě večer a můj žaludek na pozdní stravování nebyl zvyklý.

Mezi dveřmi se objevila Jee a starostlivě mě sledovala.

„Už je ti zase špatně? To už je od minulého týdne tak počtvrté.“ řekla a se starostí v očích na mě hleděla.

Usoudila jsem, že už v sobě nemám nic víc, co by potřebovalo ven, a tak jsem spláchla a šla k umyvadlu, abych si mohla vypláchnout ústa a umýt obličej.

„To je dobrý. Už to snad bude v pohodě, netuším, co by to mohlo být.“ řekla jsem a utřela si vlhký obličej do ručníku.

„Nejsi těhotná?“ vyhrkla najednou Jee. Jen jsem se uchechtla a zakoulela očima.

„To asi těžko, vždycky jsme s Jungkookem používali ochra- kurva.“ zamrzla jsem na místě, když jsem si vzpomněla na večer, kdy jsme spolu naposledy spali.

Jungkook žádnou ochranu nepoužil, protože jsme po sobě oba tak toužili, že jsme nad tím nepřemýšleli a poté nestihli včas zareagovat. A já žádné prášky nepoužívala, což by možná mnoha lidem mohlo připadat nezodpovědné, ale Jungkook byl ten, kdo mi řekl, ať do sebe ty prášky necpu a rozhodl se pro jinou ochranu.

„Mám u sebe preventivně koupený těhotenský test. Chceš ho?“ zeptala se Jee. Nervózně jsem polkla. Co když bude pozitivní? Co budu dělat?

Nakonec jsem však přikývla. Jee tedy odešla z koupelny do pokoje, kde se začala hrabat v tašce a poté se vrátila. Podala mi úzkou krabičku, ve které se schovával těhotenský test. Cítila jsem, jak mi buší srdce.

„Držím palce. Třeba máš vážně jen nějaké žaludeční potíže.“ řekla Jee a stiskla mi ruku. Přikývla jsem a zavřela se v koupelně.

Trvalo mi, než jsem sebrala odvahu se podívat na výsledek testu. Nakonec jsem však zavřela oči, napočítala do desíti a poté je opět otevřela.

Zadívala jsem se na svůj těhotenský test a krve by se ve mně nedořezal.
Pozitivní.