Safed Love (Icy Love 3)

38

Maya

" Christiane..." Prosila jsem.

Vzdychl a ovinul svou ruku kolem mé. Drželi jsme zbraň společně. "Pomůžu ti, Anděli."

Jeho hlas mi zněl v uších chraplavě, téměř netrpělivě, ale zároveň byl naplněný tolikerou hrdostí.

Zbraň mířila na Dmitryho koleno. "Jedna kulka, Anděli. Ale nezabíjej ho. Ještě jsem s ním neskončil."

Když jsem se nehýbala, Christian mě pobídl. "Do toho."

Naše prsty se sevřely na spoušti.

Prásk!

V uších mi zazvonilo, zavrávorala jsem a zavřela oči.

Dmitry vykřikl tak hlasitě, že se to rozléhalo ozvěnou po celé místnosti. Srdce mi poskočilo a dýchání se mi zrychlilo.

Jeho mučivý výkřik neustával. Když jsem otevřela oči, viděla jsem ho, jak se svíjí na podlaze. Všude byla krev, dokonce i na mých šatech.

Než jsem si uvědomila, co se děje, stál Christian přede mnou. Pistoli mi vytrhl z ruky a zatlačil mě dozadu.

Christian mě objal kolem ramen. Zabořila jsem mu tvář do hrudi. Dmitry stále křičel, když mě Christian napůl vynášel ze sklepa.

Dveře se s bouchnutím zavřely a já sebou trhla. Znělo to tak podobně jako ten výstřel.

Třásla jsem se zimou a bolestí. Tolik bolesti.

Myslela jsem, že ta bolest nikdy neskončí.

Rozplakala jsem se Christianovi na hrudi. Byl cítit krví. Byl jí celý pokrytý.

Ale já jsem jí byla pokrytá taky.

Při tom pomyšlení jsem se dala do dávení a odstrčila jsem se od Christiana .

Právě jsem postřelila dalšího člověka .

Jak...?

Moje dítě se pohnulo a já ucítila tvrdé kopnutí. Můj princ.

Christian si mě znovu přitáhl k hrudi . "Neodtahuj se ode mě, Mayo."

"Ublížila jsem mu," zašeptala jsem. "Ublížila jsem mu, Christiane."

"Já vím. Byla jsi tam tak statečná. Tak krásná. Jako anděl pomsty," zašeptal. "Jsem v úžasu a jsem na tebe zatraceně pyšný."

Zatočila se mi hlava a ochabla jsem proti Christianovi, veškerá energie mě opustila.

"Nikdy jsem nechtěl, abys ho takhle viděla. Vím, že ho chceš zabít, Mayo. Ale nebudeš s tím moct žít," řekl Christian, jeho hlas byl tichý, ale plný pochopení.

"Zabít někoho není nikdy snadné. Bude tě to pronásledovat navždy. Tvé ruce budou navždy poskvrněné jeho krví. Znám tě. I když si to zasloužil, nebudeš schopna žít s tím, že jsi vzala život jinému člověku," pokračoval.

Škytavě jsem vzlykla a pevněji ho objala. Chápal mě. Samozřejmě že mi rozuměl. Christian ve mně uměl číst jako v otevřené knize.

Někdy jsem měla pocit, že mě zná lépe než já sama sebe.

"Nechci, aby sis špinila ruce, dokud budu naživu. Nech mě to udělat." Christian se odmlčel a pohladil mě po tvářích. Zaklonil mi hlavu a zadíval se mi do očí.

"Dovol mi být tvým monstrem. Nech mě pro tebe zabíjet, Mayo."

Mlčky jsem přikývla. Přiblížili jsme k sobě rty a políbili se. Jemně a něžně. V kontrastu s tím, co se dělo kolem nás.

Odtáhla jsem se a položila ruku na jeho tlukoucí srdce. Sladilo se s rytmem mého srdce. Dýchali jsme spolu, oči jsme nespouštěli jeden z druhého.

"Ať za to zaplatí, Christiane . Chci, aby ho to bolelo... jako to bolelo mě," zašeptala jsem. "Dělá to ze mě špatného člověka? Že si přeji smrt někoho jiného?"

Christian zavrtěl hlavou. "Nikdy. Zaslouží si všechno, co dostal a dostane. Než s ním skončím, nebude ani schopen prosit o smrt."

Otřela jsem si slzy. "Chci být před ním v bezpečí. Chci, aby náš princ byl před ním v bezpečí."

"Už ti nikdy neublíží," slíbil Christian. Znovu jsme se políbili, naše jazyky spolu tančily. Christian polibek prohloubil a já ho pevněji objala.

Princ mě tvrdě kopl do boku a Christian se odtáhl a podíval se mi na břicho. "Sakra, to byl tvrdý kopanec. Cvičí tam?"

"Tys to cítil?"

Přikývl a pohladil mi břicho. "Běž nahoru a dej si horkou sprchu. V noci si pro tebe přijdu. Počkej na mě v místnosti s klavírem," vyžádal si Christian a jeho oči trochu změkly.

Jeho tvář nebyla jemná ani něžná. Můj sladký milenec byl pryč. Místo něj tu byl muž plný pomsty a potřeby zabíjet.

I tuhle Christianovu stránku jsem se naučila milovat.

A teď jsem trpělivě čekala, až se můj sladký přítel vrátí.

Mezitím jsem ho nechala působit spoušť.

Vložila jsem mu další polibek na rty. " Čiň, jak nejhůř umíš, Christiane."

***

Když jsem stoupala po schodech, bolela mě záda. Bolela mě i chodidla. A to jsem dneska skoro nic nedělala. Nikdo mě nenechal nic dělat. Nesměla jsem opustit postel ani gauč.

Povzdechla jsem si a ramena mi poklesla. Nudila jsem se a stýskalo se mi po Christianovi.

Osmnáct hodin bez něj.

Naposledy jsem ho viděla předešlý večer, když jsem mu hrála na klavír. Pak jsme šli spát.

Ale probudila jsem se bez něj, jeho strana postele byla studená. Jako by tam ani nebyl.