Safed Love (Icy Love 3)

45

Christian

Moje Maya kvůli němu trpěla. A teď byl na řadě on.

Přidržel jsem mu nůž na jazyku a zaklonil hlavu na stranu. Čekal jsem a v duchu počítal vteřiny.

Když viděl, že nic nepodnikám, Cessar si mě podezřívavě prohlížel.

Čekal jsem a čekal.

Pak se přestal zmítat a zmlkl.

Jeho svaly se začaly uvolňovat, jeho ostražitost opadla.

Řízl jsem.

Jediný řez a už jsem držel jeho jazyk v ruce. Už nebyl připevněný k jeho tělu. Vstal jsem a díval se, jak se svíjí na zemi, jeho agónie byla příliš velká na to, aby se dala vydržet.

Cessar křičel. Kvílel. Řval. Vzlykal.

A já se usmíval.

"Rozhodl ses příliš mluvit. A já jsem se rozhodl ukončit tvé mluvení. Myslím, že je to spravedlivé, Dmitry vypadal, že každou chvíli omdlí. Uchechtl jsem se nad jejich slabostí.

Roman mi přinesl igelitový sáček a já do něj jazyk hodil. Udělal jsem uzel, sáček zavřel a hodil ho po Cesarovi. "Tady máš. Tvůj jazyk. Kdo ví? Třeba ho budeš potřebovat."

Popadl sáček a přitáhl si ho k hrudi. Z úst mu vytékala krev. Takový žalostný pohled.

Cessar už nekřičel, ale stále vzlykal a sténal bolestí.

"Dávej pozor, aby nevykrvácel," nařídil jsem mu smrtícím hlasem. Znělo to drsně i mým vlastním uším.

Otočil jsem se k Dmitrymu a zadíval se na jeho bledou tvář. Vypadal příliš bledě, jako duch. Hlava mu bezvládně visela na opěradle židle, jako by neměl sílu ji udržet.

"To bylo jen varování. Pro tebe. Jen proto, abych ti trochu přiblížil tvou budoucnost. Řekl bych, aby ses připravil, ale ať se připravíš sebevíc, nebude to stačit."

S těmito posledními slovy jsem vyšel ze sklepa.

Ještě se vrátím. Brzy.

Ale právě teď byl čas navštívit mého Anděla.

Při pomyšlení na ni se mi rozbušilo srdce. Bolest ve mně, vztek... to všechno se uklidnilo na utišující vlně.

Vystoupal jsem po schodech a zamířil do své kanceláře. Po sprše a převlečení do další čisté košile a kalhot jsem se vydal do místnosti s klavírem.

Mé kroky se zadrhly, srdce mi bušilo v hrudi, když jsem viděl, že světla jsou zhasnutá.

Když jsem šel do naší ložnice, sevřel se mi hrudník. Otevřel jsem dveře a oči mi padly do tmy. V místnosti svítila jen lampa, která vrhala jemnou záři.

Očima jsem prohledával pokoj a hledal ji.

Byla tam. Na posteli. Spala.

Když jsem za sebou zavřel dveře, projela mnou úleva. Přistoupil jsem blíž k posteli a zadíval se na spícího anděla. Vypadala tak krásně.

Obočí měla stažené k sobě a já věděl, že její spánek není klidný. Jemně jsem prstem přejel po napjatých vráskách a vyhladil je.

Vylezl jsem na postel a přitáhl si ji k sobě. Držel jsem ji u sebe a tvaroval své tělo kolem ní. Rukama jsem třel uklidňující kruhy kolem jejího bříška.

Maya zasténala ve spánku a otočila se mi v náručí. Musela být opravdu unavená, když na mě nečekala v místnosti s klavírem.

"Christiane," řekla ospale a protřela si oči.

Mé rty se přitiskly na její čelo v jemném polibku. "Jsem tady. Běž zase spát."

***