Safed Love (Icy Love 3)

13

Christian

Nesnášel jsem, když jsem byl pryč od Mayi. Ale když mi zavolali z Black Clubu a řekli mi, že vědí, kde se Dmitry nachází, neměl jsem na výběr.

Dva týdny a on se opět skrýval. Byl to zasranej zbabělec. Odjel ze země ve stejný den, kdy jsme našli Mayu.

Znechuceně jsem zavrtěl hlavou a bojoval s nutkáním něco rozbít. Byl hrozbou, které jsem se musel co nejrychleji zbavit. Dokud byl naživu, byla Maya v nebezpečí. Dítě bylo v nebezpečí.

Podíval jsem se na telefon a přemýšlel, jestli mám zavolat Mie, nebo Alexovi. Bylo to poprvé od chvíle, kdy jsem se od Mayi odloučil od doby, kdy jsme ji zachránili.

Maya byla stále stejná. Zlepšení bylo malé až žádné.

Klavíru se už ani nedotkla. Bez ohledu na to, jak moc jsem na ni naléhal.

Stále nepromluvila ani slovo. Připadalo mi, že už je to několik let, co jsem slyšel její hlas.

Když jsem ji nekrmil, nejedla. A my jsme si rychle uvědomili, že bude jíst, jen když ji budu krmit já. Mia to jednou zkusila a Maya odmítla sníst byť jen sousto.

Podíval jsem se na hodinky. Od chvíle, kdy jsem opustil panství, uplynulo dvacet minut. Maya spala, když jsem ji opouštěl, a doufal jsem, že zůstane spát, dokud se nevrátím domů.

Ještě pět minut. Vejdu dovnitř, dostanu ty podělané informace, vyjdu ven a pak už budu na cestě zpátky k Maye .

Pět zasraných minu-

Z myšlenek mě vytrhlo zazvonění telefonu. Podíval jsem se na displej a uviděl, že volá Alex. Rychle jsem hovor přijal. "Co se děje? Co se stalo?"

"Christiane," začal, ale už to nestihl dokončit.

V pozadí jsem zaslechl výkřik. "Ne!"

Projela mnou panika, posadil jsem se zpříma a ruce se mi třásly. "Co se děje?" Vyhrkl jsem a hlas mi ztěžkl strachem. Viděl jsem, jak se na mě Roman dívá přes zpětné zrcátko a má ustaraný výraz.

Ozvaly se další výkřiky a pak někdo vzlykl.

Maya!

"Christiane, to je Maya," řekl Alex rychle. "Probudila se a nenašla tě tam. Kurva! Úplně se zbláznila. Nevím, co mám dělat." Jeho hlas zněl podivně. Srdce se mi sevřelo. Brečel snad?

"Snažil jsem se ji uklidnit, ale jakmile jsem se k ní přiblížil, začala křičet. Ani Mia a Viktorie ji nedokážou uklidnit. Nikoho k sobě nepustila a my se bojíme, že si ublíží," pokračoval Alex.

V pozadí něco bouchlo a já jsem zděšeně seděl a poslouchal, jak Maya křičí a pláče.

"Christiane, ona tě potřebuje. Na nikoho jiného nereaguje. Zkoušeli jsme to. Zkoušeli jsme to, kurva, ale jakmile jsi odešel, probudila se. Mia byla s ní a Maya se úplně sesypala, když tě neviděla."

"Alexi, udělej něco, prosím!" Slyšel jsem Miu křičet přes telefon. "Ona si ublíží."

Slyšel jsem, jak Alex nadává, a srdce se mi bolestně rozbušilo. Zavřel

"Můžeš se k ní přiblížit natolik, abys jí mohl dát telefon?" Požádal jsem ho. "Ujisti se, že si neublíží."

Znovu jsem uslyšel křik. Byl naplněný obrovskou bolestí a já zamrkal slzy

Co jsem to udělal?

Nikdy jsem ji neměl opustit.

Otevřel jsem oči a uviděl Romana, jak na mě kývl. Aniž bych cokoli řekl, už měnil trasu a otáčel se.

Kašlu na Black Club a Dmitryho. Moje Maya mě teď potřebuje.

V telefonu jsem uslyšel vzlykot a srdce se mi rozbušilo. " Anděli," řekl jsem jemně.

Jen se rozplakala.

"Je mi to líto, Anděli. Moc, moc se omlouvám. Vrátím se domů, ano? Budu tam rychle. Neopustil jsem tě. Nikdy bych tě neopustil. Jen jsem se musel o něco postarat a teď se vracím domů k tobě," zašeptal jsem a doufal, že ji můj hlas přivede zpátky.

"Jsi strašně silná, víš to? Nejsilnější člověk, jakého znám, a já před tebou strašně žasnu. Neplač, můj sladký andílku. Vracím se domů a už tě neopustím. Nikam neodejdu."

Hlas se mi při těch slovech zlomil a já zavřel oči, protože Maya dál tiše plakala. Její pláč byl srdcervoucí. Bylo utrpení ho poslouchat.

"Pšššt... to je v pořádku. Bude to v pořádku. Až se vrátím, vezmu tě k potoku. Strávíme tam nějaký čas. Jen já a ty, dobře? Co ty na to? Líbilo by se ti to?" Řekl jsem a prsty se mi sevřely kolem telefonu.

"Zahraješ mi dnes večer?" Zeptal jsem se tiše. "Nebo si třeba chceš zatančit? Vzpomínáš, jak jsme předtím tančili a ty ses usmívala, smála ses. Byla jsi tak krásná, můj andílku. Tehdy jsi mi vyrazila dech." Držel jsem telefon pevněji, zoufale jsem se jí snažil sdělit své pocity.

"Vracím se domů. Už jen pár minut a budeš mě zase objímat."  Mluvil jsem dál, i když jsem už věděl, že mi neodpoví.