Christian
Přitiskl jsem si její ruku pevně na hruď, přímo nad moje divoce bušící srdce. "Taky mě to bolí, Mayo," řekl jsem tiše. "Pokaždé, když tě vidím trpět, bolí to."
Její ruka se zastavila na mé tváři. "Já... nechci, aby tě to... bolelo. Nelíbí se mi to."
Držel jsem ji pevněji, smutek v hrudi mi houstl tak, že jsem sotva dýchal. Srdce mě bolelo při jejích slovech a smutku v jejím hlase.
Tahle žena. Zavrtěl jsem hlavou. Byla zraněná a trpěla bolestí, přesto si o mě dělala starosti.
"Christiane," zašeptala. Při zvuku mého jména se mi sevřely plíce.
"Víš, jak moc rád slyším své jméno z tvých úst?" Řekl jsem jí to. Nikdy mě neomrzí slyšet Mayu vyslovovat mé jméno.
Zabručela mi na krku. "Pamatuju si tvé jméno. A... tvoje oči."
Rty se mi naklonily do malého úsměvu. Opravdu si mě pamatovala. "Řekni moje jméno znovu," poprosil jsem ji tiše.
" Christiane," zašeptala. Cítil jsem její úsměv, aniž bych ho viděl. Můj vlastní úsměv se rozšířil, na hrudi se mi konečně ulevilo. Dal jsem jí pusu na čelo a vstal s Mayou v náručí.
Obtočila mi ruce kolem krku a držela se mě, když jsem nás nesl zpátky do našeho pokoje. Zrovna když jsem se chystal položit Mayu na postel, uslyšel jsem zaklepání na dveře.
"Pojď dál," zavolal jsem a už jsem věděl, kdo to je. Maya se usadila na posteli a podívala se mi přes rameno. Rty jí zkřivil poloúsměv a tvář jí změkla.
"Á, tady je moje holčička," řekla Viktorie a zastavila se vedle postele. Odstrčila mě a posadila se vedle Mayi.
Viktorie položila na noční stolek malou misku s teplým kokosovým olejem. "Jsi připravená na masáž?" zeptala se s mrknutím.
Maya nadšeně přikývla. Podívala se na mě a na rtech jí hrál krásný úsměv. Tváře měla lehce zarudlé od vzrušující radosti. Vypadala... šťastně. Trochu stydlivě, ale v klidu.
"Tady," řekla Viktorie, upravila polštář a pomohla Maye opřít se. Maya si vyhrnula šaty, až se jí oblé břicho odkrylo. Její ruce sjely k hrbolku a jemně ho pohladily.
Nemohl jsem od ní odtrhnout oči. S hnědými vlasy rozprostřenými po polštáři, růžovými tvářemi a zelenýma očima, které jí jiskřily, vypadala jako má Maya. Zářila.
"Když jsem čekala Miu, milovala jsem, když mi někdo masíroval břicho," řekla Viktorie a její hlas mě vytrhl z myšlenek. Vzala do ruky trochu oleje a přiložila ho k Mayinu břichu.
Viktorie to dělala už několik nocí. A bylo to něco, na co Maya vzrušeně čekala. Viděl jsem, že se tak s Viktorií opět sblížily.
Sledoval jsem, jak Maya zírá na své břicho, zatímco Viktorie roztírá teplý kokosový olej po jeho zaoblení. Viděl jsem, jak se boule pod Viktoriiným dotykem pohybuje.
"Ach, on tam tančí," zasmála se Viktorie. "Takové šťastné miminko."
Viktorie dál jemně masírovala Mayino břicho. "Máš krásné těhotenské bříško. Ale vidíš, jak máš napnutou kůži?"
Maya přikývla a čekala, až Viktorie bude pokračovat. "Kokosový olej ti vyhladí napjaté břicho. Nebudeš se tak cítit nepříjemně. A taky zklidňuje svědící kůži."
Maya znovu přikývla. Kousla se do rtů a najednou vypadala nervózně. Její oči se setkaly s mýma a pak se rychle přesunuly zpátky k Viktoriiným. "Je to příjemné," zašeptala.
Viktorie se zarazila a překvapeně roztáhla rty. Bylo to poprvé, co na ni Maya promluvila. Z místa, kde jsem stál, jsem viděl, jak se jí v očích tvoří slzy, a podívala se na Mayino břicho.
"To jsem ráda," odpověděla Viktorie a její hlas byl trochu ochraptělý. Udělal jsem pár kroků dozadu, abych jim dopřál soukromí. Tohle byla jejich chvíle.
Viktorie mluvila bezmyšlenkovitě. A Maya pozorně poslouchala a vnímala každé slovo.
Poté, co Viktorie namasírovala Maye záda a těhotenský bříško, přetáhla přes ni přikrývku.
Maya už téměř spala. Oči měla sklopené, její dech se vyrovnal. Na rtech měla stále ještě malý spokojený úsměv.
Viktorie si stoupla přede mě. Pohladila mě po tvářích. "Pokračuj v tom, co děláš. Ona... ke mně po tak dlouhé době promluvila. A vím, že nebýt toho, že jsi bojoval, abys ji přivedl zpátky, nikdy by ten krok neudělala. Je to všechno tvoje zásluha."
Při jejích slovech se mi sevřela hruď. Oči se mi přesunuly na Mayinu spící postavu a já skoro cítil, jak se mi rozbušilo srdce.
"Prošla si peklem. Ale ty jí dáváš tolik lásky, všechnu lásku, kterou můžeš dát, takže to vymaže její bolest a utrpení. Nepřestávej ji milovat," zašeptala Viktorie, než odešla.
Zavřela dveře a nechala mě o samotě s jejími slovy, která mi zněla v uších.
Prošla si peklem.
Při té připomínce jsem přivřel oči.
Můj krásný anděl.
Zabořil jsem si ruku do vlasů. Byl jsem důvodem její bolesti a utrpení. Kdybych ji chránil, tohle by se nestalo. Zklamal jsem ji.
Sweeties, zrovna jsem stalkovala svého muže, a jelikož mám z něj hroznou radost, že to dotáhnul takhle daleko a hlavně mu to neskutečně slušelo, tak chci udělat radost i vám a proto tady máte kapitolku. I LOVE YOU MY SWEETIES <3
