Safed Love (Icy Love 3)

54

Christian

Když byla auta naplněná a připravená, vyjeli jsme z příjezdové cesty.

Cítil jsem, jak mi ztuhla záda, když jsme se blížili k sídlu Sopravissuto. Když auto konečně zastavilo, vystoupil jsem a zhluboka se nadechl.

Dmitriho muži vyběhli ven s pistolemi v rukou. Zasmál jsem se a zavrtěl hlavou.

„Jestli vám záleží na životech, doporučuji vám, abyste si pistole odložili," řekl jsem klidně a vydal se vpřed.

Mé muže obklopovali Dmitriho muži, ale to nás nijak nevyděsilo. Ve skutečnosti by se měli krčit strachy – měli totiž svého šéfa v mých rukou.

Viděl jsem, jak se v jejich očích zračil strach, ale ještě se nepohnuli. Žádný problém. Za chvíli budou klečet přede mnou.

„Vyveď ho ven," nařídil jsem Alexandrovi. Přikývl, otevřel auto a vytáhl Dmitriho ven.

Namířili na mě pistole a já na ně vrčel. „Tohle opravdu nechcete dělat."

Když spatřili svého šéfa, jejich oči se roztáhly, zalapali po dechu. Někteří zbledli, jiní ustoupili, další zůstali ztuhlí v šoku.

Miloval jsem ten výraz strachu v jejich tvářích. Ale ještě víc jsem toužil po výrazu kapitulace.

Řídil jsem jejich životy, nebylo úniku. Tuhle hru jsem právě vyhrál.

„Alexi, myslím, že tihle chlapi jsou hluchý," protáhl jsem. „Můžeš s tím něco udělat?"

Na nádvoří se ozval výstřel. Jeden z mužů padl... mrtvý.

Než stačili odpovědět, Roman, Maksim a Alexander už měli deset sestřelených mužů. Stál jsem vzadu a sledoval scénu.

„Ustupte, a už žádné životy nepadnou," zavrčel Alex. „Ne že bych se bál vás všechny zabít, ale dělám to pro vaše dobro."

Pomalu odložili zbraně a já zvedl obočí. To šlo až příliš snadno.

Všichni byli banda zbabělců a slabochů.

Znechuceně jsem zavrtěl hlavou a vykročil vpřed. Chytil jsem Dmitriho za vlasy a prudce mu zvedl hlavu. „Nemá smysl po mně střílet. Válka skončila. Dmitri je v mých rukou, prakticky mrtvý."

Zvedl jsem hlavu a tvrdým pohledem prohlédl každého z jeho mužů. „Takže vám radím, abyste se postavili a užili si tu podívanou."

Stále jsem na ně upíral zrak a pokračoval: „Líbí se vám to, nebo ne, já přebírám velení. Nezáleží na tom, jestli souhlasíte. Pokud ne, vydechnete naposledy. Je to jednoduché. Zmlkněte a sledujte, co přijde."

Z aut se vyhrnulo víc mých mužů a obklopilo mě z obou stran. Alexander a Maksim stáli přede mnou.

„Romane, přiveď Cessara ven," naléhal jsem.

Pustil jsem Dmitriho Viděl jsem, jak několik Dmitriho mužů zaujímá ochranné pozice, ale se zbraněmi mých mužů namířenými na ně se zastavili.

„Ukážu vám, co se stane, když stojíš na špatné straně. Měl bys se to naučit."

Maksim mi podal průhledný sáček. Zvedl jsem ho, aby ho všichni viděli. Několik mužů ustoupilo. V sáčku uříznutý penis. Hodil jsem sáček na zem vedle jejich nohou.

Jejich šokovaný pohled se přesunul na mě a pak zpět. „Tohle vás čeká, když si vyberete špatnou stranu.".

Pod dohledem Dmitriho mužů jsem šel k Cessarovi. Roman mi podal sáček s Cessarovým jazykem. Aby to všichni viděli, hodil jsem ho na zem.

Tentokrát jsem namířil pistoli na Cessarův krk. Polkl. Když se na mě naposledy podíval, zavřel oči. Už v něm nezbyl žádný bojovník.

Můj pohled se přesunul k davu. „Tohle se stane, když mě zradíte."

Další výstřel. Cessarovo bezvládné tělo spadlo na zem. Krev mi postříkala oblek, když jsem ustoupil.

„Lekce číslo jedna. Nikdy mě nezraď. Důsledky se ti nebudou líbit," zavrčel jsem hlasitě, aby mě všichni slyšeli.

Přistoupil jsem k Dmitrimu. Celé jeho tělo se třáslo. Snažil se se mnou bojovat, ale byl příliš slabý.

Chytil jsem Dmitriho za vlasy a zatáhl ho nahoru. Stál na třesoucích se nohou. „Jaký to je pocit? Když tvoji muži sledují tvůj konec? Nemáš čest, nemáš moc, nemáš nic."

Mé slova byla tichá, jen pro něj. Dusil se vlastní krví a tělo mu bezvládně padlo dopředu. „Za pár minut budeš mrtvý," dodal jsem a plivl mu do obličeje.

Dmitri sebou trhl a já slyšel rozzlobený řev jeho mužů.

Ale nikdo z nich se ani nepohnul, aby svého šéfa zachránil.