,,hrála jsem na kytaru..chtěla jsem se vyrovnat s tou zradou..tahle bolí hodně. Snažím se ovládat abych zas nepoužila svojí kůži jako sešit. Abych si nevyřezala ty slova...z mělo hraní mě vyrušil můj strážný Anděl...Tom
Gu - Tak co teď? Ch - Nevím jak vy ale jal bych si ráda hodila všechny věci domů. Jestli chcete něco podniknout tak můžem. Ge - Co kdyby jsme jeli do kina? B - Jo to zní dobře. P - No já vám říkám že na horor nejdu. Ch - Nebuď posera. P - Nejsem posera. As - Tak pojď ne? Klidně tě budu držet za ručičku aby ses nebála. P- fajn, ale jdeme tam protože se nebojím. T - Tak domluveno, já s Billem odvezeme Chladuii, a až holky budou ready tak dáme sraz před kinem v 19:00.
Všichni kývli že chápou. Všichni dokouřili a já nasedla do auta, vyjeli jsme a jeli ke mě domů. Bill řídil a Tom koukal co v kině nabízejí za horory.
T - holkám bylo 18 že jo? Ch - Jo. T - Tak dobrý, mám vybráno. Ch - no to jsem zvědavá. T - Buď.
Dojeli jsme ke mně před dům, vystoupili jsme a kluci mi pomohli s věcma. Odnesli jsme je ke mně do pokoje. Uklízet to budu pak, nakonec jsme se ještě rychle převlíkla do jiného oblečení.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vlasy jsem si učesala a pak jsem se jen navoněla. Podívala jsem se kolik je, je 17:45. V celou bych asi vyjela. Šla jsem do obýváku za klukama, Tom si mě hned celou prohlížel. Málem na mně nechal oči.
—-skipe time—- Jsme před kinem a čekáme na Gustava s Patricii a Astrid. Tom mi pořád neřekl na jakej horor jdeme, jediný co mi řekl že to je hodně strašidelný. Chtěla jsem volat Patricii kde jsou ale zrovna už přišli. Všichni jsme hned šli do kina si koupit lístky, po nikom nechtěli občanku jen po mně...ukázala jsem jim občanku a asi 2 minuty zkoumali zda je pravá. Když mi konečně dali lístek tak jsem šla za ostatníma a ty se tomu smáli.
Ch - Hahaha fakt vtipný. Ge - Jak měl tu připomínku občanský průkaz...pokud teda je. Ch - Tak vypadám mladě nemůžu za to, a jdem koupit jídlo ať stihneme film.
Vydali jsme se k jídlu, a všichni jsme si koupil popkorn a Colu. Koukla jsem se na hezkej film to vlastně jdeme jmenuje se to Tichá smrt. Jsem zvědavá, šli jsme do sálu který byl prázdný. Sedla jsem si na svoje místo a vedle mě hned byl Tom a zdruhé strany Patricie. Zashli se světla, hned jak byla tma jsem cítila Tomovo ruku na mém stehni. Podívala jsem se na něj a on se jen ušklíbl a svůj pohled zas upřel na plátno. Začátek filmu už byl celkem zajímavej, já se teda hororů nebojím. Ale Patricie vedle mě mohla omdlít strachy, ale při jedné scéně jsem se už trošku bála...je to masakr. Automaticky jsem chytla Toma za ruku a pevně ho držela, po chvilce jsem si to uvědomila a rychle jí pustila.
T - Klidně se mě drž.
Pošeptal aby ho nikdo neslyšel, já se ušklíbla a chytla ho za ruku. Když skončil film tak jsem se Toma pustila, rozsvítili se světla a všichni jsme se podívali na Patricii jestli žije, celá se klepala a byla bílá jak smrt.
P - Jakej idiot vybral tuhle HRÚZU! T - Já.
Řekl Tom a dost pyšně. Všichni jsme se smáli jak na lesy. Když jsme se uklidnili tak jsme vyšli ze sálu. Zapla jsem si mobil, měla jsem tam zprávu od Denisa. Psal ,,Potřebuju tě...je mi na nic..,, Bojím se co se stalo. Vyšli jsme před kino, já se od ostatních dál vzdálila aby neslyšeli s kým mluvím. Vytočila jsem Denise a čekala až to zvedne.
D - Ano? Ch - Promiň že jsem hned neodepsala. Byla jsem v kině, kde jsi? D - Doma. Ch - Dobře řeknu klukům aby mě hodili domů a hned přijedu ano? D - Děkuju..je mi fakt na nic, prostě...kouřím jednu cigaretu za druhou. Už jsem vykouřil jednu krabičku. Ch - Hned tam budu. D - Dobře.
Položila jsem to a šla za klukama, nemůžu jim říct pravdu proč tak na rychlo potřebuju odjed.
Ch - Bille? B - Hm? Ch - Hodil bys mě domů? Babi něco udělala s kotlem takže ho musím opravit. T - Klidně ti pomůžu. Ch - Ne to je dobrý radši si to udělám sama. B - Jo hodím tě domů. Ch - Děkuju.
Za všema jsem se rozloučila, s holkama jsme se ještě na rychlo domluvili že v pátek nahrajeme pár písniček na to naše album. Sedla jsem si do auta, a kluci taky a jeli jsme směrem ke mně domů. Furt jsme myslela na Denise..snad je v pohodě. Byl tu pro mně když jsem ho potřebovala tak teď on potřebuje mě.
