59

229 13 0
                                    

Nevydržela jsem to a šla si pro žiletku, teď neznám jinej lék.
Vzala jsem si žiletku ze svého stolku co mám v koupelně, podbříško mám ještě čisté...podívala jsem se na tu žiletku. Je to jako setkání ze starým přítelem.
Dala jsem si níž tepláky abych si mohla na podbříško napsat další slovo. Cítila jsem jak to kovové ostří řeže mojí kůži, a jak se vyplavuje krev na povrch. L bylo první vyřezané, cítila jsem jak se moje krev dostává na světlo, a stéká po mé holé kůži a já dál řežu do své kůže jako do kusu masa které bude následně vařeno. Další písmeno bylo E které se také naplnilo krví, krev z mého těla jsem setřená konečky prstů a zas jsem jí ochutnala. Hned jsem na špičce jazyku cítila tu příjemně kovově medovou chuť.
Další a poslední písmeno bylo Ž.... LEŽ. Bylo nové slovo má mé kůži, proč to dělám? Proč je tohle pro mně jediné řešení?
Setřela jsem krev a zalepila jsem to aby to tolik nekrvácelo.
Pak jsem popadla mobil a napsala šéfovi že týden nepřijdu...možná už dám výpověď.
Pak jsem si otevřela skupinu kde si písmem s holkama. A dneska chtějí zkoušet, bylo by divné kdybych řekla že nejdu. Nikdy jsem zkoušku nevynechala.
Za půl hodiny tam máme být tak se jen převléknu a jdu.

Vzala jsem tohle, pak jen jsem popadla mobil kytaru a šla do auta

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.



Vzala jsem tohle, pak jen jsem popadla mobil kytaru a šla do auta.
Kytaru jsem dala do kufru, a pak jsem si sedla do auta a jela.
Cítila jsem se jako mrtvá, jako že je moje tělo rakev.
Přijela jsem ke studiu. Nadechla jsem se a vystoupila jsem. Vyndala jsem kytaru, a šla dovnitř.
Přišla jsem do studia kde už byli holky a Samuel.
Všichni mě pozdravili a já je taky. Neměla jsem na nikoho náladu.

Ch - Mám tu novej text.
P - Ukaž mi ho.

Podala jsem jí svůj notes a s holkama si ho přečetli. Když si ho dočetli tak se na mě podívali.

As- Děje se něco?
Ch - Ne, jen mě napadlo prostě tohle. Jo je to kapánek depresivní ale-
An- Kapánek? Spíš hodně, děje se něco?

Samuel si vzal ten text a taky si ho přečetl, a na Ann otázku jsem neodpověděla. Spíš jsem jí ignorovala.

Ch - Tak jdem zkoušet pár těch nových písniček.

Vzala jsem kytaru a šla do nahrávací místnosti, a holky šli za mnou.
Začali jsme hrát, ale dneska mi to vůbec nešlo...nedokázala jsem se soustředit.
Asi po 15 minutách jsem to vzdala, to nemá smysl..jsem dneska marná.

Ch - Než něco řeknete tak jal končím dneska, nejde mi to.
P - Tak zítra to zkusíme znova, jo a Holky volal mi Mário a za 10.8. Máme vystoupení v Berlíně, podstatě koncert.
Ch - Tak zítra odpoledne sraz tady, budem trénovat tak aby jsme byli dobré.
An - To je všechno co řekneš? Však si vždycky snila o tom že budem mít koncert ve hlavním městě. Že se proslavíme, a to řekneš jen tohle? Chlaudie...co se děje?
Ch - Nic se neděje..už jdu tak čau.

Popadla jsem kytaru a šla pryč, chci jen domů.

Patricii pohled
Tohle se mi vůbec nelíbí, něco se stalo. Ale fakt něco špatného.

P - Mám o ní strach, co když...
As - Se zase řeže? Snad ne..
An - Nezavoláme klukům? Třeba budou něco vědět.
P - Máš recht, zavolej Georgovi Astrid Gustavovi a já Billovi.

Holky kývl hlavou, popadli svoje mobily a šli pryč aby jsme si do toho nekecaly já tady zůstala jen ze Samuelem. Vytočila jsem Billovo číslo a čekala až ho zvedne.

B - Ahoj, děje se něco?
P - Ahoj...hele nevíš jestli se něco nestalo Chlaudii? Je taková divná a je jako tělo bez duše.
B - Jak jako tělo bez duše?
P - No moc nemluvila a dneska při zkoušení jí to nešlo...bojíme se s holkama že se zas vrátí k tomu co nám slíbila že to neudělá.
B - A co?
P- To se blbě říká.
B - Dobře...kdy zas zkoušíte?
P - Zítra, v 12:30 tu buďte Chlaudie přijede v 13:00. Zeptej se dyžtak Toma jestli neví něco.
B - Dobře tak pa.
P - Pa.

Típla jsem to a koukala do země, tohle se mi vůbec nelíbí.

S - Všechno se vyřeší zlato..znáte Chlaudii nejlíp a víte jak jí pomoc.
P - Máš pravdu..ale tohle je horší mi přijde.

Holky přišli zpátky a řekli že kluci o ničem neví ale zítra prý přijdou kluci taky.
Tak tu budem všichni snad nám řekne co se stalo.

Tahle hra teprve začíná baby...Kde žijí příběhy. Začni objevovat