Still Waitin'

Kapitola 57. Všemu konec

,,Ale slib mi to, ju? Až se vrátíš, půjdeme spolu do klubu a ožereme se, že nás ani naše ženy nepoznají." Dylan držel Jungkooka kolem krku, v jedné ruce sklenku s rumem a kolou, v té druhé držel Jungkookovo triko.

Kolem nich byl hrozný hluk, takže bylo štěstí, že se ti dva vůbec slyšeli.

,,Jasně, že se zlijeme do němoty. Jak bych něco takovýho mohl odmítnout?" obdařil ho Jungkook širokým úsměvem. Byl ve velmi dobrém rozpoložení.

Vlastně ho nic nedrželo zpátky. Život byl nyní—docela pohodový. Na levé ruce měl ještě malinko zarudlé tetování vzhledem k tomu, že na něm byl teprve nedávno. Byl na něm velký zatočený had. Sice si chtěl prvně nechat vytetovat blesky, ale nápad na toto tetování přišel zcela impulsivně. A jemu se to zkrátka líbilo.

Slíbil Celine, že si nechá potetovat celý rukáv.

Možná byla ze začátku proti, ale když si ho poté představila celého potetovaného, přihlouple se začala usmívat.

,,To je š-škoda, že nepiješ, Kookie." škytal Dylan opile. ,,Škodička. Škodička. Huh, to zní dobře."

Ne, neznělo.

,,Zítra ráno už vyjíždíme, říkal jsem ti to. Musím bejt střízlivej vzhledem k tomu, že řídím." pousmál se. Dylan vypadal dost komicky.

Společně propité noci s Dylanem by Jungkook nespočítal na prstech, možná ani na kalkulačce ne. A být ten, co byl na večírku jako jediný střízlivý, bylo dost zvláštní. Ale komické.

,,Měl by sis užívat, žes udělal zkoušky!" řval mu Dylan do ucha. ,,Dali jsme to!"

,,Tys to dal jen o fous." připomněl mu Jungkook.

Vzpomněl si, jak se Dylan zuřivě potil mezi půlkami v den, kdy ty zkoušky psali. A už je to týden, co jsou volní od školy. A dalších šest týdnů, než Jungkook nastoupí do opravdové práce. Do práce kde pracuje jeho otec. Vlastně nebýt jeho otce, ještě doteď tu práci hledá. Přesto to bylo poněkud ponižující jít až za otcem na opačný konec města a přemlouvat ho, aby mu tam u nich zařídil práci.

,,Já jsem ten nejšťastnější chlap na světě." usmíval se Dylan jako sluníčko na hnoji.

,,Tak ty nejšťastnější chlape na světě," poplácal ho Jungkook po zádech, ,,vypadá to, že naše dvě ženy jdou přímo k nám."

A vskutku, Rose s Celine byly nedaleko jich dvou, mezi sebou si povídaly a vypadalo to, že si vážně rozuměly.

Dylan se okamžitě narovnal a snažil se tvářit střízlivě.

Dívky přišly až k nim. Jungkook se na Celine usmál, políbil ji na spánek a objal kolem pasu. Zatímco Dylan se na Rose zazubil od ucha k uchu a pach alkoholu z jeho pusy jí málem omráčil.

,,Ahoj, lásko." zkusil Dylan dát Rose pusu, ale ta ho místo toho chytila za ramena a zkusila ho držet rovně. ,,Moc jsi mi chyběla."

,,Tak moc, že ses za ty dvě hodiny stihl opít?" zasmála se. ,,Že mně to u tebe ještě překvapuje."

,,Ten zítra bude mít obrovskou kocovinu." komentovala Celine.

Jungkook jí pohladil po boku, nahnul se k ní a řekl; ,,O tom ty něco víš, viď?"

Hned jí ztmavly líce.

,,Díky, že si ho nechal se takhle zřídit." poznamenala Rose, na což Jungkook nevině pokrčil rameny.

,,Kdybych zítra nemusel řídit, vypadal bych takhle taky." ukázal na svého nejlepšího kamaráda.

,,Už musíte jít?" ptal se Dylan, smutná očka.