Still Waitin'

Kapitola 20. Bojíš se, že bys mě mohla mít ráda?

Z maličké kavárny se na ulici linula příjemná vůně pražené kávy a lákala kolemjdoucí, aby nahlédli dovnitř. Jeden z nich byl Jimin, který se přes obědovou pauzu rozhodl využít svůj čas pro přípravy práce do školy. Sedl si proto do kavárny a už přes půl hodiny psal na notebooku, který měl položen na stolku. Tolik lidí tam nebylo, ale kavárnička byla velice oblíbená. A zrovna do ní se rozhodla zajít si pro kávu půvabná blonďatá dívka, které vlasy spadaly po zádech v dlouhých loknách.

Vešla dovnitř a zvonek na dveřích se s příchodem nového zákazníka rozezvučel. Jimin instinktivně zvedl pohled. Najednou mu připadala káva ze které se valil kouř, studená a muffin, který jedl, byl najednou kyselý.

Sklopil hlavu, aby si ho nevšimla a doufal, že to zabere. Jenomže zapomněl na to, že Pearl byla jako stíhačka a v tu chvíli, kdy znovu zvedl hlavu a snažil se rozhlédnout kolem dokola, zjistil, že stála v celé své kráse přímo před ním. Ruce měla v bok a prohlížela si jeho tvář.

,,Kdo ti zničil fasádu, fešáku?" opřela se do židle. Pak se natáhla pro nedopitou kávu, kterou měl Jimin položenou na stole a bez jeho svolení se napila. Jimin pootevřel ústa, ale mlčel. ,,Mňam, muffin." vyhrkl a ukousla si i toho.

Jimin se na ní prázdně díval. Nemělo cenu se nad ní vztekat.

Jimin byl chladná hlava. Spojil si ruce k sobě a nechal tu dívku ještě chvíli sedět naproti jemu.

,,Máš mi ještě co říct, nebo mě necháš pracovat?" zeptal se s ledovým klidem. Pearl si otřela koutky a položila zpět jeho muffin na talířek.

,,Kromě toho, že vím o tý tvý scéně před tou universitou?" zamrkala nevině svými dlouhými řasy a Jimin je nejednou zatoužil vytrhnout. Pak si ale poskládal dvě a dvě dohromady a překvapeně vykulil oči.

,,Scéně? Jaká scéna?" vyptával se nedočkavě.

Pearl si namotala pramínek vlasů na prst a uculila se.

,,Nepamatuješ si? To se nedivím, byl jsi tak naštvanej, až si musel vidět přímo rudě." zasmála se, ale Jiminovi to příliš směšné nepřipadalo. ,,Říkala mi to náhodou kámoška z tý samý university a nikdy by mě ani nenapadlo, že náš ukázkovej Jimin umí ječet jako malá holka." očividně z toho měla  pořádnou zábavu. ,,Neber si to nijak osobně, ale musel si spadnout na hlavu, když jsi tam na svojí bývalku přede všema začal křičet."

,,Zrovna od tebe mi tohle sedí." ušklíbl se, ale sevřelo se mu z jejích slov hrdlo. Nic si díky alkoholu nepamatoval, jen pár útržků. ,,Tohle je fakt zlej sen." složil si hlavu do dlaní.

,,Jo, měls jediný štěstí, že tam nepřišel ten její nabíječ. Jak on se to jmenoval...? Robert? Richie?" snažila si vzpomenout a Jiminovi málem spadla brada. Tak ona měla přítele? ,,Richard? Byl to Richard? Asi jo." mluvila si spíš sama pro sebe.

,,Neřekla mi, že někoho má." přiznal se Jimin a Pearl se znovu napila jeho kávy – teď už tedy spíš své vlastní.

,,Tím pádem bych si dávala o to větší majzl, aby tě někde nesejmul. Fakt, ten kluk je boxer."

Jimin vykulil hrůzou oči. ,,Cože je?" slyšel vyděšení ve svém vlastním hlase. Pearl zacukaly koutky úst.

,,No, jo, boxer." uchichtla se a ramena se jí třásla potlačovaným smíchem. ,,Má pořádný ruce a co jsem slyšela, tak vyhraje každej zápas." dodala mimoděk a zakousla se do muffinu, jako kdyby vůbec Jiminovi nesdělila příčinu jeho smrti. Za to Jimin už si v hlavě přehrával obrázky celého svého života. ,,A řekla bych, že vaše setkání neskončí jenom zlomeným nosem." ukázala na jeho zarudlý nos.