Still Waitin'

Kapitola 24. Neseznámíš nás?

Celine připadalo, jako kdyby se vzduch v autě smrskl a byla v kapsle, kde lapá po dechu. Lapala by tak moc, až by se nakonec udusila.

Teď ale seděla v autě s chlapcem, který jí svým chováním nepřestával udivovat a ne v kapsle bez vzduchu.

Podívala se na něj spod svých řas a Jungkook si hrál s jazykem v ústech. Jeho hnědé oči byly plné napětí a vše to ještě dotvrzovaly jeho prsty, kterými nervózně klepal o stehno.

Celine si opřela hlavu o opěrátko. Co ona by udělala, kdyby tam Dylan nepřišel? To nebylo vůbec snadné.

,,Dylan je můj nejlepší kamarád," spustila po chvilce mučivého ticha a Jungkook si přestal hrát s jazykem. Celine toho trochu zalitovala, protože to byl pohled, který stál za to. ,,A asi bych... Víš, Jeon-Jungkooku," opravila se rychle. Vždyť už se s tím chlapcem vedle sebe dokonce i líbala a ležela v jedné posteli, nebylo na čase začít ho oslovovat jako každého jiného, kterého kdy potkala? ,,Jungkooku," smíchala jeho jméno se svým vzdechem a přehlédla, jak si Jungkook zaryl nehty do stehna, ,,já popravdě nevidím problém v tom, že tam přišel. Ano, nejsem z toho nadšená, ale nejde přece o nic tak vážného, ne?" Pokusila se o vlídný tón.

Jungkook povolil stisk prstů a stejně jako Celine si hlavu opřel o opěradlo. Takovou odpověď slyšet nechtěl. Doopravdy nevěděl, jakou odpověď si představoval, ale takovou ne. Znělo mu to v uších tak, že včerejšek pro ní nic neznamenal, stejně tak, jako Jungkook pro ní nic neznamenal. A protože byl jako uzavřená truhla, když přišly na řadu city, mlčel.

,,Jo, jasně, že jo. Jenom mě tak něco napadlo." podrbal se na zátylku a pokoušel se ignorovat píchání u srdce.

Celine se pousmála. ,,A ty? Přemýšlel si nad tím?" opáčila a Jungkook zpanikařil. Tohle po něm nemohla chtít.

Odlepil rty od sebe, aby jí mohl předat kousavou poznámku jako to měl ve zvyku, jenomže v tu samou chvíli zahlédl na opačném konci ulice jemu tak známou hlavu jak si vykračuje s kabelkou v ruce a usmívá se na všechny strany.

,,To ne! Libby!" svezl se po kožené sedačce až měl hlavu v úrovni volantu. ,,Úplně jsem na ní zapomněl."

Celine se začala smát a její smích naplnil celé auto. Jungkook by to klidně celé udělal znovu, aby ten zvuk mohl slyšet. ,,Neboj, nevšimla si tě." koukla na stařenku. ,,Ale určitě si tě všimne, až půjdeme dovnitř kuchtit."

,,Až na to, že to se nestane." zamumlal Jungkook do volantu. Celine na něj musela ze svého místa shlížet a Jungkook doufal, že se mu neudělala druhá bradička, protože s ní nevypadal nikdo dobře. ,,Nikam nejdu. Ne, když tam bude ta baba!"

,,Nemůžeš to hodit za hlavu jenom kvůli nějaké stařence." namítla Celine. ,,Na začátku si říkal, jak mi to předvedeš a jaký kuchtík jsi, tak se seber." Jungkook do ní zabodl svůj ostrý pohled a Celine se ošila.

,,To říkáš jenom proto, že už chceš dovnitř, kde na tebe čeká ten tvůj vyfiklej Ital." nařkl jí a Celine nevěřícně otevřela pusu.

,,Co prosím? Vždyť mně je ten Ital úplně ukradený. Navíc... Proč si tohle vůbec myslíš?"

Jungkook nakoukl na ulici, jestli tam pořád byla Libby a jakmile zjistil, že ne, zase se narovnal na sedadle. Upravil si pocuchané vlasy a dělal, jako kdyby se tenhle incident vůbec neodehrál.

,,Proč? Dyť se podívej, jak u tebe pořád panáčkoval."

,,Protože musel, je to jeho práce." zabubřela Celine.

,,Ty se taky ale nijak nesnažíš, aby se od tebe držel dál." Tak teď měla Celine rozevřená ústa dokořán. ,,Klidně by sis dala říct, kdyby se ti nabídl."