Nad ránem šimraly Celine sluneční paprsky a do uší jí štěbetal ptačí zpěv. Protřela si oči, když jí paprsky začaly otravovat. Pokusila se znovu usnout, ale hluk z venku jí v tom nenechal. V pokoji bylo dusno a přes to všechno chtěla Celine otevřít okno, aby do pokoje proudil čerstvý vzduch. Pohnula rukou zpátky k tváři, aby si otřela ospalky a ruka se jí zasekla o zeď. Překvapeně otevřela oči a pohledem se setkala s bílou zdí. Zívla si a teprve až v tu chvíli cítila, jak jí zeď styděla na nožkách. Byla na ní úplně namáčklá.
Matně si vzpomněla na včerejší večer a hned se začala červenat. Zajímalo jí, jak to s nimi bude i teď, nadále. Celine Jungkooka nikdy neměla ráda a s tím se ani nijak netajila. Rozhodně by ale netvrdila, že teď to byl nějaký její oblíbenec. Nedokázala na minulost zapomenout a jen tak jí smáznout. Ale rozhodla se mu dát šanci jí ukázat, jestli je vážně tak hrozný, jak si myslí.
Musela se usmát, když se pohnula. Cítila na sobě jeho ruce a hned jí napadlo, že se pěkně roztahuje.
Opatrně ze sebe jeho ruku setřela tak, aby ho neprobudila. Od krku se jí odrážel jeho dech a lechtalo jí to tam. Nadzvedla se na lokty a nosem se přitom málem dotýkala zdi. Naklonila hlavou a podívala na se na spícího chlapce.
Leknutím nadskočila a bouchla se do zdi za ní. Hned si přiložila ruku na místo, kam se uhodila a začala si to místo třít. Dech se jí zrychlil a snažila se ho co nejtišeji zpomalit, aby nikoho neprobudila.
Konečně pochopila, proč byla tak namáčklá na zeď. Původní myšlenku, že se Jungkook roztahoval, hned hodila za hlavu, protože Jungkook se na posteli krčil jako sardinka v konzervě. Ruce měl podél těla, nohy a tělo zcela rovné a hlavu měl nepřirozeně skrčenou na polštáři. Celine už v tu chvíli věděla, že až se probudí, bude trpět bolestí.
Důvod toho všeho byl jejich kamarád, který zabral zbytek postele. Jednu ruku pod hlavou, druhá mu volně visela z postele. Nohu měl přehozenou přes Jungkooka a tlačil se na něj, aby z postele nespadl. Postel byla dost velká pro jednoho, ale tři se tam pořádně mačkali.
Jak bylo možné, že si v noci utlačení na kraj nevšimla?
Dylan s Jungkookem vedle sebe leželi jako dva milenci po dlouhé noci. Celine se usmála a odhrnula Jungkookovy delší pramen, který mu lezl do očí.
Nemohla se hnout přes smeť všech končetin. Opatrně přehodila jednu nohu přes Jungkooka a pak i přes Dylana. Nadzvedla se, aby mohla přehodit i tu druhou nohu. Jungkook v tu chvíli ale využil místa, které mu uvolnila a podvědomě se tam nasunul.
Vyhrnulo se mu tričko a Celine zahlédla jeho boxerky spod šortek a pevné svaly. Polkla a sklouzla pohledem níž na jeho ranní erekci. Vykulila oči. Připadala si na vinně takhle ho okoukávat, když spal. Rozhodla se proto celý proces urychlit.
Jakmile ale přehazovala i druhou nohu, zasekla se v peřině a spadla přímo na Jungkooka. Nejhorší na tom snad bylo, že na záchranu pod sebe dala nohu a kolenem narazila do jeho rozkroku. Přikryla si pusu rukou a pevně zavřela oči, až viděla slabé hvězdičky a čárky.
Jungkook zasténal bolestí a prudce se probudil a zvukem, který se mu skutálel z jazyku, probral Dylana. Ten se lekl a sklouzl po matraci zadkem napřed dolů na zem. Celine se naklonila, aby zkontrolovala, jestli byl Dylan v pořádku.
,,Doprdele, Rainerová!" Celine se přitom skřeku plného bolestí sevřelo hrdlo. Pořád zůstávala na Jungkookovi přilepená s kolenem na jeho chloubě.
,,Bože můj! Já se tak omlouvám, promiň. P-promiň, tohle jsem vážně neměla v plánu. Promiň, promiň." omlouvala se mu a Jungkook bolestně svíral rty k sobě. ,,Jsi v pořádku?"
ČTEŠ
Still Waitin'
FanfictionJungkook je už osm let zamilovaný do dívky, která ho nenávidí. Nijak si to nezlehčuje svými urážlivými poznámkami a popíráním svých citů k ní. Čas spolu tráví jen tehdy, když je k tomu jejich společný nejlepší přítel donutí. Ale co když mezi nimi j...