Still Waitin'

Kapitola 2. Takhle se mě snažíš přetrpět?

Dlouhou potemnělou uličkou se prohnala dvě zářivá světélka a Jungkook v naději nahlédl za roh. Jeho pozdvižení opadlo, když auto zabočilo na druhou stranu. S dlouhým povzdechem vydloubal špičkou boty díru do navlhlé země a obě ruce si strčil do kapes.

,,Budeš tam takhle stát ještě dlouho?" obrátil se na něj Dylan, který stál přes ulici. Tváře měl od mrazu celé rudé a aby se alespoň trochu zahřál, strkal svoje dlaně Celine do kapes kabátu a prsty se otíral o ty její.

Jungkook se otočil Dylanovým směrem se slabým úsměvem na tváři. Když ale zaregistroval Celinin nenávistný pohled vyslán jenom jeho směrem, hned mu zase povisl.

,,Jimin už by tu měl každou chvíli být." pokrčil Jungkook jednoduše rameny. Celine zhluboka vydechla, až jí z úst vyklouzla pára a hlavu schovala Dylanovi do otevřené bundy. ,,Říkal, že se potřebuje stavit pro nějaké krabice... nebo co to bylo."

,,Pojď sem k nám!" pobídl ho Dylan. ,,Jimin stejně přijede na tuhle stranu."

,,Jo, to já vím." zamumlal si Jungkook pro sebe.

,,Ale o to nejde, viď?" dobíral si ho Dylan s úšklebkem na tváři. Jungkook protočil panenkami a něco si zamumlal pod nos, než se za dvojicí vydal přes ulici. Celine se zavrtala více do Dylanové bundy, když se k nim Jungkook připojil. ,,Potřeboval si čas na přemejšlení?" zažertoval chlapec.

,,Mám dilema." oplatil mu Jungkook úšklebek. ,,Vodku nebo rum?"

,,Ani jedno z toho."

,,Opravdu nemáte v pátek nic lepšího na práci, než se opít do němoty?" zamračila se Celine.

,,Od toho páteční večery jsou, Rainerová." odsekl Jungkook stejně nepříjemným tónem.

,,Zapomněla jsem, že od někoho, jako jsi ty, Jeone, se vlastně nic jiného čekat nedalo."

,,Od někoho jako jsem já?" nakrčil čelo Jungkook. ,,Co máš zase za problém, Rainerová?"

,,Copak vy sportovci nezapijíte každý úspěch?" povytáhla tázavě obočí a Dylan se tiše zasmál do jejích vlasů. Jungkookovi to teda moc směšné nepřipadalo.

,,Zapíjel bych," usmál se, ,,ale jsem tak zaneprázdněný být ve všem nejlepší, že na to prostě není čas."

,,Pako," protočila nad ním Celine panenky. ,,Viděla jsem tě hrát a pravděpodobně díky tobě ten úspěch mít nebudete, Jeone." zalhala. Samozřejmě, že byl Jungkook talent na sporty a americký fotbal nebyl výjimkou. Většina nastřílených bodů byla právě Jungkookovou prací.

Jungkook zrudl jako rajčátko. ,,Vždyť ani na zápasy nechodíš, Raine-"

,,Ahelemese!" skočil kamarádovi do řeči Dylan a hned na to odskočil od Celine. ,,Není to náhodou Jiminovo auto?" přehodil jednu rukou kolem Jungkookových ramen a odvedl si ho kousek dál od Celine, protože jak moc dobře on sám věděl, oni dva byli jako oheň a voda. ,,Jasně, že je to Jiminovo auto." rozzářil se Dylan a volnou rukou začal na auto zběsile mávat.

Jungkook se nad Dylanem tiše uchechtl a přešel blíže k okraji silnice. Jimin už svým červeným autem zajížděl v zatáčce až přímo k nim.

Celine zamhouřila v šeru ulice.

,,Není tam sám."

* * *

Chlapec s jemnými černými vlasy už nejméně po čtvrté srovnával své objemné věci v kufru auta. Tentokrát mu neupadla taška s lampou, ale polštář patřící ke květinové soupravě křesílka. Zaklel a rychle se pro polštář sehnul. Byl plný kamínků a nějakých nečistot ze země. Rychle ho oprášil a nastrkal do uzoučké škvírky v kufru, i když si tím ušpinil zbylé věci.