Ozvěny zlomených srdcí. |Scorbus, Dramione

8.

Bylo za pět minut šest večer a Albus se chystal ve svém pokoji. Zrovna si vázal kravatu, když bez zaklepání vstoupil jeho starší bratr.
„Tebe neučili, že je slušnost zaklepat?" zeptal se ho Albus ihned.
James protočil očima a podal Albusovi balíček.
„Co to je?"
„Co by to asi bylo, idiote?" zamumlal James. „Dárek."
„Pro mě?" James přikývl a Albus si od něho dárek převzal, roztrhl vrstvu lepícího papíru a překvapením zadržel dech.
„Tátův neviditelný plášť," zašeptal nevěřícně a přejel po něm prsty.

„Chtěl jsem ti ho dát," vysvětlil James a nervózně se podrbal na ruce. „Během studia se mi dost hodil a tak mě napadlo, že když už je mi teď na nic, mohl by se hodit tobě."
„Ja nevím co na to říct," přiznal Albus tiše a stále si prohlížel plášť, po kterém jako malý kluk vždycky toužil.
„Původně jsem se s ním chtěl dneska vytratit," přiznal se James. „Jenže hádám, že ti přeberu tvůj doprovod, tak mě napadlo, že to budeš asi ty, kdo se bude chtít vytratit."
„Díky," poděkoval mu Albus a věnoval mu upřímný úsměv. „Vím, co pro tebe ten plášť znamená a vážím si toho."

Sešli se dole v předsíni se zbytkem rodiny a Emily, aby se společně mohli přemístit před Doupě.
Albus se usmíval, pod oblečením pašoval neviditelný plášť, díky kterému plánoval hodně brzy zmizet. Večírek se konal na zahradě pod obrovským stanem, ve kterém bylo díky různým kouzlům krásně teplo. Spousta občerstvení, kouzlem zesílený gramofon, malý taneční parket a pár stolů po okrajích stanu, to vše ozdobené světýlky.
„Albusi!" ozvalo se za ním. Otočil se a usmál se ještě víc, pokud to bylo vůbec možné.
„Scorpiusi!" zavolal na něho zpět a se smíchem se k němu rozběhl, aby jej mohl obejmout.

„Dobrý den," pozdravil pana Malfoye. „Nevěděl jsem, že přijdete."
Scorpius se zasmál. „Táta pozvání od tvojí mamky každý rok odmítá, ale teď je tady kvůli mně," řekl. „Rose si mě tu totiž vyžádala."
Úsměv mu z tváře zmizel. „Aha."
Pan Malfoy si povzdechl a ošil se ve svém drahém obleku. Albus na něm viděl, že tady opravdu nechtěl být.
„Kurva!" ozvalo se v dálce, všichni tři tam pohlédli. „Draco letos přišel!"
„Strejdo Blaise!" zavolal na něho Scorpius a zamával mu.
„Prcku!" pozdravil ho Blaise zpět a ve vteřině byl u něho, aby ho zmáčkl v objetí. Hned poté objal svého starého přítele.

„Blaise," zamumlal Draco zaskočeně. „Co ty tady děláš?"
„Kamaráde, co já tady dělám?" zopakoval po něm. „Já sem chodím už několik let, co tady děláš ty?"
„Je tu kvůli mně," vysvětlil Scorp.
„Dobrá práce," uznal Blaise a se Scorpiusem si plácl.
„Nerozumím tomu," zamumlal Draco a upravil si oblek. „Kdo tě pozval?"
„Ginny přeci," řekl. „Tak jako každý rok. Máme z toho malou tradici, že se tady všichni každý rok sejdeme!"
„Všichni?" zopakoval po něm Draco.
„Jasně! Naše stará parta přece!"
„Teta Pansy je tady taky?" zeptal se ho Scorpius. „A strejda Theo?"
„Pansy, Ryan a Anna tu zatím nejsou, ale Theo už se tady někde toulá."

S lupnutím se vedle nich náhle objevily tři postavy.
„Draco?" oslovili ho Pansy i Ryan šokovaně naráz. Pansy se usmála a šla svého přítele obejmout.
Scorpius se usmíval, byl šťastný, že jeho otec vidí své kamarády, protože na ně neměl čas. Pořád jen pracoval, už to byla celá věčnost, co si jeho táta dopřál pořádného volna.
„Půjdeme?" zeptal se Scorpius Albuse. „Anno, jdeš s námi?"
Anna ihned přikývla. Byla o rok mladší než Albusova sestra Lily, ale vzhledem vypadala mnohem mladší, protože byla velice drobná.
Vzhledem připomínala dokonalý mix svých rodičů. Magii po Pansy bohužel nezdědila a tak s nimi nemohla chodit do Bradavic.
Pansy to ale nevadilo. Svojí dceru milovala více než cokoliv jiného.

Albus se posadil ke stolu se Scorpiusem a Rose, Anna cestou odběhla za Lily, se kterou byly velké kamarádky. Emily byla s Jamesem a tak si Albus opět připadal jako páté kolo u vozu.
Po chvíli si k nim sedla i Hermiona, která se s nimi začala okamžitě bavit.
„Scorpiusi," oslovila ho. „Jak se ti povedlo sem Draca přinutit jít."
Scorpius se zasmál. „Nebylo to snadné."
„To je mi jasné," zamumlala Hermiona s úsměvem. „Vsadím se, že by si radši vytrhal všechny vlasy, než aby sem musel jít."
„Přesně tohle mi dneska řekl," zasmál se Scorpius.
V sedm hodin se podávala večeře. Draco se přišel posadit ke svému synovi. Posadil se do čela stolu, přímo naproti ní. Oči se mu rozšířily šokem, když si jí všiml.
„Ahoj, Draco," zašeptala. Nikdo jim nevěnoval pozornost. Usmála se.
„Nazdar, Grangerová."

---
Pokračování příště!
Zbytek se mi psát nechtěl a tak vám to sem dám takhle, než abyste museli čekat déle :P.