Ozvěny zlomených srdcí. |Scorbus, Dramione

32.

Draco si povzdechl, nudil se. Jeho matka odjela na víkend navštívit jednu ze svých starých známých a on tak osaměl. Původně si myslel, že klid uvítá, nakonec si ale poraženě přiznal, že mu žvásty jeho matky vlastně i chybí.

Venku byla bouřka. Nesnášel bouřky. Hleděl z velkého okna ven do zahrad, když tu náhle se domem rozezněl zvuk klepadla.

Draco se nad tím zamračil, zvedl se ze svého křesla v salónku a vydal se ke dveřím. Když dveře otevřel, zarazil se.

„Co tady děláš, Hermiono?" zeptal se tiše. „Pojď dál, zmokneš."
Ustoupil stranou a pustil ji dovnitř.
Vděčně se na něho usmála a očima se zastavila na jeho tričku s nápisem I love Taylor.

Její obočí vyletělo pobaveně nahoru. Zkousla si ret, aby se nesmála příliš.
„Máš něco proti mému tričku, hm?" zeptal se hraně vážně. „Dal mi ho Scorp minulý rok k Vánocům."

„Je to krásné tričko," řekla Hermiona ihned, koutky rtů jí stále cukaly nahoru. „Nikdy bych ale neřekla, že jsi fanda Taylor Swift."

„Každý máme svá tajemství, ne?" řekl pobaveně a zavedl ji do obýváku, kde ji pokynul, ať se posadí. „Dáš si čaj?"

„Ne, děkuju," zamumlala stydlivě. „Spíš jsem myslela, že bych tě vytáhla někam ven."
„Jako kam?"

„V jednom kině dávají můj oblíbený film," prozradila a zamyšleně pohladila materiál pohovky. „Napadlo mě, že by se ti mohl líbit."

„V kině jsem už dlouho nebyl," uznal Draco. „Rád půjdu. Vlastně proč ne, že? Dojdu se převléct a ty dáš vědět ostatním?"

Poslední dobou spolu Draco, Hermiona, Blaise, Theo a Pansy s Ryanem trávili opravdu hodně času. Chodili na společné obědy, procházky a hráli deskové hry. Draco už to bral téměř jako automatické, že takové věci dělají spolu. Bylo to pro něho příjemné. Přišel si méně osamělý.

„Vlastně jsem myslela, že půjdeme jen my dva," řekla. Podívala se mu do očí. Draco zmateně stáhl obočí.
„Harry a Ginny jsou na návštěvě u Weasleyových, Ryan s Pansy šli na Annino školní představení, Theo je s přítelkyní a Blaise se neozývá. Asi si umíš představit, co teď dělá."
„Spíš koho," zamumlal si Draco pod nos.

„Takže jsme zbyli jen my dva," dodala Hermiona. „Tak co ty na to?"
Za oknem se náhle ozval hlasitý hrom a vzápětí okolí osvětlil mocný blesk. Draco se zamračil při pohledu z okna. „Nechtěla by sis raději pustit
nějaký film tady?" zeptal se nakonec. „Můžu nám k tomu udělat čaj, nebo horkou čokoládu."
„To zní fajn," zašeptala s úsměvem.

Hermiona se prohrabovala Dracovou sbírkou mudlovských filmů a žasla nad tím, kolik filmů tam našla. Draco byl očividně milovník romantických komedií, hororů a detektivek.
Přetočila ve svých rukou obal od jednoho ze svých oblíbených filmů, když zrovna vešel Draco již v převlečeném tričku s tácem, na kterém nesl dva hrnky horké čokolády a bábovku.

„Pekl jsem ji dnes ráno," řekl, když tác pokládal na stolek. „Je s ořechy a medem."
„Já žasnu, Draco," přiznala. „Tolik jsi se změnil, že tomu nemůžu uvěřit."
„Dlouho jsem žil mezi lidmi," řekl Draco. „Spoustu věcí jsem pochytil. Poznal jsem, že se mi mudlovským způsobem žije lépe. Proč bych se toho měl vzdávat? Matka sice trvala na tom, abych se se Scorpem přestěhoval sem, aby mi mohla pomoci s jeho výchovou, já ho ale chtěl vychovávat po svém. Scorpius na to byl zvyklý už od malička. Jen si to vezmi... Telefony, auta, mikrovlnky, televize,... Tolik báječných věci, které lidé dokážou vytvořit i bez kouzel! Už nikdy nechci žít jen jako čaroděj!"