26.

255 17 18
                                    

Pohledy a dotyky, které si spolu vyměňovali, mu motaly hlavu. Cítil se jako ten nejšťastnější člověk na světě.

Jenže pak vždycky přišla ta jedna vtíravá myšlenka. Byl Albus tedy gay? Líbilo se mu, to co zažil se Scorpius a rozhodně si to chtěl zopakovat. Byl gay?

Rozhodně nebyl heterosexuál, ale když se mu líbilo to, co mu tehdy dělala Claire, co tedy potom byl?

Byl heterosexuál se slabinou pro jednoho muže, nebo byl gay, kterému se to s Claire líbilo jen kvůli alkoholu?

Ani jedno? Obojí? Merline, jak to měl vědět?

Po tom večeru v koupelně se Scorpius zdál být více kontaktním, než jakého ho Albus znával.

Neustále jej chytal kolem ramen, když bylo kolem méně lidí tak někdy i kolem pasu.

V hodinách, kde seděli spolu, mu pokládal ruku nenápadně na stehno, nebo mu přejížděl brkem po dlani, neb věděl, že jej to šimrá.

Při každém jídle si sedla vedle něho, aby se ho mohl dotýkat rameny a stehny.

V knihovně ho držel pod stolem za ruku a pustil jej vždy jen, když šel někdo nebezpečně blízko, nebo když si potřeboval otočit stranu.

A Albusovi to nevadilo. To vůbec ne. Ale cítil se neuvěřitelně provinile, protože si uvědomil, že svým chováním dal Scorpiusi určitou naději.

Scorpius se neustále usmíval, byl šťastný, vtipkoval. Zářil jako slunce a Albus byl nejšťastnější člověk na světě díky pocitu, že je Scorpius šťastný kvůli němu.

Otázka jestli si už Albus ujasnil, kdo je vlastně zač, nepřišla. Scorpius to celé chápal, avšak Albus sám věřil, že vzhledem k tomu, že už mezi nimi proběhlo jakési intimní spojení, ona otázka určitě brzy přijde.

A tak se Albus rozhodl udělat jedinou věc, která v tu chvíli dávala nějaký smysl. Rozhodl se o tom poradit se svou mladší sestrou.

Pozval ji na procházku po pozemcích. Byla půlka března, slunce slabě svítilo, ale nedokázalo přemoci ten chlad, který stále panoval.

„James se odstěhoval," řekla náhle Lily, když si uvědomila, že její bratr se nemá k tomu, aby začal mluvit sám. „Myslím, že to udělal kvůli Emily. Asi to s ní bere vážně, chce, aby u něho trávila léto a až příští rok skončí školu, tak aby u něho bydlela."

„Emily mi o tom říkala," přiznal. „Byla neuvěřitelně šťastná. Pořád si nebyla jistá, jak na tom s Jamesem jsou a jestli to on myslí vážně. Ale tohle gesto to ukázalo nám všem, myslím."

Lily si nakonec po dlouhé chvíli ticha povzdechla a zastavila svého bratra v chůzi.
„O čem jsi chtěl mluvit, Albe?" zeptala se. „Stalo se něco?"

Mlčky zíral do jejích očí. Věděl, že své sestře může říct všechno beze strachu, že by jej nepochopila, nebo že by jeho tajemství nedokázala udržet.

„Pamatuješ na ten náš rozhovor tehdy?" zeptal se tiše. „Po té párty, když jsem ti řekl, že mě Scorp políbil."

Lily přikývla a věnovala mu povzbudivý úsměv.
„Já jsem potom líbal jeho," zašeptal, v očích jeho sestry se zrcadlilo překvapení. „Líbilo se mi ho líbat, Lily."

„Se Scorpiusem teď spolu tak nějak.. Nemůžu říct, že bychom spolu chodili, chápeš? Protože spolu asi nechodíme," vysvětlil pak. „Ale jsem si jistý tím, že ho mám rád."

Překvapeně se pousmál, když ho Lily prudce objala. Mačkala ho v pevném objetí, které jí okamžitě opětoval. Měl svou sestru moc rád.

„To je krásné, Albusi," zašeptala mu do ramene. „Jsem na tebe moc pyšná a děkuju, že jsi mi to řekl. Mám tě moc ráda."

Albus se usmíval. „Vlastně jsem s tebou chtěl na procházku, protože se tě potřebuju na něco důležitého zeptat," přiznal. „Protože jsi expert, nebo minimálně se v tom vyznáš určitě víc než já."

„Dobře," řekla Lily. „Povídej."
„Nejsem heterosexuál," řekl naprosto jistě Albus. „Ale nevím, jestli jsem gay."

„Víš, já jsem před Scorpiusem o klucích takhle nikdy nepřemýšlel a když jsem byl tehdy s Claire, tak se mi to doopravdy líbilo."

„Třeba jsi jen zmatený, Albusi," řekla Lily. „Třeba nejsi gay, třeba se ti jen líbí pozornost od Scorpiuse. Zkus si představit, že bys s ním třeba něco měl, líbilo by se ti to?"

„No," Albus instantně zrudl.
Lily šokovaně otevřela ústa.
„Ty už jsi s ním něco měl!" zapištěla a překvapeně si zakryla ústa. „Albusi! Proč jsi mi to neřekl?!"

„Lily, musíš mi pomoct," řekl místo odpovědi. „Co jsem vlastně zač? Nejsem gay? Nejsem heterosexuál? Já sám nevím!"

Lily se mile usmála a chytla ho za ruku. Bez jediného dalšího slova ho táhla zpět do hradu. Před společenskou místností mu řekla, aby tam na ni počkal a zmizela.

Albus si povzdechl. Doufal, že neudělal chybu, když od své sestry chtěl radu.

Lily se vrátila asi za deset minut a beze slov podala bratrovi knihu.
Albus si ji zmateně převzal.

„Je to dobrá kniha," zašeptala Lily s úsměvem. „Mohla by ti odpovědět a pomoci lépe, než já."

Albus přikývl, poděkoval a objal svou sestru. Sice nechápal, co v té knize by mu mohlo pomoci, ale věřil Lily.

„Lily?" zamumlal jí do ramene. „Děkuju, že jsi tady pro mě. Děkuju, že jsi mě vyslechla a pochopila. Jsi ta nejlepší mladší ségra, jakou bych si mohl přát."

Lily se tiše zasmála. „To říkáš teď."
„I když si z tebe někdy dělám legraci, protože jsi knihomol, tak tě mám rád. Moc."

„Já tebe," zašeptala a více se k němu přitulila. „Jestli s ním budeš chodit, chci být první, kdo se o tom dozví, jasné? Určitě by vám to moc slušelo."

Albus se s ní rozloučil a vydal se do sovince, protože věděl, že tam nikdo nebude. Posadil se na zem a pustil se do čtení.

V tu chvíli ještě ani nevěděl, jak moc taková kniha může v životě člověka změnit a vysvětlit.

Ozvěny zlomených srdcí. |Scorbus, DramioneKde žijí příběhy. Začni objevovat