Ozvěny zlomených srdcí. |Scorbus, Dramione

34.

Poslední školní měsíc uběhl šílenou rychlostí. Albus se stáhl a veškerý svůj čas trávil se svou sestrou Lily a kamarádkou Emily, ve kterých našel útěchu.

Emily byla nejdříve trochu zaskočená, když jí Albus přiznal, co se mezi ním a Scorpiusem stalo. Dlouho nic neříkala, ale po dlouhé odmlce ticha Albuse objala a přiznala mu, že mezi nimi něco vycítila. Jen si nebyla jistá, co to bylo.

Moc se na Scorpiuse zlobila. Stále mu neodpustila, jak se k ní kdysi choval ošklivě, když přišla Albuse pouze požádat o pomoc a nyní, po tom, co věděla, že zlomil jejímu kamarádovi srdce, se musela přemáhat pokaždé, když ho viděla, aby nesáhla po své hůlce a nepodpálila mu vlasy.

Albus byl rád za podporu, kterou v ní nalezl. Byl šťastný, že měl jeho starší, pitomý bratr někoho tak úžasného, jako byla Emily. Když zrovna nebyl s ní, nebo se svou sestrou, studoval. Ke konci roku se psalo vždy hodně esejí a i když to Albus normálně nesnášel, byl nyní za svou vytíženost skutečně šťastný.

Na druhou stranu kdo šťastný nebyl ani trochu, byl Scorpius. Dávno vzdal veškeré pokusy s Albusem promluvit, když mu Albus druhý den od jejich hádky řekl, že pro něho již neexistuje.

Celý svět se mu zhroutil. Bez Albuse si přišel sám. Přiznal Rose, jak moc to zkazil. Ptal se jí na radu, avšak Rose mu zcela upřímně řekla, že nyní není nic, co by s tím mohl udělat. Albus se vyjádřil zcela jasně k způsobu, jakým chtěl Scorpius jejich vztah vést.

Většinu času byl osamělý. Rose se konečně dala dohromady s Joshem, do kterého byla zamilovaná už tak dlouho. Mnohokrát mu říkala, že může čas trávit s nimi, ale Scorpius jim nechtěl překážet. A vzhledem k tomu, že si Josh myslel, že je Scorpius bývalým přítelem Rose, by to jistě nedělalo žádnou dobrotu.

Neustále přemýšlel nad tím, co mu Albus řekl o jeho otci. Byl doopravdy nešťastný jen kvůli němu? Nevěděl, jestli o tom s ním může vůbec promluvit, nebyl zvyklý s ním takové věci probírat otevřeně. Možná to byl ten problém. Možná, kdyby k sobě byli více otevření, Scorpius by mu už dávno přiznal, že je gay a Draco by se teď nemusel trápit.

Dlouhou dobu přemýšlel, jak dlouho jeho otec tyhle city k té ženě chová. Vzpomínal na všechny příležitosti, kdy je viděl spolu a až nyní, s odstupem času v jejich chování viděl něco naprosto nápadného.

Byl tak zoufalý, že napsal Theovi. Theo byl pro něho téměř druhým otcem, měl ho moc rád. Vždycky se k němu choval hezky a ve všem ho podporoval. Byl to první člověk, kterému řekl, že se mu líbí chlapci. Byl první, za kým šel, když si uvědomil, že je zamilovaný do svého nejlepšího přítele.

V průběhu roku si s ním dopisoval, o svém vztahu s Albusem mu ale neřekl. Nevěřil sovám na tolik, aby se v dopisech zmínil. Pozval ho proto toho večera k nim domů, aby mu mohl všechno říct. Věděl, že mu Theo nějak poradí.

Zrovna si dobalil svůj kufr a pomalu se vydal na snídani před odjezdem domů. Albus byl už dávno pryč, jako vždycky zmizel s prvními paprsky slunce, aby se mu vyhl. Lhal by, kdyby řekl, že jej to nebolelo.

---

Draco stál na nástupišti a čekal, až přijede vlak a z něho vystoupí jeho jediný syn.

Poslední měsíc byl pro něho hotové tornádo pocitů. Nebyl si jistý, co přesně to všechno znamenalo.
Pozitivní věcí, kterou to přineslo, bylo, že se Draco po dlouhých letech opět sblížil se svou matkou.

„Ahoj," ozvalo se tiše vedle něho. Překvapeně pohlédl na muže vedle něj a nadzvedl obočí v němé otázce.
„Můžeme si promluvit?"

Draco mu pokynul, že ho poslouchá.
„Malfoyi," muž vedle něho se zarazil, ruce si nervózně vložil do kapes. Něco mu chtěl říct, avšak zdálo se, že neví, kde má začít. „Přišel jsem vyzvednout Rose. Hermiona má dnes důležitou poradu."

Draco na něho hleděl. Přemýšlel, proč mu to všechno Weasley vlastně říká. Muž vedle něho si povzdechl. „Chtěl jsem tě a tvého syna dnes pozvat na večeři do Doupěte."

Dracova ústa se otevřela šokem.
„Budou tam úplně všichni, celá rodina a já si myslel, že když už je Scorpius nejlepší přítel Albuse a ty...," odmlčel se.

„Já co?"
„Hermiona a já jsme stále dobří přátelé," řekl místo toho. „Tak nějak musíme být. Pro Rose. Když mi před lety Hermiona řekla, že ke mně nic necítí, zlomilo mi to srdce."

„Dlouho jsem tě kvůli tomu nenáviděl, nechápal jsem, jak je možné, že tě celou tu dobu milovala," přiznal. „Poslední dobou ale září a je jako výměněná. Říkáme si všechno, vím, že jí hřejou city, které k sobě vzájemně chováte a vím, že jí zraňuje situace, ve které jste se ocitli."

„Choval jsem se k ní jako kretén. Byl jsem tehdy příliš nafoukaný, abych si jí dokázal náležitě vážit," pokračoval dál. „Můžu si za to sám, že se zamilovala do tebe. Byl jsi tam vždy pro ní, choval jsi se k ní lépe než já."

„A i když si nemyslím, že bychom my dva mohli někdy být přátelé," přiznal a ušklíbl se. „Musím ti přiznat, že sis Hermionu zasloužil mnohem více, než kdy já. A stále zasloužíš. Neměl bych nic proti tomu, kdyby se z vás stalo víc. Avšak jsem moc dobře seznámen se situací našich dětí a chápu, proč spolu být nemůžete. Myslím si ale, že i přesto máš místo u našeho rodinného stolu, Malf-Draco..."

„Nevím, co na to mám říct," hlesl Draco zcela upřímně. Hledal v očích muže před ním jakýkoliv náznak lži, avšak našel v nich jen upřímnost.
„Chápu, že jsi to nečekal. Už ale nejsem tím namyšleným kreténem, kterým jsem býval. Ta náhlá sláva mi tehdy zatemnila rozum. Omlouvám se za to."

Draco nevěřícně zíral na ruku, kterou k němu muž na znamení dobré vůle natáhl. Přijal ji a pousmál se. „Byl bych rád, kdybyste se dnes se Scorpiusem ukázali," přiznal Weasley, než na něho kývl a odešel opodál.

Draco nevěřil, že se to skutečně stalo. Usmíval se, byl rád, že zakopali válečnou sekeru.
V dálce se objevil vlak a Draco se kousl do rtu. Šíleně se na svého syna těšil.

Studenti vystupovali z vlaku a nadšeně se vítali se svými rodinami. Draco se nadšeně usmál a zamával svému synovi do dálky. Scorpius přidal do kroku a prudce jej objal.
Draco se nad tím na moment zarazil, ale poté ho objal zpět.
„Tak rád tě vidím, tati," přiznal Scorpius. Už nechtěl být sám.
„Já tebe taky, moc se mi stýskalo!"

Albus a Lily mezitím došli ke svým rodičům a přivítali se. Harry ihned poznal, že se něco dělo, Albusův úsměv byl falešný. Také se pozastavil nad faktem, že Scorpius vystoupil z úplně jiné části vlaku, než jeho syn.
Pohlédl na Draca se Scorpiusem v objetí a pak zpět na vlastního syna a zamračil se nad otázkou, která jej napadla. Co se stalo?