Ozvěny zlomených srdcí. |Scorbus, Dramione

21.

Věnováno wancak_rose a Annie_annika

Nemohl spát. Nemohl přestat myslet na to, co Scorpiusovi řekl.

Cítil se mizerně. V hlavě si stále opakoval celý jejich rozhovor.

Scorpius byl gay.
Líbilo se mu, že ho Albus líbal.

Bylo to dobře? Samozřejmě že z toho měl Albus svým způsobem radost. Ale byl teď kvůli tomu ještě více zmatený.

Samozřejmost, s jakou Scorpius řekl, že je gay, ho vyvedla z míry.

Albus nebyl gay. Rozhodně nemohl být gay, když ho přitahovala Claire. Jak ho ale tedy mohl zároveň přitahovat i Scorpius?

Povzdechl si a odkryl ze sebe svou deku, roztáhl závěsy a vydal se za ním. Nechal se zahalit závěsy jeho postele.

Klekl si před jeho postel a usmál se nad tím, jak sladce spící Scorpius vypadal. Pohladil ho po tváři.

„Albusi?" zamumlal ospalý Scorpius, oči se mu rozšířily překvapením. „Co se děje?"

„Šoupni se," požádal ho Albus. Když se zmatený, rozespalý Scorpius doopravdy šoupl na své posteli na stranu, Albus si lehl vedle něho.

Leželi vedle sebe na zádech, mlčeli.
Albus se s povzdechem převalil na bok a počkal, než tak udělá i Scorpius.

Hleděli si do očí. „Omlouvám se," zašeptal Albus a pohladil ho po vlasech. Usmál se nad tím, jak hladké byly. Nepřestal ho hladit. „Nezasloužil sis to, co jsem ti řekl."

Scorpius nic neříkal, opřel se do jeho ruky. Albus se nad tím pohledem usmál. Jeho srdce tálo.

„Jsi strašně krásný, víš o tom?" Tváře mu zrudly v okamžiku, kdy ta slova opustila jeho ústa.

Scorpius se stydlivě usmál a přisunul se k němu blíže. Hlavu si opřel o jeho hruď a objal ho.

Albus si proti němu poprvé přišel jako obr.

Tvář spokojeně zabořil do jeho voňavých vlasů, které nepřestal hladit.

„Je ujetý přiznat, že jsem na tohle čekal fakt dlouho?" zamumlal náhle Scorpius. Vzhlédl k němu se širokým úsměvem.

Albus se tiše zasmál, ale zavrtěl hlavou. „Vůbec ne," řekl. „Bylo by ujetý, kdybych ti chtěl dát pusu?"

Scorpiusův úsměv se ještě zvětšil, nadzvedl se na loktech a přiblížil se k němu.

Těsně u jeho rtů se však zastavil. „Prosím, řekni mi, že to pro tebe něco znamená, Albusi," zašeptal, jeho pohled znejistěl.

„Protože pro mě tohle znamená úplně všechno," přiznal. „Nechci, aby to pro tebe byla jen nějaká hra."

Albus svou ruku z jeho vlasů přemístil na jeho bledou tvář, hladil ho po porcelánově hebké pokožce.

„Samozřejmě že to pro mě něco znamená," zašeptal. „Jen jsem z toho všeho zmatený, Scorpe."

Scorpius se pousmál a políbil ho.
Albus se šťastně usmál a přitáhl si ho blíže. Cítil, jak se na něho Scorpius tiskne.

„Nemůžu uvěřit tomu, že tě líbám," zamumlal Albus se zavřenýma očima, jako kdyby to celé byl jen pouhý sen. „Nemůžu uvěřit, jak strašně se mi to líbí! Je to tak matoucí!"

„Nemusíš znát odpověď na všechno hned," snažil se jej uklidnit Scorpius. „Já ti dám klidně všechen čas světa."

Albus se na něho vděčně usmál a znovu pohlédl do jeho očí. „Už jsem ti říkal, jak moc se mi líbíš?" zeptal se Albus šibalsky.

„Určitě ne," prohlásil Scorpius a uculil se. „Tak povídej."

Albus se zasmál a odhrnul mu vlasy z čela. „Jsi nejkrásnější člověk, kterého jsem kdy poznal."

„Doopravdy?" zeptal se nevěřícně. „A co Claire?"

Albus si povzdechl. „Celou tu dobu s ní jsem myslel jen na tebe."

Scorpius se usmál. „Opravdu?"
Albus se smíchem přikývl. „Odešla, protože jsem jí řekl Scorpiusi."

Scorpius se začal tiše smát do jeho hrudi. Albus by dal cokoliv za to, aby tenhle okamžik nikdy neskončil.

Nechtěl se Scorpiuse teď ptát na Rose, nechtěl se ho ptát na vztah mezi nimi, nechtěl se ho ptát, jak dlouho tohle cítil.

Nechtěl ten okamžik ničím kazit.

Nechtěl myslet na tetu Hermionu a pana Malfoye a jejich zlomená srdce.

Teď mu záleželo jen na jediném: užít si tu chvíli se Scorpiusem.

„Myslel jsem, že jsem pro tebe jen kamarád," přiznal Scorpius a více se k němu natiskl.

„Já taky," zasmál se Albus, pohladil ho po zádech. Jel po jeho těle nahoru, přes ten krásný krk, který tak moc toužil líbat, až zpět do jeho hebkých vlasů.

Znovu se políbili. Pomalu a dlouze. Albus si to užíval, procítil každý pohyb svých rtů, snažil se skrz ten polibek Scorpiusovi vyjádřit své pocity. A Scorpius mu oplácel.

„Zůstaneš tu?" zeptal se ho tiše Scorpius, když se odtáhli.

„Dneska už od tebe neuteču," slíbil mu Albus a políbil ho na čelo. „Už nikdy."

Scorpius si konečně připadal šťastný. Albus nemohl ani tušit, jak dlouho po tomhle Scorpius snil.

„Zítra si vezmeš můj svetr," zašeptal Scorpius. „Dlouho jsi ho neměl."

„Cokoliv budeš chtít," slíbil Albus s úsměvem. Scorpius se šťastně usmál.

Zachumlali se a ve vzájemném objetí usnuli. Oba s úsměvem na rtech.