53. Drážďanská mrcha

167 6 0
                                    

Sid se v úterý ráno připravovala na cestu do zoo. Včera byla celý den s babičkou ve sklárnách a pak šli s Adamem na večeři. On pak jel k sobě a ona sem, naštěstí chápal proč prostě u něj být nemůže. Teď stála v šatně a přemýšlela co si vezme na sebe, protože hodlala Judith porazit na všech frontách. Vlasy si natočila a pečlivě se nalíčila, nakonec si vzala jedny ze svých nejoblíbenější šatů. Byli to šaty těsně nad kolena s krátkými rukávy, přiléhavé a s hlubším výstřihem. Měli krásnou tmavě fialovou barvu a ona si k nim vzala černé lodičky na vysokém podpatku a malou elegantní kabelku. Nakonec vyrazila do zoo a zaparkovala u budovy vedení. Kousek od ní zahlédla Lukáše s Patrikem a to jí moc potěšilo. Očividně jim to klapalo a ona díky tomu byla moc šťastná. Taky si všimla Aleny, která tu byla ač dnes neměla mít směnu. "Sid, páni strašně ti to sluší." "Děkuju a ty jsi tu na procházce, nebo máš i jiné úmysly." Alena se začala smát, protože Sid to odhadla úplně přesně. Radši si chtěla Judith pohlídat osobně, ta mrcha nesměla mít ani tu nejmenší šanci. Ovšem Sid se asi rozhodla si to s ní vyřídit na všech frontách. "No tak trochu, já vím, že si s ní poradíš a ani Adam už nebude nikdy opakovat staré chyby, ale prostě jen jí chci mít pod dohledem." Alena sledovala jak se Sid usmála a vydala se k Adamovi do pavilonu.

Adam byl v práci od brzo už jen kvůli tomu, že nedokázal vydržet sám doma. Tak moc mu Sid chyběla, ale zároveň chápal, proč to tak je. Jeho byt bylo prostě zakázané území a ona se nedokázala přimět tam jít. Už jen to, že včera u jeho domu parkovala ji zcela očividně nedělalo dobře. Užili si báječnou večeři v baru a pak se byli ještě chvilku projít. Sid pak jela domů a on šel do svého bytu. Budou to muset nějak vyřešit, ale společně, už nikdy se v takových důležitých věcech nesmí rozhodovat sám. Teď mu přišla zpráva od Alberta, že lidi z Drážďan už jsou tady a zatím budou u něj v kanceláři. Taky tu dneska byla Alena, která jak sama přiznala si hodlá Judith pohlídat. V tom ho vyrušil klapot podpatků na chodbě u zázemí a za chvilku se objevila Sid. Musel uznat, že jí to strašně slušelo, byla doslova oslnivá. Přitáhl si jí do náručí a políbil jí. "Lásko moc ti to sluší a jsem rád, že jsi tady." "Chyběl jsi mi a potkala jsem Alenu." Adam se zasmál a pohladil Sid po tváři. "Nojo vždyť jí znáš a předpokládám, že Lukáš je jí někde v patách." Sid si nakonec sedla k němu za stůl a sledovala ho jak šel připravovat nové terárium.

Judith Herrmannová se vytratila ze schůzky v kanceláři Alberta a vydala se uskutečnit svůj plán. Adam byl už dva roky sám a loni sice neuspěla, ale letos neodejde dokud ho nedostane do postele. Ta malá ušmudlaná chudinka už jí nestojí v cestě a tak má volné pole. Nehodlala si tentokrát připustit žádnou porážku a jednání jí vlastně vůbec nezajímalo. Prošla expozicí u plazů a zamířila k zázemí. Sid si přečetla zprávu od Alberta a řekla o ní Adamovi. Přesně podle předpokladů se Judith vydala na lov, protože předpokládá, že má volné pole. Tak to ji za chvilku bude čekat pořádný šok. Adam došel k Sid a posadil ji na vyvýšenou část stolu. "Musím uznat, že kdyby neměla přijít tak bych vlastně moc rád pokračoval." "To jsme dva, ale večer si to vynahradíme." Adam se usmál a políbil Sid. Tak moc mu v noci a hlavně ráno po probuzení chyběla. V tom zaslechli, že se blíží Judith a oba měli co dělat, aby se naznačali smát. Judith si rychle upravila halenku, aby jí měla rozepnutou tak, že byl vidět i kousek podprsenky a vešla do zázemí. "Adame, ráda tě vidím..." Další část věty ze sebe už nedostala, protože ji absolutně zaskočil obrázek, který se jí naskytl. Adam stál u stolu na kterém seděla nějaká žena a rozhodně se k sobě měli. Adam měl ruku na jejím stehně pod lemem elegantních šatů a oba jí asi nevnímali, protože se vášnivě líbali.

Sid si užívala tuhle chvilku s Adamem, ale tak jako on zaznamenala příchod Judith a tak byl čas na malou pomstu. Odtáhla se od Adama, ale objímat se nepřestali. Podívala se směrem k nezvané návštěvě a užívala si šokovaný výraz Judith. "No podívejme se koho to tady máme. Člověk by řekl, že máš být na poradě a ono se flákaš po zoo." Judith šokovaně sledovala výjev před sebou, protože to přeci nebylo možné. Tahle elegantní žena před ní nemohla být ta malá šmudla. Navíc se k sobě s Adamem sakra měli a očividně byli zase spolu a to jí rozpálilo do běla. "Co tady zase děláš, to si jako už nemohla zůstat někde pryč. Proč musíš všechno ničit." "Hele ty chudinko, já netrávím svůj volný čas balením chlapů v evropských zoo a to i těch, kteří nejsou na ženy." "Ty jedna malá mrcho co si o sobě sakra myslíš." Judith chtěla ještě něco říct, ale všimla si jak se Adam tváří. Taky pomohl té mrše si stoupnout. "Tak hele koukej od tud vypadnout nebo tě nechám vyvést. Ty tady totiž nemáš co dělat." "Adam má pravdu taková drážďanská mrcha tu nemá co dělat. Takže se seber a vypadni, nebo toho budeš sakra litovat." "Já vás oba nenávidím." Sid sledovala jak se vytočená Judith dala na ústup a ona se otočila k Adamovi, aby mu mohla dát pusu.

Jak bolí ztráta Kde žijí příběhy. Začni objevovat