23. Královna na scéně

144 8 0
                                    

Sid si dala kabelku na stůl a sedla si na místo, kde kdysi sedávala po tátově smrti. Pozorovala Raula jak úplně neví co dělat a ona se rozhodla mu zkusit dát šanci. "Podívej vadí mi, že jsi stál na její straně, hodně mi to vadí. Jsou věci které ti nehodlám říct a musíš se s tím smířit, neví je ani babička. Já ve svém životě Alici nechci, protože to jak se ke mě zachovala po tátově smrti jsem jí odpustila, ale to potom jí neodpustím nikdy." Raul přikývl a sedl si do křesla naproti Sid. Pořád si zvykal na ty tmavé krátké vlasy a taky na to, že se vlastně vůbec nesmála a ho tížilo nejvíc. "To je fér a uvědomuju si, že mě Sidonie varovala, ale já si prostě asi nechtěl přiznat, že jsi tenkrát odjela hlavně kvůli ní, nebo se mýlím?" "Nemýlíš se, protože to tak je. Adam a já jsme měli velké problémy a on mi strašně ublížil, ale poslední ránu mi zasadila ona. Nechci se k tomu vracet, teď je důležitá firma a hlavně uzdravení babičky." "Kolik toho víš o zakázkách tady, Sidonie mi řekla jak to teď bylo s těmi v zahraničí a pořád to nechápu, ale jsem ti vděčný." "Vím o firmě a všech zakázkách, které jsou v běhu i které je teď nutné prodloužit." Raul si všiml jak se uušklíbla a věděl, že narážela na smlouvy se zoo.

Sid během dopoledne vyřídila všechno potřebné a za pomoci Raulal se sešla se všemi mistry a vyššími pracovníky. Nikdo nechápal jak moc se mohla takhle změnit, ale to bylo něco co si nechá pro sebe možná navždy. Taky byli všichni v šoku, když jim i s pomocí právníka oznámila jak to teď je s pravomocemi ve firmě. Nakonec došla zpátky do kanceláře a rozhodla se zavolat Klárce. "Ahoj blázínku, jak se máš? Jak se cítíš." "Já se mám skvěle, dneska už mám všechny pacienty za sebou a chystám se domů. Richard zrovna přišel vydrž dám tě nahlas." "Ahoj Sid, doufám, že se šetříš a nenakládáš tohoto na sebe moc." "Richarde ty jsi vtipálek, mám na bedrech celou firmu, ale už je to jiné než kdysi. Měla jsem ošklivý střet s Alicí a úplně se o tom bavit nechci." "My ti kdykoliv pomůžeme stačí si říct. Což mi připomíná, proč mi Lukáš dneska říkal, že pokud za ním půjdu do práce nemám se starat o jeho milostný život a na všechno se tvářit jako, že pohoda?" "No řekněme, že Anežka od včera ví, že se známe a jaké závěry si z toho udělá ona a ostatní až nás spolu uvidí je jejich věc." "Já to pak Klárce vysvětlím, naprosto jsem pochopil kdo tohle musí zažít." Sid se s nimi rozloučila a opřela se v křesle. Richard měl pravdu, protože Adam ochutná vlastní chyby z doby kdy přijela Alena.

Raul stál ve výrobní hale a díval se na práci sklářů. Měli samozřejmě automatickou výrobu, ale pořád se velká část věcí dělala ručně. Sidonii čekali asi dva týdny v nemocnici a pak se uvidí co bude dál. Jisté bylo, že bude mimo dost týdnů a on nevěděl jak s tím naložit. Rozhodně pomůže Sid jak bude moct, ale zároveň si uvědomil, že Adam možná doufá v šanci s ní alespoň mluvit. Jenže on si to teď ani nedokázal představit. Ona teď byla povahou až moc podobná staré Sidonii, tvrdá, neústupná a zatvrzelá. Byla teď doslova sklářská královna na scéně a kdokoliv by se jí postavil toho zničí. Alice si možná pořád neuvědomila co se stalo a že Sid jí nehodlá dát žádnou šanci. Nakonec se vydal zpátky do kanceláře. Teď stuhnul na místě, protože slyšel Sid telefonovat a říkala někomu zlato a domlouvala si s ním večeři. Proboha pokud někoho má tak Adam se tak akorát znovu složí. Pamatoval si jak to odnesl atakem malárie, když vyšla najevo pravda o Mártym. No on se radši pokusí držet stranou a uvidí co dál. Nakonec napsal zprávu a šel se rozloučit se Sid.

Josef seděl u Raula ve srubu a poslouchal ho jak líčí události ve sklárnách. Bože Sid to s tou nenávistí k Alici brala opravdu vážně, tušil, že jí nebude chtít vidět, ale tohle bylo něco co nechápal. "Takže byla ochotná jí nechat z firmy vyvést? Raule já se bojím co se stane až se nedej bože objeví v zoo." "Josefe to se během pár dní stane, budou se prodlužovat smlouvy. Celou dobu jsem nechápal jak to Sidonie myslela s tím, že nemám stát na straně Alice. Ona jí musela udělat něco strašného a já se bojím úplně zeptat co. Taky by jsi měl ještě něco vědět o době po smrti Eduarda." Josef poslouchal jak mu Raul vypráví o tom co Alice dělala, jak na Sid nasazovala, když chtěla být s Adamem. Jak jí celou firmu hodila na hlavu a jak v poslední chvíli odmítla jet identifikovat tělo Eduarda a to všechno pak zapříčinilo kolasp Sidonie. "Raule tohle je špatné, moc špatné a čím dál víc si začínám myslet, že Adam jí v tu dobu taky zrovna nebyl úplně vzornou oporou." Josef si všiml jak se Raul zatvářil. "Josefe já ji slyšel telefonovat a ona asi někoho má. Mrzí mě to, doufal jsem, že by třeba mohla dát Adamovi šanci." "S tím ani jeden nic nenaděláme." Josef se zadíval co hrnku s čajem a pochopil, že to co si začal myslet při hovorech se Sid je bohužel pravda. Taky doufal, že možná jednou by se vrátila a mohla dát Adamovi šanci na nápravu, pokud by ho pořád milovala. Jenže teď byla asi všechna naděje ztracená a on se začal o Adama bát, protože až to zjistí tak ho to strašně zasáhne.

Jak bolí ztráta Kde žijí příběhy. Začni objevovat