9. Cesta do Kodaně

111 8 0
                                    

Sidonie stála na Ruzyňskem letišti a nemohla se ubránit slzám. Sid už měla odbavená zavazadla a chystala se projít kontrolou. Bolelo ji, že netuší co přesně se všechno stalo, ale chápala, že Sid si to hodlá nechat pro sebe. Jediné čím si byla jistá, že za to všechno může Márty Pivoňka, to kvůli němu se rozpadl Sidin vztah s Adamem. To kvůli němu Sid odmítala mluvit s Alicí a kladla jí na srdce, aby chránila firmu a dědictví pro Eda. Tak moc se chtěla ptát, ale doktor Vyšerma ji řekl ať to hlavně nedělá, jakou v tom celém hrál roli on taky nevěděla. Pořád taky nevěděla, kde přesně byla ten týden a ani proč letí do Dánska. Sid jí to neřekla, aby nebyla v pokušení to někomu říct. Na jednu stranu to trochu bolelo, ale zároveň chápala, že to Sid dluží. Nejen kvůli době po smrti jejího otce, ale i za poslední roky. "Sid jen mi prosím napiš až přistaneš, ať vím, že jsi v pořádku. Mám o tebe strach, budeš tam úplně sama."b"Babi nebudu, mám tam někoho kdo se o mě postará a to ti teď musí stačit. Děkuju za všechno a za to, že jsi jela se mnou. Mám tě ráda a v kontaktu zůstaneme, ale musí to být za mých podmínek." "Dobře holčičko, pořád se o tebe bojím, protože nevím co se ti všechno stalo, ale snad víš co děláš. Taky si pořád zvykám na ty vlasy, moc ti sluší, ale je to velký nezvyk."v"Novy život, nové vlasy tak to my ženy prostě máme."

Sidonie naposledy objala vnučku a už jen sledovala jak prošla kontrolou. Naposledy jí zamávala a na chvilku si sedla v letištní hale. Tolik vzpomínek jí tady vytanulo na mysl. Když letěla identifikovat Eduarda, když se vracela s jeho tělem. Tohle Alici vyčítala asi nejvíc, že se nakonec rozhodla to hodit na ní, místo toho, aby jela sama jak bylo domluveno. Taky si vzpomněla na den kdy sem byli vyprovodit Sid, když si myslela, že odlétá do státu. Ona jim všem dlouho lhala, aby mohla pracovat v zoo a to, že teď tohle všechno opustí jí děsilo. Tolik za ten sen, nebo za vztah s Adamem bojovala a teď se toho všeho vzdala. Řekla jí jen, že Adamovi nechala dopis a do zoo poslala výpověď s tím, že končí ze zdravotních důvodů a odchází tedy okamžitě. Nechtěla se ptát jestli dala vědět Alici, ale něco jí říkalo, že jí nepsala ani řádek. Nakonec se zvedla a vydala se k autu, aby mohla odjet zpátky domů. Nevěděla kdy Sid znovu uvidí a jestli ještě vůbec kdy přiletí domů, možná už se sem nikdy vrátit nebude chtít. Jednou až na to bude připravena jí snad Sid řekne celou pravdu o tomto týdnu a hlavně tom co mu předcházelo.

Sid si naložila kufry na letištní vozík a pomalu se vydala do haly. S Lukášem mluvila mockrát, dokonce si volali ještě než šla na palubu letadla v Praze, ale stejně se bála. Jen co vyšla do haly tak se k ní okamžitě přihnal a objal jí. "Tak tě tady vítám, neboj všechno bude fajn. Doma si dáš vanu a já něco dobrého uvařím." "Děkuju ti, za všechno, vlastně ani nevím jak ti mám poděkovat." "Opravdu nemusíš a teď je čas tě dát do pořádku a taky tě pořádně nakrmit, jsi hubená jako lunt." Sid se zasmála a nechal ho vést vozík k jeho autu. Měl vlastně pravdu měla za poslední týden dole skoro tři kila a to se Klárka snažila jí pořádně krmit. Jenže ona měla tak pocuchané nervy a žaludek, že toho moc sníst nedokázala. Cestou z letiště pozorovala město, kterým projížděli. Byla tu kdysi jen jako turistika a místa kudy teď jeli neznala. "Neboj pozítří mám volno a provedu tě tady. Ukážu ti oblíbenou pekárnu, obchod i farmářské trhy. Bude se ti tady líbit a když budeš chtít uděláme si v létě výlet do Švédska." Sid se na něj usmála a věděla, že tady to opravdu zvládne.

Lukáš Zelinka opatrně zavřel dveře do ložnice kde spala Sid. Sešel s tácem po večeři dolů do kuchyně a na chvilku si sedl na jednu z barových stoliček. Bylo mu jí tak líto, mluvil s ní a hodně i s Klárkou a přesto všechno ho to teď zasáhlo. V jejím věku toho prožila až moc, touhu dělat co chce musela skrývat, útoky rodiny, aby šla studovat. Potom únos a jakmile byla šťastná vzalo to rychlý konec. Měli problémy a měli jich hodně, ale jakmile se zdálo že všechno překonali tak přišla vize o těhotenství a příjezd to grázla. Nechápal jak se muž může vysmívat citům a pocitům svojí dívky. Tak moc jí ubližoval a ani si to neuvědomil, nebo o mu to spíš bylo úplně jedno. Když mu Sid vyprávěla o Judith tak se málem začal smát, protože každému bylo jasné jaká je. Balila v evropských zoo každého pěkného chlapa co byl poblíž a bylo jí jedno jestli byl zadaný nebo ne. On měl štěstí, protože tady se všeobecně o jeho orientaci vědělo a přesto než to zjistila tak to zkusila i na něj. No jak mu tehdy řekla kolegyně od slonů, to víš pěknej vysokej chlap a navíc blonďák s modrýma očima ji láká. Je pravda, že na svoji postavě pracoval, běhal a chodil do fitka. Byl teď už dlouho sám a zatím si nového partnera ani nehledal. Teď se soustředí na to, aby pomohl Sid a už teď věděl, že budou skvěle vycházet. Měla úžasnou povahu a doma toho všichni zneužívali a to on jí naopak bude chránit a pomáhat jí se znovu postavit na vlastní nohy.

Jak bolí ztráta Kde žijí příběhy. Začni objevovat