Jak bolí ztráta

16. Laskavě si srovnej priority

Anežka seděla v kantýně a snažila se soustředit na hovor, ale nešlo jí to, protože neměla moc chuť poslouchat Helenu. V poslední době jí stále častěji docházelo to co o ní říkala Anča, že kam vítr tam plášť. Podrazila každého, když se jí to hodilo a maskovala to hodně dobře. Jenže si toho začala všímat až, když Anča zmizela z práce a z jejich životů. Prostě jeden den nepřišla do práce a po týdnu přišla zpráva, že skončila úplně a prý dokonce zmizala za hranice. Adam to špatně nesl, ale tehdy ještě pořád všichni brali Mártyho jako fajn chlapa. Po půl roce se nakonec zjistilo jaký šmejd to teď je a ona sama pochopila jak moc Anče ublížili. Měla pravdu celou tu dlouhou dobu a oni jí nevěřili, až jí dohnali k odchodu. Tak moc jí vadilo jejich chování a netečnost, že to tady všechno vzdala. Adam to nejen nesl hodně špatně, ale byla přesvědčená, že se mu malárie vrátila kvůli její ztrátě. Josef se hodně zlepšil a už chodil i do zoo a tak jí pomáhal o něj pečovat. Ataky zase přicházely tak jako kdysi nepravidelně a v různé síle. Trpěl tím opravdu hodně, ale tvrdil, že si to zaslouží. Nikdy jim neřekl co přesně se mezi ním a Annou stalo, ale cítil obrovskou vinu. Josef jí nakonec před pár měsíci svěřil, že Anna nechala dopis a byla to dokonalá obžaloba jich všech.

Kusy dopisu jí citoval a ona věděla, že je to pravda. Tak moc si všichni zvykli, že jim Anna všechno hned a okamžitě odpustí, že jí to přestalo bavit. Ona sama jí taky moc velkou oporou nebyla a Eliška byla spíš zrádce než kamarádka a to si musela poctivě přiznat. Taky za to všechno zaplatila ztrátou Břéťi a s Robertem jí to vydrželo jen chvíli. Teď byla sama a možná konečně i ona zpytovala svědomí ohledně svého chování. Zahlédla Stáňu jak přišla a zdálo se, že mezi ní a Radkem už je to zase v pořádku. Podívala se směrem kde seděl Adam s Alenou a viděla, že mlčí a jen se na sebe občas podívají. Adam jako by se vrátil o víc než tři roky zpátky a možná to bylo ještě horší. Nechodil skoro ven a to ani s Alenou a věnoval se jen práci. V té se mu opravdu dařilo, ale za cenu toho, že tu byl skoro nonstop, málo spal a Josef už si dělal starosti. Teď přišel Lukáš a bavil se s Radkem, ten kluk byl taky trochu samotář, ale měl skvělý smysl pro humor. Navíc byl fakt vítana posilá a skvělý veterinář. Pracovně ho znala z emailů a pár konferencí a tak byla ráda, že sem nastoupil.

Lukáš sledoval dění v kantýně a všiml si Adama, kdyby nevěděl co všechno Sid udělal asi by ho litoval. Anežka mu říkala, že před dvěma lety přišel o přítelkyni a že to byla jeho vina a opravdu moc ho to trápí. No jen ať si chlapec trpí tak jako všichni ostatní. Adam měl jen plus, že se zastal před pár dny Alberta ve sporu s tím zmetek. "Lukáši prosím nezapomeň zítra, že máme tu vakcinaci." "Neboj se Anežko, už jsem připravil papíry a tak to bude hračka." "No dobře a co ty, nechceš jít s námi večer do baru?" "Ne díky jdu k sestře na večeři a to má vážně přednost." Anežka se usmála a přemýšlela jak to vlastně má v životě, protože několik kolegyň to na něj zkoušelo a bez výsledku. Byl to moc pohledný chlap a možná opravdu někoho má, ale on o tom nemluvil. Teď zahlédla jak Adam odchází a vypadal dneska vážně špatně, snad se neblíží další atak. Adam došel do infocentra a tam narazil na dědu, nakonec šli spolu k němu a sedli si u terárií. "Adame, vážně by jsi se měl dát dohromady. Včera jsi tu zase prý byl až do deseti hodin večer." "Nech to být, navíc proč bych měl. Sid tu není a tak nemám důvod. Prostě mě opustila a nedala mi ani šanci to napravit. Proč mi tu šanci nedala? Mohli jsme o tom mluvit."

Josef už toho měl vážně dost a tak vstal a udělal něco co nikdy neudělal. Vrazil Adamovi facku. "Laskavě si srovnej priority, ona tě neopustila jen tak , to ty jsi opustil jí a to už dávno. Myslíš, že nevím co se mezi vámi dělo? Sakra moc dobře to vím. To ty jsi jí od tud odehnal." "Nechápeš jaké to s ní tehdy bylo, ona to vzdala ne já. Mohla mi dát šanci si jí poslechnout a vyřešit to." "Proboha živého Adame, posloucháš se vůbec? Ta holka trpěla celé týdny tvojí netečností, všichni jste si zvykli, že tu je a zacházeli s ní jak s onucí. Šlapali jste po jejích citech a přáních a ty jsi ho sem pak nasadil i když jsi věděl jak ho nesnáší. Je mi jedno kdy se zjistila pravda, ale ty jsi vůbec nebral v potaz její city jen ty svoje a divíš se, že už to nechtěla dál snášet? Mám tě rád, ale tohle je tvoje chyba a pokud trpíš můžeš si za to sám." Adam jen šokovaně sledoval jak děda odešel. Za celé ty dlouhé měsíce s ním takhle nikdy nemluvil. Musel toho hodně vědět nejen z toho co mu řekl sám, ale asi i od Raula, nebo i Sidonie. V hloubi duše věděl, že má pravdu, ale pořád ho tak bolelo, že odešla a nedala mu šanci. Jenže ona mu jí dát chtěla to ráno co zmizela, s ním přeci chtěla mluvit a on jí odehnal. Josef vyšel od plazů a snažil se uklidnit, opravdu už ho Adam naštval. Taky si přečetl zprávu od Raula, že Sidonii je líp. O její nehodě z rána zatím nikdo v zoo nevěděl a zatím to tak bylo lepší, protože návrat Sid teď změní asi úplně všechno.