55. Krásné události

142 5 0
                                    

Sid seděla v kanceláři a snažila se soustředit na práci, ale zrovna moc se jí to nedařilo. Za posledních pár týdnů se toho stalo tolik. Ed úspěšně složil maturitu a uspěl u přijímaček na vysokou. Měla z něj ohromnou radost, navíc mu hodně prospíval vztah se Sandrou. Hlavní událost tohoto týdne se stala předevčírem a to narození miminka Klárky. Byla s ní celou dobu i u porodu a byl to úplně úžasný zážitek. Klárka byla moc statečná a naštěstí porod byl celkem rychlý a bezproblémový. Malá Terezka byla úžasné miminko a její máma jen zářila šťastní. Dneska je pustí domů a ona s Adamem se na ni pojedou podívat. Byli za ní i včera v nemocnici, vlastně se tam střídali s Lukášem a Richardem a jeho ženou. Všichni byli odhodlaní jí pomoci jak budou moc. Krásné události těchto týdnu zároveň upozadili všechno ostatní. Pracovně se jí dařilo a už i tady v zoo zvládla být dva dny v týdnu. Albert byl moc rád, ale jak sám řekl nenutil by jí a nechal čistě na ní jak to bude sama cítit. Pořád se některým místům vyhýbala, zvlášť pavilonu žiraf, jeho okolí ji doslova nedělalo dobře. Taky pořád nemluvila s Eliškou a zatím s tím strašně bojovala. Hlavní věc byla, že Helena skončila a nikomu nechyběla. Mrcha jedna celé měsíce donášela Mártymu a pomlouvala každého tady.

Rozhodla se dojít za Adamem a užít si chcviku jeho přítomnost. Zatím byl jejich vztah úžasný a ona za to byla vděčná. On pochopil co bylo tehdy špatně a ona mu už dokázala odpustit a prostě nechat minulost být. Zatím bývali převážně ve vile a jen občas Adam přepsal u sebe v bytě, když potřeboval být brzo v práci. Taky občas přespal v práci kvůli líhnutí a ona přemýšlela jak to udělat dál. Adam jí do ničeho nenutil a nechával rozhodnutí hlavně na ní. Budou si o tom muset promluvit, ale teď prostě bylo tolik události a hlavně si užívali jeden druhého. Potkala na cestě Alenu tak se s ní zastavila. "Vypadáš zamyšleně, je všechno v pořádku?" "Ahoj, jo je jen jsem přemýšlela ještě nad odpolednem. Snad jsem na nic nezapomněla a Klárka má doma všechno potřebné." "Klid, kdyby bylo cokoliv tak taky můžu pomoct. Mimochodem mluvila jsem s Anežkou a víš já nechci, aby jsi se naštvala, ale už i já si o Elišku trochu dělám starosti." "Já to chápu, chci o tom mluvit i s Richardem." Alena se za ní dívala a počkala než zajde k Adamovi do pavilonu. Ona sama by ji k ničemu nutit neměla a ani to nechce, ale ona s Eliškou ještě pořád nemluvila a vyhýbala se jí. Adam si byl jistý, že už je u ní posun a snad má pravdu. Nešlo o to, aby jí odpustila, ale třeba by mohla ji zdravit a nevyhýbat se jí. No čas ukáže co se stane.

Adam si užíval příjemný podvečer v Kláry. Už byla doma z porodnice a teď se tu stavil, aby vyzvedl Sid než pojedou do vily. Lukáš s Patrikem ji vyzvedli ráno a zůstali s ní celý den, protože Lukáš si chtěl neteř prostě užít. Teď pozoroval Sid jak se sklání nad kolébkou, kterou měla Klárka v obýváku. Uvědomil si taky, že už dávno si mohl užívat stejný pohled na Sid, jen by to bylo jejich vlastní miminko. Teď věděl, že se toho časem snad taky dočká, ale nebude to hned. Sid prostě potřebovala čas, aby si všechno sedlo. Nakonec se rozloučili a vydali se pryč. Sid v autě přemýšlela nad něčím co jí Klárka odpoledne řekla. Proč by si s Adamem nepořídili miminko taky, znají se dlouho a dobře. Teď překonali všechno to zlé co se stalo a krom bydlení už mezi nimi není nic co by museli řešit. Přemýšlela, že možná by si o tom mohli promluvit. Sama si uvědomila, že by miminko s Adamem moc chtěla, ale tak to vlastně bylo vždycky. Miluje ho a to je ta nejcennější věc, kterou teď má. Doma se pozdravili s babičkou a dali si společnou večeři. Ona totiž chtěla slyšet novinky a vidět fotky miminka. Sidonie sledovat ty dva jak se po večeři vytratili a začala doufat, že třeba možná nebude muset na první pravnouče čekat dlouho.

V ložnici si Adam přitáhl Sid do náručí. "Lásko vypadáš dost zamyšleně." "Mluvila jsem s Alenou o Elišce, já chápu co se mi všichni snažíte říct. Víš mluvila jsem s Richardem a on říkal, že mám zkusit jít postupně prostě nebrat to přes sílu. Zkusit jí začít zdravit a nevyhýbat se jí, jenže ona si možná bude zase myslet, že už jsem jí všechno odpustila. " Adam se na ni díval a konečně mu došlo čeho se opravdu bojí. Tak dlouho Sid všem a všechno odpouštěla, až to brali jako úplnou samozřejmost. Takže teď má strach, že Eliška to tak vezme. "Miláčku jsem si jistý, že Anežka jí to vysvětlila dost důrazně a od Lukáše vím, že i dost hlasitě. Začátkem týdne na ni křičela právě kvůli tomuhle v ordinaci. Takže bych to zkusil a uvidíš." "Tak dobře, ale teď na to myslet nechci. Spíš bych si dala říct sprchu a ráda bych v ní měla společnost." Adam se zasmál a vzal Sid do náručí a odnesl ji do koupelny. Později mu klidně spala v náručí a on věděl, že se zase o kus posunula. Zároveň si uvědomil, že se tady ve vile cítí čím dál tím líp.

Jak bolí ztráta Kde žijí příběhy. Začni objevovat