Jak bolí ztráta

50. Vloupání

Sid seděla v kanceláři ve sklárnách a zrovna domluvila s Edem. Měla z něj opravdu radost, protože najednou jako by dospěl a hlavně byla ráda, že je se Sandrou. Ta byla absolutně šťastná na svojí vysněné škole a jak mohla vidět a dokonce už i ochutnat tak to bylo to pravé. Prostě jí pečení opravdu bavilo a naplňovalo, taky byla Sandra ráda, že jsou Stáňa a Radek spolu. Měla v nich oporu a to jí sklidnilo a díky jejich podpoře měla jistotu ve svém životě. Taky přemýšlela o tom jak si užije s Adamem dnešní večer. Adam jí byl dát v kanceláři ještě pusu než jela sem a tak mu řekla, že mluvila se Stáňou. Viděla jak moc ho to potěšilo a to hlavně kvůli ní samé. Zatím neměla ještě pořád chuť mluvit s Eliškou a rozhodla se, že si o tom zkusí promluvit s Richardem příští týden. Helena byla dlouho nemocná a tak alespoň mohla k ní do pavilonu chodit bez omezení. Z myšlenek ji vyrušil telefon od Klárky. "Ahoj, jen chci zkontrolovat jestli moc nepracuješ." "Neboj už končím a jedu domů. Mimochodem jak jsi si užila včera večeři s Lukym a Patrikem?" "Bylo to fajn a jsem ráda, že je brácha konečně šťastný, což platí i o tobě." "Je to tak, prostě jsem jen musela zjistit co a jak. Ty se hlavně opatruj a pořádně odpočívej." "Budu a ty si užij hezky večer s Adamem."

K večeru si Adam užíval společný večer se Sid ve vile a zároveň si uvědomil, že je něco špatně. Ne s nimi, ale tenhle pocit znal a věděl, že se asi něco stane. "Adame neboj se, jsi tady se mnou a tak se mi nic nestane. Poznám, když si děláš starosti." "Promiň jen, víš mám pocit, že je něco špatně a nevím přesně jak to popsat." "Takhle jsi naposledy mluvil, když přišel ten útok na nosorožce." "Máš v tom pravdu. No koneckonců čekali jsme, že by se mohl Márty o něco pokusit, ale pořád si myslím, že vloupat se sem by byla šílenost." "Lásko ty ovšem počítáš s tím, že by pořád myslel jako voják. To on už dávno není, nepřemýšlí jako ty, nebo Alena a pokud si zjistit co a jak, tak ví, že se bude babička vracet a teď má poslední možnost." Adam si ji přitáhl k sobě a chvilku jí jen držel v objetí. Byl tady o hodinu dřív než ona a pokud Márty sleduje Sid tak viděl jen jí. Nakonec se vypravili nahoru do ložnice. Dopřáli si trochu té vzájemné blízkosti a nakonec si dali sprchu. Sid pozorovala Adama, který si vzal černé tepláky a tričko a na stolek u dveří si položil pálku na baseball co měl doma Ed. Na noční stolek si dal teleskopický obušek. Ona sama si vzala komplet na spaní, který se skládal z delších kraťasů a trička. Společně si pak lehli do postele a ona doufala, že snad se nic nestane. Pokud ano tak věděla jistě, že ji Adam ochrání.

Adam držel Sid v náručí, ale narozdíl od ní nespal. Měla pravdu v tom, že jeho by nenapadlo se sem zkusit vloupat, ale Márty už byl někde úplně jinde a čest mu nic neříkala. Teď ho zaujal zvuk ze spodního patra, měli do ložnice dveře pootevřené a tak bylo vše slyšet. Bylo slyšet bouchnutí dveří a pak pípnutí alarmu. Dům měl sice zabezpečeni, ale hodně staré a na výměnu teď nebyl čas. Prostě bylo snadné ho obejít a Márty si to pamatoval z doby, kdy se tahal s Alicí. Zaslechl pomalé kroky na schodech a opatrně vzbudil Sid. Ta se nelekla a jen přikývla, že rozumí. Sid sledovala jak Adam opatrně vylezl z postele a stoupnul si za dveře s obuškem v ruce. Ona si zase lehla a přes přivřená víčka sledovala co se bude dít. Nebála se, protože věděla jistě, že Adam jí ochrání. Slyšela jak se kroky zastavili na patře a bylo slyšet tiché otvírání dveří jejího starého pokoje. Potom se kroky blížili k ložnici a tedy k nim. Adam stál za dveřmi ložnice a podle kroků slyšel, že nezvaný host už je na prahu. Za pár vteřin už byl Márty v pokoji a držel v ruce vojenský nůž. Na nic dalšího už neměl čas, protože ho přetáhl obuškem po hlavně a on se mu svalil k nohám. Odkopl nůž stranou a zkontroloval Sid, která už seděla na posteli a rozsvítila světla.

Alena stála ve vile Novotných a sledovala jak policie odvádí Mártyho v poutech. Sid seděla na pohovce a mluvila s policií, která tu byla pár minut po zavolání. Ona přijela za dvacet minut po tom co jí Adam zavolal. Naštěstí Sid vypadala v pohodě a zážitek z dnešní noci si snad nevybere žádnou daň. Teď k ní přišel Adam. "Už ho odvezli a vezmou ho do vazby. Fakt jsem do poslední chvíle doufal, že ho tahle šílenost nenapadne." "No on už je ztracený případ a důležité bylo, že jsi tu byl a Sid byla a je v bezpečí. Nechceš zavolat Richardovi, víš jen pro jistotu." "Ptal jsem se Sid, ale říká, že je v pořádku. Musím jí v tom věřit, už nikdy jí nesmím obcházet a nebrat v potaz to co říká." Alena se na něj usmála a sledovala jak si šel k Sid sednout. Naštěstí zlo bylo poraženo a tohle vloupání Mártyho definitivně odstaví z jejich životů. Nakonec policie skončila a ona se rozloučila se Sid i s Adamem a nechala se odvést zpátky do města. Sid byla ráda, že už jsou všichni pryč a oni mají dům už zase jen pro sebe. "Miluju tě a jsem ráda, že je po všem. Teď už bude zase všechno jen lepší." "Taky tě miluju a jsem tak moc šťastný. Hlavně Sid, kdyby jsi potřebovala s tím zážitkem pomoc tak mluv se mnou nebo s Richardem." "Jsem v pořádku i díky tomu, že vím, že jsi tu pro mě." Sid se vytáhla na špičky a políbila ho, pak se nechala v náručí odnést do postele.