Jak bolí ztráta

36. Bouře v zoo

Lukáš se snažil zařídit všechno potřebné na večer v zoo. Předpověď počasí byla hodně zlověstná, protože se sem blížila silná bouře, která už po cestě do Čech napáchala obrovské škody. Zoo se musela připravit na možnou katastrofu a v noci tu někteří chovatelé zůstanou, aby když tak mohli rychle zasáhnout. On sám tu taky bude už jen, kdyby bylo potřeba se postarat o zvířata. Všechna budou během odpoledne postupně zavřená v zázemí a tím by se mělo zamezit zraněním. Pár jedinců radši dostane sedativa, aby se nezranili při panice. Přišla k nim do ordinace teď taky akorát Anežka. "Tak už je to domluvené a já zůstanu v zázemí u kopytníků a ty budeš tady nebo kde?" "Budu tady, přeci jen pro jistotu a možná na chvíli u Patrika." Anežka se usmála, přála mu to, ale kéž by i Adam a Sid měli nějakou šanci, ale už to byl víc než týden od Adamova ataku a zatím to nevypadalo na posun. Sama už pravdu taky znala a byla naštvaná na vlastní dceru ještě víc než předtím. "Bob bude u Romana a Adam zůstane na pavilon sám, sice by tam měl taky někoho mít už jen, protože pokud se něco stane on bude první kdo poběží pomoct jinam." "Podivej třeba tam s ním bude Alena ta se sem taky chystá i když nemá směnu." Lukáš se na Anežkou usmál a věděl moc dobře co si musí zařídit. Jednou ho za to možná Sid praští, ale co, účel světí prostředky.

Adam se snažil zabezpečit u něj v pavilonu co se dá. Velké riziko byl Madagaskar, kde hrozilo, že něco rozbije skla. No snad se nejhorší část bouře uklidní po cestě a je to nezasáhne plnou silou. Pár takových situací už tu měli a nikdy to nebylo až tak zlé. Hlavní problém jsou stromy tady i na safari, taky je dost věcí, které se zajistit nedají a můžou dělat problémy. Bob bude v jiném pavilonu a on na to tady zůstane sám, možná zkusí říct Aleně. Vzpomněl si, když tu kdysi byli takhle se Sid. Pořád jí neviděl a ona se zoo očividně vyhýbala. Musel být trpělivý, ale tak moc to bolelo tak moc se jí chtěl alespoň omluvit. Přišel taky děda, který tu zůstane dokud to půjde a pak půjde domů. "Adame skoro všechno je připravené, Albert říkal, že na safari už jste hotovi." "Ano tam je všechno připravené a teď se postupně chystají pavilony. Vítr už je docela silný a pokud opravdu ještě hodně zesílí tak to bude problém." "Dobře, ty hlavně v noci neriskuj buď tak hodný ano?" "No dobře beru na vědomí." Adam si uvědomil, že by tu tak rád byl se Sid, ale to se nestane.

Alena proběhla do zoo, aby pomohla a teď byla hodit věci Adamovi. Přinesla mu čisté oblečení a hlavně i dost kusů na převlečení, kdyby v noci běhal venku a promokl. Předpověď zatím dávala slušnou šanci, že se bouře oslabí, ale i tak to bude bouře v zoo, kterou tu ještě nezažili. Zahlédla na cestě Lukáše a došla k němu. "Potřebujete pomoct někde konkrétně, nebo kde mám být. Asi bych měla pomoct Adamovi sám by v pavilonu být neměl." "To je od tebe moc hezké, ale myslím si, že u safari by jsi byla potřebnější." Alena už mu chtěla oponovat, ale zazvonil mu telefon. "Ahoj zlatíčko, jo sháněl, něco od tebe potřebuju. V zoo to vypadá dost špatně a předpověď není dobrá." "No právě a potřebuju, čisté oblečení, vím moc dobře, že sem teď nechceš chodit." "Pokud je to problém poprosím Kláru." "To bude super budu u sebe v pavilonu, je i dost málo lidí, tak nechci nikam odcházet." Alena ho poslouchala a došlo jí, že mluví se Sid. Ona už taky znala celou pravdu a styděla se ještě víc než před tím. Tak strašně moc Sid všichni ublížili. Teď nemohla uvěřit tomu, čemu byla právě asi svědkem a když zavěsil jen si to potvrdila "To jsi právě teď neudělal že ne?" "Rozhodně udělal a jestli mě naprášíš tak ti něco provedu." Alena se začala smát tak jako Lukáš. On zcela záměrně a plánovaně dostane dneska Sid do zoo a jí to nedá tu nezůstat, aby pomohla.

Sid nebyla nadšená z cesty do zoo, ale nechtěla aby Klárka někam jezdila. Počasí už se hodně zhoršilo a začínalo pršet. Zatím jen přeháňky, ale vítr byl stále silnější. Zkontrolovala Raula, že už není u rybníku, ale ve vile. Její starý pokoj se stal pokojem pro hosty a on tam dnes zůstane. Vzala Lukášovi potřebné věci a dala je do malé sportovní tašky. Když brala Lukymu oblečení všimla si, že pár věcí chybí a jí došlo, že to nahrál. On tam věci měl, ale snažil se jí do zoo dostat, protože mu asi přišel už týden dlouhá doba. Ona sama si taky začala uvědomovat, že s Adamem mluvit chce a tohle je možná ta správná příležitost. Budou v pavilonu sami a budou mít čas si promluvit. Bylo jí jasné, že Boba pošle pryč, prostě tam kde budou taky lidi potřeba on by tam byl sám. Některé věci se totiž nikdy nemění. Prošla branou zoo a zamířila do veterinárního pavilonu. "Jako dobrá víla jsi vážně hrozný." Lukáš se stihl otočit akorát, když na něj letěla taška s věcmi. "No jasně a ty máš ten batoh s věcmi jen protože ho ráda nosíš?" "Nechci o tom mluvit, ale máš prostě pravdu, odkládáním se nic nevyřeší." "Zařídím vám tam klid a soukromí." Sid se usmála a vydala se k pavilonu plazů. Když vešla vzpomněla si jak jí sem Adam dovedl tehdy v noci po útoku na nosorožce. Došla k zázemí a viděla Adama jak má na zemi položenou velkou nafukovací karimatku a teď tam akorát dával deky. "Ahoj Adame, prý potřebuješ pomoct." Adam se otočil a šokovaně se díval na Sid ve sportovním oblečení a batohem přes rameno.