Bonusovky

44| Marco & Carter III.

trochu kontext na začátek, abyste se chytli: nedávno jsem si přečetla náhodnou kapitolu burning down a tam jste psali, že by váz zajímal carterův pohled na tu noc, kdy u něj marco přespával, ale spolu ještě nebyli a mě to chytlo :Dd tak tady. je z toho nakonec takový celkový náhled do carterovy hlavy s tím, jak šel čas 🥹

/\

Carter o sobě věděl, že navazovat romantické vztahy pro něj bylo zkrátka těžké. Za prvé, nechtěl si nikdy přiznat, že pro toho druhého člověka něco cítí. Za druhé, když už si to přece jen uvědomil, dusil to v sobě a z nějakého důvodu si toho člověka nechal proplout mezi prsty. 

Věděl, že se to stane i s Marcem. Věděl, že z toho nic nebude, a tak zazmatkoval a opustil postel.

Ale o několik desítek minut zpátky. Marco u něj přespával, jelikož měl problémy s rodinou, každý vzorně na své půlce postele, dokud ho neprobudil výraznější pohyb.

Teda, probudit bylo silné slovo. Marco vedle něj se začal přetáčet jako za tu noc už po několikáté, a Cartera to probudilo, stále byl ale napůl v říši snů. Nejspíš by do ní znovu i upadl, kdyby neucítil, jak se Marco přetočil k němu a jeho ruka skončila na Carterovi.

Otevřel překvapením oči, najednou vzhůru jako nikdy. Otočil hlavu směrem k Marcovi, který očividně stále tvrdě spal, takže usoudil, že ho ani neprobudí, když mu ruku oddělá. Tohle bylo zkrátka divné, vždyť byl jeho podřízený. 

Vzal jemně Marcovu paži kolem zápěstí. A sotva se ho dotkl, Marco se znovu dal do pohybu a pro jistotu objal Carterovu levou paži oběma rukama, jeho čelo opřené o jeho rameno. 

Přerývaně se nadechl a jeho hlava na sekundu přemýšlela, jak se z tohoto dostat, když v tom se hned uvolnil a vydechl. Pravou rukou prohrábl Marcovi vlasy a pak zůstal jen tak ležet, jeho pohled upřený na stropě. 

Snažil se to, co v tu chvíli cítil, udupat v sobě. Marco by si s ním stejně nikdy nic nezačal - však byl jeho pitomým nadřízeným, který ho neustále jen okřikoval v práci a rozdával úkoly. Nejspíš ho ani neměl kvůli tomu rád.

Na druhou stranu, tipoval Marca na člověka, co musí ve spánku něco nebo někoho objímat, takže ve finále ani tak překvapený nebyl.

A pak se rozhodl to zkrátka ignorovat. Nechat Marca takhle spát. 

Ležel tam s ním tak dalších dvacet minut. Občas jeho hlava zabloudila do míst, kdy přemýšlel, jaké by to bylo zase někoho mít, sdílet s někým večery, radosti i strasti. Mít se ke komu přitulit, jako teď, cítit to bezpečí, které s upřímnou láskou přicházelo.

To, co cítil v jeho posledním vztahu. Dokud ho Colin nepodvedl. 

Povzdechl si, najednou znechucen onou vzpomínkou. A najednou mu zkrátka přišlo, že jestli bude ležet ještě chvíli, zblázní se. 

Marco byl tvrdý spáč. To se mu potvrdilo, když se snažil vymanit z jeho objetí a on se jen v reakci na to přetočil a spal dál. Když Carter vstal a zpátky na něj shlédl, uviděl, že se roztahoval přes dvě třetiny postele. 

Popadl svůj telefon a šel do obýváku. Uvařil si čaj a posadil se na sedačku, celý zamyšlený. O několik minut později se protáhl a dal si pár rychlých cviků. Normálně by si šel zaběhat, ale nechtěl opouštět byt pro případ, že se Marco vzbudí.

Ten ale spal. Jeho telefon vibroval na jídelním stole a když tomu bylo tak potřetí, rozhodl se, že půjde Marca vzbudit. 

Došel tedy zpátky do ložnice. Marco zrovna ležel rozvalený na zádech a potichu oddechoval. Carter k němu došel, ale než ho začal budit, ještě se zastavil.