Bonusovky

51| Marco & Carter V.

"Že mě to ani nepřekvapuje."

Marco stáhl rty do úzké linky, když viděl a slyšel Carterovu reakci. Bylo to to první, co řekl po tom, když jim řekli, že čekají dvojčata.

Nepočítali s tím, samozřejmě. 

"Jak to myslíš?" zeptal se Marco nevinně.

"Jasně, že zrovna tvé spermie stihnout oplodnit dvě vajíčka."

Lehce vyprskl smíchy. "No," prohlásil, "šel jsem do toho s vervou."

Carter pobaveně protočil oči, ale zastavil se. Vyšli právě z kliniky, kde jim to bylo oznámeno, stejně jako dostali informace, že vše probíhá bez problémů. Chvíli si popovídali ještě s Dianou, která jim opět nabídla odnosit jejich druhé dítě (teď už tedy děti) a samozřejmě ji ujistili v tom, že bude mít jejich veškerou podporu. 

Teď ho ale Carter chytil za ruku. Veškeré překvapení je pomalu začalo opouštět, teď přicházely obavy. "Zvládneme to, že?" ujistil se.

"Samozřejmě," odvětil Marco. "Přikoupíme postýlku, z herny uděláme zkrátka další dětský pokoj, až na to dojde. Prostor máme, peníze taky." Povzbudivě se usmál. "A troufám si říct, že lásku taky."

"Budeme mít tři děti," konstatoval Carter.

"Šílený, co?" A pak si rýpl. "To jsi nečekal, když jsme se tenkrát potkali na tom jednom výjezdu, já ještě se starou jednotkou, co?"

"Upřímně? Tenkrát na tom výjezdu jsem byl přesvědčenej, že se zabiješ."

Marco se rozesmál a hravě do něj šťouchl. Carter už se za ty roky perfektně naučil pálit jeho rýpavé poznámky na něj zpátky. Přece jen už spolu byli více jak jednu dekádu. Bylo to šílené. 

A Marcovi to stejně přišlo jako včera, co se potkali. Nejspíše tomu napomáhal i fakt, že usilovně pracovali na tom, aby i s Archerem doma nezapomínali na sebe, na jejich vztah. Stále byli stejně zamilovaní jako na začátku.

"Archer," poznamenal, když už na něj pomyslel. "Škola. Za chvíli končí."

"Oh," vypadlo z Cartera. Podíval se na hodinky, pak se hned vydal k autu, jeho ruka stále v Marcově. S Dianou se bavili déle, než s tím počítali. 

Když dojeli do Archerovy školy a on je uviděl, jeho radost na obličeji, když uviděl oba táty, byla k nezaplacení. Rozběhl se k nim jako by na zádech neměl ten obrovský batoh, který vypadal, že ho stáhne k zemi, a hned objal jejich nohy. Radostně k ním vzhlédl. "Jak se má můj bráška?" zeptal se a začal skákat na místě.

Samozřejmě, byli k němu transparentní o tom, že bude mít sourozence, to Archer sám se rozhodl, že to zkrátka bude bráška, aby si mohli hrát s autíčky. Marco mu raději neříkal, že až bude jeho sourozenec ve věku, aby si hrál s jeho autíčky, Archera už nejspíš nebudou zajímat.

Podíval se na Cartera, ten nepatrně přikývl. Rozuměli si beze slov, a tak si Marco k Archerovi dřepl. "Máme pro tebe překvapení."

"Jaké?" zeptal se zvědavě.

Marco se pousmál. "Budeš mít sourozence hned dva."

Šlo vidět, že to Archer nejprve úplně nechápe. Už tak bojovali s vysvětlováním, jak vůbec jeho další sourozenec přijde na svět. Nechtěli na něj tahat pohádky o čápech, ne, když s Dianou trávili hodně času, často ji navštěvovali. A tak se Marco pustil do zjednodušeného vysvětlování toho, že jedné mamince se mohou narodit i dvě děti najednou.

V autě tak seděl s Archerem vzadu, zatímco Carter řídil, a odpovídal na všechny jeho otázky. Pak zničehonic Archer obrátil list a začal jim vyprávět o jeho dni ve škole, kde se učili nová písmenka.