Who are you?{ff Avengers} *KOREKCE*

-2- Mission numero dos

Seděla jsem v budově SHIELDU. Patřila mu taková krásná vysoká budova, ve které se lze víceméně hrozně lehce ztratit. K mému štěstí už jsem se něco v této budově nachodila, nehledě na to, že jsem na začátku měla problém dojít z bodu A do bodu B, aniž bych se ztratila, přičemž bod A se nacházel pár metrů od bodu B. No, to zase někdy jindy, třeba.

Inu dobře. Očividně jsem si naivně myslela, že ostatní už tu budou také. Jediný, kdo tu zatím byl jsem já, Bucky a Clint. Ostatní z Avengers? Doteď netuším, kde se v tu chvíli nacházeli, ale upřímně i přes naše vzájemné báječné kamarádské vztahy jsme se mnohdy raději neptali, kam kdo má namířeno. A teď si nemyslete, všichni jsme prakticky bydleli v Avengers Toweru, měli skvělé vztahy a byli skoro jako rodina.

Ale mně docházela trpělivost, hnala jsem se, abych tu byla skoro jako první a po hodině čekání stále nic. V tom se ozval zvláštní zvuk žaludku, od rána jsem pozřela jenom cereálie.

„Kluci?" Dva páry očí zvedly pohled ke mě. Akorát jsem vstala od stolu v zasedací místnosti s nápadem, že si skočím dolů do kantýny pro zaměstnance na jídlo.

,,Jdu si pro jídlo, chce někdo z vás odtamtud něco?"

,,Ani ne, ale díky El," usmál se na mě Clint zatímco dál s Buckym rozebírali něco šíleně důležitého.

(...)

„Don't know you super well
But I think that you might be the same as me
Behave abnormally"

Broukala jsem si polohlasně písničku, co jsem dneska slyšela v rádiu. Cesta do kantýny byla krátká, o to víc jsem byla raději, když jsem paní za pultem žádala o skvělý čokoládový dortík a latté. Znala mě a kdo by taky tady ne? Můj oblíbený příbuzný je tu za hvězdu, můžu já za to?

V klidu jsem ujídala dortu, popíjela odpolední kafe, přemýšlela  nad celým dnešním dnem. Vyzvánění mého mobilu pročíslo hrobové ticho kantýny a já jej rychle zvedla.

„Fury."

,,Agentko Thompson?"

,,Ano?"

,,Všichni už na vás čekají. Kde jste?" Zlobí se.

,,Už jdu, dej mi pár minut!" Zvedám se, spěšně odnáším talíř a kafe v plastovém kelímku si beru s sebou. Dobíhám do zasedačky úplně zadýchaná, ne snad, že by mi chyběla fyzička, ale furt to nějaká aktivita navíc je.

,,Už jsem tady," opřu se o futra a zhluboka dýchám, přičemž se směji. Přejedu pohledem po ostatních, Fury zuří, Wanda si o něčem povídá s Clintem. Bucky si stihl mezitím přesednout ke Stevovi, čímž mi uvolnil místo mezi ním a Clintem. Tony seděl na svém obvyklém místě, ostatně tak jako vždy. Odlepím se od futer dveří, významně pohlédnu na Furyho, že jsem se uráčila dorazit a dosednu na své místo. Kelímek s hřejivým nápojem stále sálá teplo a já kolem něj ovinu prsty.

,,To je dost, že jste taky tady," protočím oči. Kázání? Ah nah

,,Už jsem tady, tak co je tak důležitého?" Zeptám se s úšklebkem.

,,Mise," všichni se na sebe podíváme stylem Vážně?

,,Detaily vám hned povím, zatím asi jenom zmíním, že školství v New Yorku není zrovna nejzodpovědnější."

Och bože..

*Korekce 29.3.2020*