Who are you?{ff Avengers} *KOREKCE*

-8- I'll stay here

Bucky

Věděl jsem co následuje. Řekne mi, že dorazí, jen aby dohlédla na to, že bude v pořádku. 

,,Ne,srandu si nedělám. Proč bych si měl z něčeho takového dělat legraci. Je to moje nejlepší kamarádka, záleží mi na ní," zesmutněl jsem.

,, Přiletím, očekávej mě ráno. Budete v Avengers Tower?" zeptala se a já si v duchu gratuloval, že jsem uhodl, co ta holka udělá.

„Ano," odvětil jsem.

„Ráno se vidíme," ukončila hovor.

S jejím rozhodnutím nic nezmůžu, přiletí tak i tak. Čas se jít prospat, byl to dlouhý den.

Do Avengers Tower jsme se dostali velmi brzo ráno přibližně asi kolem páté hodiny. Převoz El na přístrojích byl poněkud složitý, z helikarieru jsme ji museli dostat do quinjetu a co vám budu povídat s těmi pípajícími věcmi byla cesta přímo hrůzostrašná. S každým pohybem přístroje hlučely a ukazovaly jiná poněkud děsivá čísla. A z quinjetu do Avengers Tower už to bylo jednodušší. Cesta byla rovnější a hlavně bez schodů a navíc s prostorným výtahem. Převoz probíhal pod dohledem Helen a tak jsme byli relativně v klidu, věděli jsme, že kdyby nastal problém, dokázala by ho vyřešit.

Navíc to byla jediná možnost, chytit El za její ruku a slíbit ji, že bude v pořádku. Jenomže tato možnost brzy skončila a my všichni opět trčeli na opačné straně než byla ona.

Dveře se rázným trhnutím otevřely a Nat vtrhla do místnosti jako hurikán. Hned se přiřítila ke sklu, pozorovala skrze něj dění ve vedlejší místnosti. Doktorka zapisovala veškeré změny v jejím stavu. El měla stále hruď obvázanou a s maskou na ústech a na nose klidně dýchala, jenom oči stále neotevřela.

Clint ji položil dlaň na rameno, teprve až potom se na nás podívala. V očích se jí odrážel smutek. 

,,Zůstanu tady, dokud se neprobudí," mlčky odešla s rukama založenýma na hrudi.

Kéž bych ji mohl pomoct. Oběma.

(...)

,,Potřebuji, abyste zašli s Bartonem zašli na tu střední odkud byli ti studenti, co jste zachránili. Většina teď bude maturovat, zkuste jim nabídnout práci v Shieldu. Někteří by mohli nastoupit jako nováčci. Minimálně ti dva kluci, co zachránili Lucy, očividně jsou velmi neohrožení a noví lidé by se nám mohli hodit."

,, Tohle by vám šlo," poznamenala přicházející Natasha. „Ale abyste se zajímal, že se Lucy ještě neprobrala, to ne."

,,Agentko Romanovová, vy víte, že její stav nedokážu ovlivnit," odpověděl s ledovým klidem  Fury. Fuha, ten chlap nahání hrůzu i když nic neříká.

,,Ale mělo by vás to zajímat. Je to vaše neteř," rozčilovala se dál Nat.

,,Tohle poslouchat nemusíme. Pojď Bucky," pobídl mě Clint. 

O několik minut později jsem seděli v autě a byli na cestě ke škole. 

,,Děkuji, že jste dorazili. Třídy se těší na opětovné shledání s vámi ve velkém sále. Nemůžete minout." Ředitelka nás mile přivítala a rovnou i navedla do místnosti.

,,Zdravíčko, jak se vám všem vede," začal jsem.

,, Přišli jsme vás omrknout, jak se po tom včerejším zmatku máte a tak," dodal vzápětí Clint.

,,Kde je Lucy?" zeptala se jedna z holek.

,,Na tu ser, Simone. Líbí se mi, že tu není. Alespoň nám nebere pozornost těchto hezounů." odsekla jedna z blondýnek sedících vzadu. Zvolila zajímavý slovník, nicméně to pro mě znamenalo, že musím oponovat a bránit čest mojí nejlepší kamarádka. 

,,Zachránila tě holka o pár let starší než jsi ty a zatímco ty jsi se loudala ve škole, ona zachraňovala lidi po celém světě. Prokaž trochu respektu, "zpražil jsem ji  pohledem, který kdyby mohl,tak by zabíjel. 

,,Tak nám řekněte, kde je? Proč nepřijela,aby se s námi bavila?" Posměch začal znova.

,,Chtěla vás chránit. A chránila. Vydala se ven ze záchranného  modulu,aby zničila pár posledních z lidí, kteří vás měli v plánu zabít. Je v umělém spánku. Vnitřní krvácení, díra ve stehně a v hrudníku. Ty bys v takovém stavu přišel, co?"  Ano trošku jsem její stav přehnal, ale co oni vědí, co jí je. A proč je mluvení tak emočně namáhavé? A proč když řeknu slovo kamarádka, tak se mi srdce sevře. 

Všichni do jednoho ztichli. Hned jsme navázali na téma možnosti práce u SHIELDU se zmínkou o náboru nových zaměstnanců hned po maturitě. Uvidíme, jestli se někdo vůbec ozve.