„Kde je Efinny, Clinte." Vešla jsem opět bez klepání, bez ohlášení do jeho pokoje, ne že bych nebyla nevychovaná, ale měla jsem starost. Přeci jenom je to moje mladší sestřička, kterou mám hlídat a znovu si ji vzít nenechám.
„U Wandy," odvětil aniž by na mne otočil pohled od sledování filmu v televizi. Jasně máme zatím volno. Tedy, hah, jak kdo má volno.
„Díky, máš to u mně."
„Tam už mám věcí." Odcházela jsem z jeho pokoje, když řekl tuto větu. Zastavila jsem se v půli kroku a usmála se pro sebe. Bože ten člověk mě dostává. Jak to jen dokáže.
„Vlastně ano, minule si mi tam nechal tvoji mikinu." Otočila jsem se, abych viděla co dělá. On koukal na mě.
„Vadí ti tam?Jestli ano tak můžu.." Nestihl dokončit myšlenku, jelikož jsem ho přerušila „V pořádku, nevadí mi."
Měla jsem se opět k odchodu, když v tom mne zachytila jeho ruka.Přitáhl si mě k sobě tak blízko, že jsem cítila na tvářích jeho horký dech. „Dej si pozor na to, co říkáš El. Tohle by kluci mohli brát jako výhru, že máš jejich oblečení u sebe. Pro kluky je to takové malé vítězství a znak, že ta holka je už jejich." Doprčic. Kdybych se přiblížila více...Ne,Lucy.. Žádná láska, žádné city. Nemůžu, ne.
Rychle jsem zmizela. Nemohla jsem tam zůstat déle. Nesměla jsem. Mohlo by mě to později moc bolet. Wandu s Efinny jsem našla v obývacím pokoji. Wanda seděla na sedačce a to malé zlatíčko nás všech ji leželo na stehně a koukaly společně na pohádku, byl to naprosto kouzelný pohled. Wanda ji hladila po vláskách, v televizi běžela Kráska a zvíře, zrovna ta část, kdy spolu tancovali. Nic roztomilejšího a u srdíčka hřejícího jsem nikdy neviděla. Odlepila jsem se od futer a došla k nim s úmyslem se k nim přidat, ale jen na chvíli. Vázala mne povinnost odvézt Efinny domů a mě s Wandou pak na nákupy. Nový ples potřebuje nové šaty a tu ulítlou škrabošku.
„Spí,"šeptla mým směrem Wan, když jsem dosedla na pohovku. Kývla jsem a začala sestřičku hladit po vlasech.
„Moc toho nenaspala, pořád se budila," vysvětlila jsem. Efinny nemohla večer vůbec usnout. Stálo mě to kakao, čaj, ukolébavku, pusu na čelo a pohádku. I tak to moc nepomohlo. Měla zlé sny. Budila se skoro každou hodinu ubrečená. Jediné co pomohlo, bylo obejmutí a opětovné uspání.
„Povolíš mi?" Upnula jsem pohled na Wandu, červená barva se míhala u jejích prstů. Věděla jsem, že se chce podívat, co ji tak trápí.
„Udělej to," pobídla jsem ji. Zjistíme, co Ef trápí a zařídíme, aby už ne. Wanda se začala činit. Efinninu hlavu obklopila červená divná hmota. Ta najednou zmizela. Zadívala jsem se na kamarádku. Zírala na mě, měla v očích slzy a neměla daleko do pláče.
„Měla několik snů, El. Různé, ale všechny měly stejnou podstatu." začala.
„Jakou?"
„Tebe," odvětila. Cože?
„ Viděla tebe. Topila ses v zakalené vodě v jakési velké nádrži, kterou někdo přiklopil víkem. Bylo to jakoby z tebe někdo udělal živý exemplář, jako když se nakládají věci v biologii do formaldehydu.Byla jsi vyděšená a cítila jsi neskutečnou bolest."
„Měla víc snů nebo jenom jeden?"
„Měla i další. Pro nás dvě dost osobní." Ne,prosím ne.
„Prosím neříkej to. Neříkej, že to bylo o něm." Nemusela to říkat. Podle slz v očích to bylo jasné.
„ Znala ho. Měla ho ráda a měla ráda myšlenku o vás dvou spolu. Cítila, že jste pro sebe byli stvořeni. Ve snu viděla jeho s tebou, smáli jste se, blbli prostě jako vždy." Slzy samovolně stékaly po tváři a i přes to jsem se musela alespoň trochu usmát.
„ Pak viděla tebe. Usmívala ses, čekala si na telefon, že je všechno v pořádku a letí sem. Zvedla si telefon a tvůj úsměv pohasl. Zatočil se s tebou svět a tys omdlela z hrozného návalu smutku. Našli jsme tě my, snažili jsme se tě probudit a nakonec tě musel Bucky přenést. Po probuzení jsi všechny až na mě s Nat vyhnala pryč. Bylo to s tebou bledé, odmítala jsi cokoliv dělat, jíst, pít, žít, neměla jsi vůli ani chuť do ničeho. Efinny má ve snech věci, o kterých nemůže nikdo vědět kromě nás. Jak to?" Budu muset s pravdou ven nejspíše.
„Já a Efinny máme zvláštní dar."
„Něco jako já?" Zajímala se dál. Pohádka v televizi už neběžela, přesto jsme televizi nechaly zapnutou akorát se ztlumeným zvukem.
„Ne tak docela. Efinny vidí věci, co se staly i když v nich nefigurovala. Většinou se to týká lidí, co zná nebo znala."
„A co ty?"
„Eh...no to je kapánek složitější.." Prohrábla jsem si rukou vlasy a nejistě se zasmála. Srandy kopec začíná.
Korekce *11.6.2020*
ČTEŠ
Who are you?{ff Avengers} *KOREKCE*
FanfictionPříběh se v současné době opravuje, postupně přidávám opravené kapitoly, aby nedošlo k pomatení děje. Druhý díl už mám také napsaný, zveřejním až po opravení tohoto dílu. :) ,, Je to moc mi líto, ale bude vám beze mne lépe, Bucky." ,,Jak to můžeš ř...
