Bojoval jak ve slow motion. Každičký útok jsem očekávala a věděla jak reagovat. Vědět tohle Bucky, asi by se neptal jestli si nedáme jeden malý soubojíček. Když skončil popáté na zemi, chytla mě jistá touha pověřit větřík, aby si s ním trochu ve vzduchu pohrál, ale odolala jsem. Vyzradit tuto schopnost se mi nechtělo, vědělo to jen pár lidí a všichni se to nemuseli dozvědět.
„Tak už uznej porážku." Nabídla jsem pomlácenému Buckymu ruku, aby mohl vstát. Sice měl kecy, ale ruku přijal a s mou pomocí se zvedl. Rekruti na mě koukali, jak na svatý obrázek. Odfoukla jsem si pramen vlasů z obličeje, který zabloudil pryč z mého culíku.
„Skvělá práce El," pochválil mne Steve, když jsem došla až za ním. Bucky si vzal hned dalšího nováčka,aby otestoval jeho schopnosti.
„Dík!" To mě velmi těší, nebudu lhát.
„Kdybych tam byl já, nevyhrála bys."
„Tebe porazím i se zavázanýma očima," řekla jsem naprosto nezaujatě k jeho osobě dále sledující rvoucího se Buckyho. Co to plácám? Oproti našemu souboji teď odpočíval.
„Když myslíš,"odmlčel se. „Co ty a Clint?"
„Clint?"
„Ano."
„Co je s ním?"
„Co s ním máš?" Já? Možná se mi tak trochu líbí. Možná trochu víc než je zdrávo. Asi určitě víc než je zdrávo.
„Nic s ním nemám," odvětila jsem sledujíc dění před námi. Nuda.
„Vidím to. Jak se na něj díváš. Na nikoho jiného se takhle nedíváš, ani na Buckyho a to je ti sakra blízko."
„Nerozumím ti."Krčila jsem rameny.
„Miluješ Clinta," objasnil mi. Tak to prr.
„Láska?" Zasmála jsem se. „Tak to je hezká pohádka, tu si schovej pro svoje děti, Steve. Na tu od jeho smrti nevěřím." Vzpomínky na něj bolely a zároveň mě nutily se usmívat.
„Byl to blbec, ale patřil do party," položil mi ruku na rameno Steve.
„Nebyl to blbec. Milovala jsem ho. Byl mou součástí." Položila jsem si ruce na místo, kde má srdce a zahojenou ránu. Zatlačila jsem slzy. Nikdo mě nesmí vidět brečet.
„Vím, že jsi ho milovala. Každý to na tobě viděl, zářila jsi pokaždé, co jste byli spolu a smutnila, když byl pryč. Oznámení jeho smrti jsi nedala.Zkolabovala jsi hned poté, co jsem řekl jeho jméno. Další dny jsi k sobě pustila jenom Natashu s Wandou. Pokusy ostatních se za tebou dostat selhaly. Zhubla, nejedla jsi."
„Ztratila jsem člověka, kterého jsem milovala. A bolelo to. Jestli se zamiluji a ten člověk zemře, nezvládnu to."
„Proto budeš bojkotovat svoje city?"
„Ano," odpověděla jsem. „Nemám jinou možnost," zadívala jsem se na špičky bod a hlavu zvedla a zahleděla se do slunečních paprsků procházejících okny. Furt to bolí. A na lásku nejsem připravena.
*Korekce 13.4.2020*
ČTEŠ
Who are you?{ff Avengers} *KOREKCE*
FanfictionPříběh se v současné době opravuje, postupně přidávám opravené kapitoly, aby nedošlo k pomatení děje. Druhý díl už mám také napsaný, zveřejním až po opravení tohoto dílu. :) ,, Je to moc mi líto, ale bude vám beze mne lépe, Bucky." ,,Jak to můžeš ř...
